Češi investují obří částky, když jde o nemovitosti. Spořák nevydělává, říká Pock z Investownu

Podle Alana Pocka, jednoho ze zakladatelů platformy Investown, stavební spoření nevydělává. „Z toho si lze možná někdy koupit pračku nebo udělat drobnou rekonstrukci, ale větší byt nebo lepší důchod si za to opravdu nepořídíte,“ říká v rozhovoru.

Podle Alana Pocka, jednoho ze zakladatelů platformy Investown, stavební spoření nevydělává. „Z toho si lze možná někdy koupit pračku nebo udělat drobnou rekonstrukci, ale větší byt nebo lepší důchod si za to opravdu nepořídíte,“ říká v rozhovoru.

Celý článek
0

Čína ohrožuje bezpečnost okolních zemí plovoucími jadernými reaktory

Asijská komunistická velmoc narušuje svým pokrokem ve vývoji a produkci jaderných elektráren americkou konkurenceschopnost. Obavy mají navíc okolní země v Jihočínském moři kvůli rozmístění čínských plovoucích jaderných zdrojů.

Asijská komunistická velmoc narušuje svým pokrokem ve vývoji a produkci jaderných elektráren americkou konkurenceschopnost. Obavy mají navíc okolní země v Jihočínském moři kvůli rozmístění čínských plovoucích jaderných zdrojů.

Celý článek
0

Mezinárodní kyberteroristé si našli nový cíl: zdroje pitné vody

Čínské, íránské a ruské digitální gangy si stále častěji berou na mušku zásobníky vody pro americká města. Ta na to většinou nejsou připravena.

Čínské, íránské a ruské digitální gangy si stále častěji berou na mušku zásobníky vody pro americká města. Ta na to většinou nejsou připravena.

Celý článek
0

Kandidát Babiš: Prý s každým prohraju? Tak uvidíme

Nejsem ničí loutka a nikomu nedlužím službičky, tvrdí prezidentský kandidát Andrej Babiš

Kandidát Babiš: Prý s každým prohraju? Tak uvidíme
Andrej Babiš | foto Tomáš Novák týdeník HROT

Dlouhodobá kontaktní kampaň i za cenu nepřítomnosti v zaměstnání, tedy při jednání Poslanecké sněmovny. A místo účasti v politických debatách dlouhé hodiny u soudu, kde čelil podezřením z dotačních podvodů. Bývalý premiér Andrej Babiš je pravděpodobně nejkontroverznějším kandidátem na Pražský hrad. Přesto je přesvědčený, že jako „předseda opozice“ by se měl stát prezidentem. „Pětikoalice ovládla všechno. Vládu, Sněmovnu, Senát. Prezident tedy může být určitá protiváha, aby to všechno nebylo jednobarevné a aby i milion lidí, kterým ve volbách propadly hlasy, měl nějaké zastání,“ říká poslanec a šéf hnutí ANO.

Očekávalo se, že budete kandidovat na Hrad. Vy jste však to oznámení dlouho odkládal. Proč?

O prezidentském kandidátovi jsme měli jasno opravdu až 16. října, kdy padlo konečné rozhodnutí (oznámení učinil Babiš na TV Nova 30. října, pozn. red.). Z diskusí v rámci hnutí vyplynulo, že chceme postavit vlastního kandidáta. To je změna oproti letům 2013 a 2018, kdy jsme sice byli silným politickým hnutím, ale vlastní tvář jsme do prezidentských voleb neposlali. Teď jsme z více jmen vybrali toho, kdo má podle našich průzkumů největší šanci uspět. Takže shrnuto: do poslední chvíle jsme neměli jasno a veřejně jsem tu kandidaturu oznámil po pečlivém zvažování, kdy se na tom usneslo hnutí.

Sám jste v minulosti hovořil o pětici kandidátů ANO. Proč jste jím nakonec vy?

