Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Mise Slovensko

Příslušníky aktivních záloh čeká historicky největší nasazení v zahraničí. V červnu se první skupina rezervistů připojí k mnohonárodnostnímu uskupení NATO na Slovensku

Mise Slovensko
ilustrační foto | Shutterstock.com

Říká se tomu ohňová dráha. Má navodit podmínky na opravdovém bojišti. Různé překážky, mezi nimi plameny, a především spousta neprůhledného kouře. „Poprvé jsme si to zkusili nanečisto bez masky, potom nanečisto s maskou, ale bez kouře a napotřetí nám tam pustili pořádnou dávku kouře, takže jsme neviděli na krok. Dráhu jsme zvládli všichni, ale zhruba třetina lidí měla lehce popálené krky, což není nic příjemného,“ popsal své zážitky z výcvikového kurzu jeden z příslušníků aktivních záloh, které jsou už roky součástí českých ozbrojených sil.

Jde o dobrovolníky, kteří se rozhodli podstoupit vojenský výcvik a pravidelně pak jezdit na další cvičení. Stávají se tak nejlépe připravenou zálohou určenou k doplňování ozbrojených sil v míru, při ohrožení státu i ve válečném stavu. Mohou být nasazeni ke střežení důležitých objektů, ale třeba také k záchranným pracím při živelních pohromách. A mohou být dokonce vysláni do misí v zahraničí, což je právě teď aktuální. V červnu odjede první skupina rezervistů na Slovensko, kde se připojí k mnohonárodnostnímu uskupení NATO, jehož cílem je posílit ochranu východního křídla Aliance po vojenském útoku Ruska na Ukrajinu.

„Říkám to pořád: neděláme rozdíly. Jsme jedna republika, jedna armáda a také pevná součást NATO,“ uvedl náčelník generálního štábu Aleš Opata, podle něhož jsou záložníci plnohodnotnými partnery profesionálů – při výcviku i nasazení.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit