Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Poslední hnízdiště orla mořského zanikla v Čechách přibližně před 150 lety. V posledních desítkách let se tento majestátní dravec vrací, v jižních Čechách teď ornitologové při posledním mapování napočítali sto ptáků.
Sčítalo se na 24 rybnících v okolí Českých Budějovic, na jednom místě na Strakonicku a v celé chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Ornitologové zaznamenali koncem ledna 81 nedospělých a 19 dospělých orlů.
„Ornitologové viděli při jihočeském zimním sčítání rovnou stovku orlů mořských. Na Třeboňsku počty odpovídají našim odhadům z předchozích let – bývá tu v zimě kolem padesáti nedospělých ptáků a patnáct až dvacet párů dospělých, kteří se zdržují v okolí hnízd,“ uvedl Jiří Neudert z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Orel mořský byl na konci 19. století považován za škodnou zvěř a lidé jej v Evropě téměř vyhubili, poslední hnízdiště v Čechách zanikla zhruba před 150 lety. Zbytek populace zůstal zachován pouze v severských zemích. Na Třeboňsku pak zimovalo jen menší množství ptáků ze severských populací, například v okolí rybníka Velký Tisý a na Chlumské rybniční soustavě.
„Od sedmdesátých let minulého století začala většina evropských zemí orly mořské účinně chránit. Jejich počty postupně rostly a orli se začali postupně vracet do původních hnízdišť. Pro ilustraci, první zimní sčítání na Třeboňsku se konalo v roce 1979, kolegové tu tehdy zaznamenali pouhých třináct ptáků. První orli zahnízdili na Třeboňsku po dlouhé přestávce až v roce 1985,“ řekl Jiří Neudert.
Orel mořský zimuje nejčastěji u nezamrzlých vodních ploch. Živí se hlavně rybami a vodními ptáky. Podstatnou část potravy v tomto období tvoří také mršiny. Orel proto v přírodě plní významnou sanitární funkci. Při dobré potravní nabídce, jako je například mršina velkého savce, se může shromáždit až několik desítek ptáků.
Navzdory tomu, že počty hnízdících orlů se v posledních desetiletích zvýšily, patří stále mezi kriticky ohrožené druhy. Stává se dokonce, že ornitologové najdou mrtvého ptáka, kterého někdo zabil otrávenou návnadou.
Odvolací Krajský soud v Českých Budějovicích loni na podzim potvrdil jednomu muži rozsudek 2,5 roku odnětí svobody s odkladem na 3,5 roku za to, že na jaře 2019 otrávil dva orly mořské a dva krkavce velké u Mečichova na Strakonicku.
„Po dvaceti letech, kdy se zabýváme ptačí kriminalitou, jsme se dočkali. První rozsudek za pokládání otrávených návnad je pravomocný. Český stát se tak zařadil mezi země, které svou přírodu chrání důsledně a svévoli travičů netolerují,“ okomentoval rozsudek ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.
