Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Norsko je ochotné opět přispívat do fondu na záchranu amazonských pralesů. Po Brazílii ale chce záruky.
Obě země spolu dříve úzce spolupracovaly. Norsko dalo mezi lety 2008 a 2018 do fondu na záchranu Amazonie celkem 1,2 miliardy dolarů, které měly být využity na boj s odlesňováním. Bylo tak jednoznačně největším dárcem. Pak však do čela Brazílie nastoupil Jair Bolsonaro a mezinárodní pomoc se začala komplikovat.
Bolsonaro má pověst prezidenta, který životní prostředí příliš neřeší, změnu klimatu (podobně jako covid-19) dlouhodobě zlehčuje. Opakovaně navíc vyzýval k výstavbě na území pralesů a usiloval o změnu správy specializovaného fondu.
Oslo v roce 2019 zmrazilo platby do fondu ve výši 585 milionů dolarů a od té doby do něj nepřispívá. S protistranou ale stále jedná a nevylučuje, že s bojem proti odlesňování znovu začne pomáhat.
„Podmínkou opětovného spuštění plateb je zásadní snížení odlesňování a také dohoda ohledně struktury správy amazonského fondu,“ řekl norský ministr pro klima a životní prostředí Sveinung Rotevatn. Po jednání se svým brazilským protějškem Ricardem Sallesem uvedl, že Brazilci se zavázali ke zvýšení policejní ochrany amazonských pralesů.
Největší jihoamerický stát má v ochraně životního prostředí velké plány. Loni v prosinci oznámil, že do roku 2025 chce snížit produkci emisí o 37 procent (oproti roku 2005), do roku 2030 dokonce o 43 procent. Brazílie zároveň slíbila, že znovu zalesní 12 procent amazonských pralesů a její energetický mix budou ze 45 procent tvořit obnovitelné zdroje. Podle vládního plánu by země měla být do roku 2060 uhlíkově neutrální. Podmiňuje to ale pomocí ostatních států. Ročně by od nich chtěla deset miliard dolarů.
Letos v dubnu Brazílie požádala ostatní státy, včetně Norska či Spojených států, o bezprostřední pomoc pro příštích dvanáct měsíců ve výši jedné miliardy dolarů. Prostředky by podle ní pomohly snížit odlesňování o 30 až 40 procent.
V prvním čtvrtletí letošního roku míra odlesňování v Amazonii podle předběžných údajů klesla, experti na životní prostředí ale podle agentury Reuters upozorňují na zásadní zvýšení ničení pralesů v březnu.
Norsko stále poskytuje Amazonii omezenou pomoc, je ale připraveno přispívat výrazně více. „Jsme připraveni k větší podpoře, až uvidíme snížení odlesňování a politickou vůli na brazilské straně,“ vzkazuje Rotevatn.