Pečlivě jsme analyzovali, kdo má největší šanci. Naším cílem samozřejmě je, aby náš kandidát měl naději uspět nejen v prvním, ale i ve druhém kole. Osobně jsem si myslel, že by se na tu funkci hodil Martin Stropnický (původní profesí herec, později ministr zahraničních věcí za ANO, nyní velvyslanec v Izraeli, pozn. red.). No ale z jeho rozhodnutí vyplynulo, že nakonec do toho nepůjde. Pokud jde o mě, lidé z hnutí při mé nominaci zmiňovali, že mám pro tu pozici nejlepší předpoklady. Jako premiér jsem částečně dělal i prezidenta, protože ten po část mandátu nebyl v dobré zdravotní kondici. Prezident by měl mít také letité zkušenosti z vrcholné politiky. Hnutí chce na Hrad poslat co nejvíce kompetentního člověka, který se nebude s tou funkcí nějak seznamovat, ale hned začne pracovat.

Nemuseli jste ale nikoho nominovat. I tak by zbylo osm kandidátů. Z nich si nevyberete?

Dívejte se, pětikoalice má dneska všechno. Vládu, Sněmovnu, Senát. Prezident tedy může být určitá protiváha, aby to všechno nebylo jednobarevné a aby i milion lidí, kterým ve volbách propadly hlasy, měl nějaké zastání.

Takže pokud byste vyhrál, šel byste s aktuálním politickým establishmentem do konfliktu?

To není o konfliktu. Já celý život někomu pomáhám. Takže i jako prezident bych pomáhal. Pomáhal bych lidem. A pomáhal bych samozřejmě i vládě. Ale také na ni tlačil. Třeba bych vládě mohl nabízet nějaká řešení v případě problémů, navrhoval bych určitá kvalitní jména na nějaké pozice a podobně.

Alena Schillerová, Karel Havlíček, Radek Vondráček i Martin Stropnický. Ti všichni by reprezentovali hnutí ANO, ale nebyli by zatíženi soudy kvůli podezřením na dotační podvody ani nerozdělují společnost tolik jako vy. Takže proč vy?

Zvítězily zkušenosti. Navíc jsem v hnutí ANO dlouho, zakládal jsem ho. Byl jsem ministr, byl jsem premiér. Znám všechny prezidenty v okolí, české i v zahraničí. I věkově té pozici odpovídám, mám už odžito. Když se to všechno shrnulo, tak jsem tím správným kandidátem hnutí já. Ale opakuji, ještě v polovině října byl i pro mě hlavním kandidátem Martin Stropnický. On si to ale rozmyslel. Když jsme si dělali průzkumy, tak nás zajímalo, kdo kromě něj má největší šanci postoupit do druhého kola. A z nich vyšlo, že já.

Proč byste se zrovna vy měl stát prezidentem?

Nejsem ničí loutka. Ničí. Mám rád lidi. A prezident má mít rád lidi. Chodím mezi ně, bavím se s nimi, nebojím se jich. Když to jen trochu jde, snažím se jim vždy pomoct. A díky svým zkušenostem tu pozici můžu dělat okamžitě, na rozdíl od svých soupeřů se v té funkci nemám co učit, protože vím, co to obnáší a co se od toho očekává. Můžu začít klidně hned zítra.

To, že má rád lidi, by mi řekl asi každý z devítky kandidátů...

Počkejte, to vůbec nemůžete porovnat. Žádný z těch kandidátů nemá takovou politickou zkušenost jako já. Nikdo tak dlouho a intenzivně nekomunikuje s občany. Já za lidmi jezdil jako ministr, jako premiér kampaň nekampaň a chci to dělat i jako prezident. Ostatní nevyhráli žádné velké volby, s výjimkou dvou senátorů, což je něco trochu jiného. Jsem kandidátem nejvýznamnější politické síly současnosti, vybudoval jsem na zelené louce velkou a úspěšnou firmu, řadu let ji vedl. Tam jsem se jako zaměstnavatel musel starat o tisíce zaměstnanců.

