Téměř polovina odpadu v Česku stále končí na skládkách. Dle plánů by se měl objem energeticky využívaného odpadu zvýšit během dvou let na dvojnásobek. Pomoci ke splnění tohoto cíle má i brněnský projekt RESAKO. Jenže poté, co byl na jaře vysoutěžen zhotovitel stavby a zajistilo se dotační financování, zamrzl. Dřívější podporu představitelů města nahradily neurčité proklamace a snaha o shození celého projektu tzv. pod stůl. Pikantní na tom je, že brněnská ODS včele s Kerndlem se opírá o podporu Babišova hnutí ANO. Buducnost projektu, který může významně přispět k zajištění energetické nezávislosti a bezpečnosti nejne Brnka, ale i Česka je tak v ohrožení.

Brno odmítá snížit svou nezávislost na plynu a zajistit svým obyvatelům i levný a stabilní zdroj tepla. Projekt nové spalovny odmítá podpořit hlavní politická osoba města Brn náměstek Kerndl. Pikantní na tom je, že Kerndl, který je zapleten do machinací s brněnským majetkem, našel podporu u brněnské buňky hnutí ANO, které je ovládaná Alenou Schillerovou. Tohle nečekané spojenectví, ale ovlivní negativně brněnskou energeticku na desítky let dopředu.

Dle statistických dat ministerstva životního prostředí produkuje Česko ročně necelých 6 milionů tun komunálního odpadu. Téměř polovina skončí na skládkách. V tomto ohledu Česku značně pokulhává za Evropskou unií. V daleko větší míře se v EWU totiž využívá spalování odpadu a hraje tak důležitou roli v zajištění energetické bezpečnosti a nezávislosti. V Česku se takto ročně zpracovává jen asi 3,5 procenta celkového vyprodukovaného odpadu zbytek končí na skládkách.

To by se mělo v nejbližší budoucnosti podstatně změnit, mimo jiné nás do toho „tlačí“ i unijní legislativa. V současné době fungují v Česku čtyři zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO), které ročně zpracují zhruba 800 tisíc tun odpadu. Podle Plánu odpadového hospodářství by to do dvou let měl být dvojnásobek. Podmínkou splnění tohoto cíle je ale výstavba nových ZEVO. Jedním z připravovaných projektů je RESAKO v Brně.

Brno, kde má na starosti nakládání s odpady městská akciová společnost SAKO Brno, již léta proměňuje obsah popelnic na elektrickou energii a teplo. Více než deset let připravuje projekt RESAKO, který počítá s pořízením nové moderní, v pořadí již třetí, linky na energetické využití 132 tisíc tun komunálního odpadu za rok. Celková kapacita brněnského ZEVO tak po zprovoznění linky vzroste na 352 tisíc tun. Dodávky elektřiny do sítě se zvýší více než dvojnásobně na 158 tisíc MWh ročně a zejména dodávky tepla do městské sítě vzrostou o 50 procent na 1,5 milionu gigajoulů. Plánovaným technickým řešením se linka zařadí mezi energeticky nejúčinnější zdroje kombinované výroby elektrické energie a tepla v Česku.

V roce 2019 byla vypracována studie proveditelnosti. V dubnu 2020 dala Rada města Brna pokyn společnosti SAKO k realizaci projektu RESAKO. Ten následně získal kladné stanovisko EIA a prošel povolovacími procesy. Na financování zakázky se bude významně podílet Modernizační fond EU s nadpoloviční podporou ve výši až 2,8 mld. Kč. Jenže projekt již rok stojí na mrtvém bodě. Dle původních plánů přitom mělo být zařízení spuštěno v roce 2025.

Koncem června letošního roku rada Brna jednala s představiteli společnosti SAKO a přijala usnesení, v němž žádá o vypracování analýzy a zdůvodnění projektu RESAKO. Na dotazy, jak se nyní vedení města staví k projektu a zda existují skutečnosti bránící projektu, náměstek primátorky Robert Kerndl, který má ve své gesci energetiku, odpověděl: „Případný názor na realizaci třetího kotle ve společnosti SAKO Brno si bude moci vedení města vytvořit až na základě podkladů, které si Rada města Brna od zmiňované společnosti vyžádala.“ Paradoxem je, že projekt v uplynulých letech opakovaně podpořili tehdejší zástupci vedení Brna.

Mezi nimi byl i bývalý 1. náměstek primátorky a současný ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Ten za projektem stále stojí. „Projekt je klíčový pro efektivní řešení odpadového hospodářství a rozvoje cirkulární ekonomiky celého Jihomoravského kraje. Proto je do procesu od počátku zahrnut zástupce Jihomoravského kraje. Projekt byl nastaven správně, protože je potřeba odpadové hospodářství řešit v rámci, i proto je představitel kraje v představenstvu SAKO: Projekt také má svůj výrazný přínos pro energetickou soběstačnost a nezávislost města Brna. Je klíčový pro využití a zpracování odpadů z celého kraje,“ konstatoval Hladík.

Dle vyjádření náměstka primátorky Roberta Kerndla připravuje nyní Brno aktualizaci Územní energetické koncepce z roku 2018 na období od roku 2024 do roku 2028. Předpokládá, že aktualizovanou koncepci předloží orgánům města ještě letos. „Rozpracovaná aktualizace v této chvíli nijak neovlivňuje běžící projekty, a tedy ani jejich financování,“ dodal náměstek.

Neurčitá vyjádření politiků vyvolávají řadu dohadů o budoucnosti projektu RESAKO. Některá média dokonce spekulují o zrušení projektu. Podle zdroj Oficiálně tuto informaci ale nikdo nepotvrdil. Je škoda, že se RESAKO stalo subjektem politikaření a vedení města s výstavbou nové linky otálí. Pro Brno by přitom realizace projektu přinesla řadu pozitiv.

RESAKO je v souladu s platnou energetickou koncepcí Brna. Přistupuje k odpadům jako k obnovitelným zdrojům energie. To v konečném důsledku znamená snížení závislosti na dodávkách zemního plynu i vyšší stabilitu cen energií. Projekt přispěje také k dalšímu snížení fosilních emisí ve výši až 160 tisíc tun CO2 ročně. Důležitým faktem je ale i to, že stávající linky jsou v půlce své životnosti, což se odráží na jejich spolehlivosti a množství neplánovaných odstávek.