Andrej Babiš
foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

Vaše prezidentská kampaň toho příliš nesděluje. Se sloganem „Proto Babiš“ se prezentujete jako úspěšný manažer s telefonem u ucha, který řeší problémy osobně a okamžitě. Ani tady ale nejste sám. Že byli úspěšnými manažery, říká také profesorka Danuše Nerudová, která vedla univerzitu. Nebo Petr Pavel, který velel české armádě i předsedal vojenskému výboru NATO. Takže opět – proč volit právě vás?

Moc nechci komentovat ostatní kandidáty, ale když už jste některá jména zmínil, tak vám odpovím. Paní Nerudová vedla univerzitu. Pokud jde o finance, tak tam dostávala peníze přímo ze státního rozpočtu, takže to je opravdu něco trochu jiného, než když musíte jako manažer firmy makat, aby zaměstnanci měli na výplaty. To je prostě neporovnatelné. Podobně u pana Pavla, armáda je financována ze státního rozpočtu.

Úplně bych například pozici rektora neshazoval. Chvíli hrozilo, že univerzity nebudou mít peníze na vytápění, a byli to rektoři, kteří odvraceli hrozbu, že budou muset zase zavřít školy. Podobně si museli rektoři poradit s dálkovou výukou kvůli covidu, takže tam nějaké manažerské kompetence opravdu jsou potřeba…

Tak pokud školám hrozilo, že nebudou mít za co topit, tak to měl řešit ministr školství, ne? Však má šestnáct poradců. Já jich měl jako premiér osm. Víc jsem jich nepotřeboval.

No, jestli z průběhu vašeho vládnutí nebylo poznat, že těch osm tedy bylo očividně málo…

To si nemyslím. Víte, co jsem dělal? Dělám to pořád… Já totiž píšu věci na papír. Psal jsem jako ministr, jako vyhozený ministr, jako premiér… Takže mám vše písemně. Pokud by někdo chtěl něco na mé práci kritizovat, tak si to můžeme najít, porovnat to a pobavit se o tom. Já tolik poradců nepotřeboval, protože jsem dokázal problémy řešit sám.

Vaše pozice v prezidentských volbách je výjimečná. Jako jediný z kandidátů jste obžalován kvůli podezřením z dotačních podvodů (rozhovor vznikal před rozsudkem z 9. ledna, pozn .red.). Máte nějakou vizi pro Česko? Nebo je prezidentská kandidatura čistě defenzivní „investice“, abyste se vyhnul trestnímu stíhání a potenciálnímu odsouzení?

Ty dvě věci nemají vůbec nic společného, vůbec spolu nesouvisejí. A ty vize? Já vždycky měl vize. Přečtěte si je. Už v roce 2016 jsem je sepsal do knížky O čem sním, když náhodou spím. Tu jsem napsal na základě toho, že Jan Antonín Baťa v roce 1937 napsal knihu Budujme stát pro 40 000 000 lidí. A pro mě Jan Antonín i Tomáš Baťa jsou největší životní vzory. Baťa podnikal, staral se o lidi, pak byl starosta. Šel do politiky, postavil Zlín. Já na základě tohoto napsal knížku, kde jsem nastínil svou vizi. Potom, když jsem byl ve vládě, tak jsme společně sepsali národní investiční plán. Ten počítá s budoucností až do roku 2050. Dvacet tisíc projektů za osm tisíc miliard. Taky pro lidi. Taky tím vyvracím kritiku, že politická garnitura vždy myslí jen na jedno volební období, kdy zrovna vládne. Ne. Já tu dal vizi na několik desetiletí dopředu. Chci pro lidi tady lepší život. Chci, aby se Česká republika vrátila tam, kde byla za T. G. Masaryka, tedy být jednou z top 10 nejproduktivnějších zemí světa. A mám úplně jasno, jak toho docílit.

Kromě O čem sním, když náhodou spím jste před posledními sněmov­ními volbami sepsal ještě knihu Sdílejte, než to zakážou. U obou ale vyšlo najevo, že jste je nepsal sám. Takže co jsou vaše vize, co kolektivní vize a co už vize někoho úplně jiného?

No tak nepsal jsem to sám. Samozřejmě že jsem to nepsal sám. V té první knize jsem napsal první dvě kapitoly – tam se vyjadřuji k tomu, proč jsem založil hnutí ANO 2011 (v reakci na iniciativu Akce nespokojených občanů z roku 2011, pozn. red.), a pak kapitolu o potenciálu zdejších lidí, že patříme ke světové špičce.

Takže v těch dvou knihách vašich vizí jsou vaše jen dvě kapitoly?

Ale ne, nejenom dvě kapitoly. Já to ale všechno poctivě připomínkoval, upravoval, snad tisíckrát se to přepisovalo. Dělal to kolektiv pod mým vedením.

Takže jsou to tedy kolektivní vize?

Ne, sepsal to kolektiv, ale hlavní slovo jsem měl já, takže to jsou moje vize. Sepsal jsem ty knihy s nejbližšími lidmi, se kterými spolupracuji dodnes.

Co konkrétně vás láká na prezidentské funkci? Nemá příliš pravomocí, do značné míry je to ceremo­niální pozice. Vás by bavilo jen jednou začas podepsat zákon, občas předat v Karolinu profesorské tituly a jednou za rok předat státní metály? Neunudíte se k smrti?

Určitě ne, naopak mě to bude těšit. Rád budu vyznamenávat šikovné lidí, ostatně různé ceny jsem uděloval nebo na ně navrhoval lidi už jako premiér. Zároveň bych rád poukazoval na věci, které je potřeba řešit. Třeba zdravotnictví. V poslední době řeším například rakovinu a duševní zdraví, protože to poslouchám od každého, kamkoli přijdu. To opravdu lidi trápí.

Nebo spravedlnost. Psal jsem Blažkovi (ministr spravedlnosti Pavel Blažek, pozn. red.) ohledně sexuálního násilí na ženách a ohledně sexuálního zneužívání dětí. Tam je potřeba změnit zákony. Úřady práce, další velké téma. Proč se tam nejede ministr Jurečka (ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, pozn. red.) podívat? To mi vysvětlete. Není to jen o počtu dávek, ale hlavně o tom, že chodí pozdě. On bohužel asi nevnímá, že když samoživitelka nezaplatí nájem včas, tak jí pronajímatel řekne, že už nebude čekat, a vyhodí ji. Jako prezident na to budu moci poukazovat a premiérovi říkat, aby to nějak řešil.

No váš rozptyl je tedy působivý…

No ještě sport. Národní sportovní agentura. To je taky moje dílo, aby se dotace rozdávaly tak, jak mají, dlouho se o tom mluvilo a já ji nakonec prosadil.

Na to poukazování přece nemusíte být prezident. Na to bohatě stačí být „předsedou opozice“, jak jste se nazval, ne?

Jasně, však já to budu dělat, i když nebudu prezident. I když nebudu vůbec v politice, tak budu pomáhat lidem. Nadace Agrofertu oslavila deset let a teď už má rozpočet na další tři roky. Ale zkrátka, jsou tady prezidentské volby, hnutí ANO má kandidáta. Mně všichni říkají, že prohraju s každým, no tak uvidíme.

Takto to vyznívá, jako by vás hnutí do voleb dotlačilo, když vám Stropnický dal košem. Je na prezidentské pozici něco, co by vás opravdu bavilo? Na co se těšíte?

Když jsem šel do politiky, chtěl jsem, aby se politická činnost měnila na konkrétní věci, a to by bylo mým snem i v úřadu prezidenta.

Jako prezident budete mít možnost maximálně zákon vrátit zákonodárcům, sám navrhovat zákony nemůžete…

Já vím, ale řekl jsem to, abyste pochopil, proč jsem vůbec do té politiky šel. Takže já bych chtěl, aby vláda přicházela se zákony, které tu budou pro lidi, budou přicházet s konkrétními řešeními. No a mě osobně vždycky bavila ekonomická diplomacie. To je moje profese. Vystudoval jsem obchod, jsem obchodník. Umím navazovat kontakty. Mám radost, když se něco povede a firmy získají kontrakt, já jim mohu jako prezident otevírat dveře na zahraničních trzích. My totiž potřebujeme, aby naše země neexportovala 87 procent zboží do zemí Evropské unie, ale hlavně mimo Evropu.

Podle průzkumů se vaše šance na vítězství v prezidentských volbách spíše snižují. Podle jednoho z průzkumů byste se dokonce nedostal ani do druhého kola. Šéf agentury Median Přemysl Čech pro Lidové noviny řekl, že v případném druhém kole prohrajete úplně s každým. Čím si to vysvětlujete?

No to píšou. (smích) Dívejte se, to není nic nového, neustále se tu jede Antibabiš. To je neustále o nějaké protivolbě. Dříve se volilo proti Miloši Zemanovi, teď zase proti mně. Generál Pavel i paní Nerudová se nechali slyšet, že kandidují proto, abych se nestal prezidentem já. Média se všech ptají, zda podpoří v druhém kole kohokoli proti mně… Takže je to Antibabiš, nic jiného.

Toho jste se mohl vyvarovat, kdybyste do toho nešel. Nic jako Antischillerová nebo Antihavlíček by asi nevzniklo… A mohl jste mít klid.

Ale vždyť já jsem dobrý kandidát! Tak proč bych nekandidoval? Viděl jste ty sponzory ostatních? Mraky lobbistických byznysových zájmů. Toto u mě neexistuje. Nejsem ničí loutka, nikdo na mě nic nemá. Ode mě nemůže nikdo nic očekávat, žádné službičky. Mě financuje hnutí ANO. Garance nezávislosti.

Jak budete chtít tu prognózu, že prohrajete s každým, zvrátit?

Budu se snažit přesvědčit voliče, že všechny negativní zprávy publikované o mně v posledních deseti letech jsou nepravdivé.

Jak to chcete stihnout během čtrnácti dnů mezi jednotlivými koly voleb? Těsně poté, co si vyslechnete rozsudek u soudu.

To je pořád dokola, soud, prognózy, stále se něco očekává. Ale nikdy se ty prognózy nenaplnily. Novináři psali, jak se nebudu chtít zbavit premiérské funkce, jak se budu držet zuby nehty. Nebyla to pravda. Prezident Zeman mi nabízel pověření sestavit vládu. Nevzal jsem to. Rekordně rychle jsem podal demisi, vše panu premiérovi nachystal. Petr Fiala mohl okamžitě začít pracovat, dokonce jsme měli společné tiskové konference, když šlo o covid-19.

Takže očekávání jsou jedna věc, ale to, že se pak chovám jinak, věc druhá. Zmínil jste soud. Vážně už nevím, co k tomu říct. Vždycky je nějaký soud naplánován před volby. Bylo to v roce 2017, 2021, teď zase. Já nic neudělal, obvinění jsou nepravdivá. Soud ale běží. Uvidíme, jak rozhodne. Cítím se ale nevinný.

Až do začátku ledna jste nebyl v jedné jediné debatě s ostatními kandidáty. Proč?

Protože jezdím a debatuji s lidmi. A teď tu debatuji třeba s vámi.

To děkuji, ale například o obraně s vámi nejsem schopen mluvit tak erudovaně jako generál Pavel. Nebo o ekonomice jako profesorka ekonomie Nerudová…

Dobře. V lednu do nějaké debaty půjdu, ale dosud mi to přišlo vlastně zbytečné. Přijde mi smysluplnější věnovat čas kontaktní kampani, přímo s lidmi. Občané vědí, jaký jsem. Vědí, jaká je za mnou práce. Všichni mě znají. Takže nevím, co by se o mně někdo mohl ještě v debatách dozvědět. Oproti tomu ostatní kandidáty lidé tolik neznají, některá jména se objevila pár měsíců před volbami… Takže ti se před kamerami potřebují asi představit víc.

Andrej Babiš
foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

Asi bych si, pane Babiši, netroufl říct, že vás všichni známe…

No, podle průzkumů mě znají téměř úplně všichni.

To jsem nemyslel. Spíše mi jde o to, zda vás opravdu známe, jaký jste. Protože když se podíváme na vaše vystupování před sněmovními volbami, byl jste aktivní, až agresivní. Lidé se slabším žaludkem některé vaše hádky s předsedy jiných politických stran nevydýchali a raději vypnuli televizi. Teď jste smířlivější, ostatní kandidáty tolik nekritizujete ani se s nimi nepotkáte. Takže jaký Babiš nakonec v případě zvolení usedne na Hradě?

Babiš pracovitý, který maká pro lidi, bojuje za české zájmy a bude nadstranický, protože přestane být předsedou hnutí. Já ale chápu, kam s dotazem míříte. Já mám takovou nálepku, že mi nejdou debaty, že se tam rozčiluji a hádám. Je pravda, že jsem v minulosti občas špatně reagoval, ale to bylo ne kvůli tomu, že bych byl od přírody agresivní, ale protože jsem vždy měl obavu, že nedostanu možnost se vyjádřit. V debatách se vždy řeší nějaké moje pseudokauzy, neustále mě někdo za něco kritizoval a já to tak nechtěl nechat. Šlo mi o to, abych se mohl vyjádřit, měl šanci vše vysvětlit. Ale ti moderátoři by mi nedali slovo. Takže jsem tam stál, poslouchal nepravdy a pak se najednou přešlo k dalšímu tématu a co si divák z toho odnesl? Že opoziční politik říká pravdu a já připouštím veškerou kritiku. S tím jsem se nechtěl smířit. Takže jsem skákal do řeči, s někým se dohadoval…

Takže na Hradě byste se choval jako před sněmovními volbami? Nebo jako před prezidentskými volbami?

No slušně. Byl bych slušný prezident. Pracovitý a slušný prezident. Nechci konflikty. Nikdy jsem nedělal konflikty. Nechci rozdělovat společnost. To jsou všechno nálepky.

Možná nechcete, ale podle kritiků rozdělujete. Když jdu s kamarády na pivo, tak pokud se zmíní vaše jméno, všichni se akorát dohádáme. To asi není pro prezidenta žádoucí vlastnost, ne?

No tak až půjdete příště, tak mě musíte na to pivo taky pozvat. Já bych to všechno vysvětlil. Není důvod se hádat. Máte pocit, že jsem se někdy vyhýbal kritice? Že bych se před někým schovával? Ne, já k tomu přistupuji čelem. Ale existují lidé, kteří nechtějí naslouchat a mají o mně představu, kterou si nenechají vymluvit.

Byl byste aktivnějším prezidentem, než jakým je Miloš Zeman?

Ano. Ale v mantinelech ústavy. Více bych komunikoval s vládou, více bych chtěl otevírat a diskutovat různá témata.

Ptal jsem se vašich bývalých spolupracovníků, jaký jste. Připravil jsem si pro vás drobný výčet… Takže můžeme společně nějaké ty nálepky o vás sloupnout, pokud máte zájem.

No a koho jste se ptal?

Třeba bývalých ministrů vaší vlády. Jeden mi třeba řekl, že jste bezcitný.

Jako vážně? Jak na to přišel? Tak to teda ne. Kdybych byl bezcitný, nedělám pro lidi to, co dělám. Já mám emoce. Dokonce jsem je na veřejnosti myslím už často projevil. Však někteří novináři mě kritizují, že na něco reaguji až moc emotivně.

Jeden z vašich někdejších podřízených mi řekl, že měníte své podřízené jako ponožky. Prý jste ministry vyhazoval po SMS.

V životě jsem žádného ministra nevyměnil po SMS. Pravda je, že ministři nerostou na stromech a někdy jsem to s některými měl těžké. Přiznávám, že jsem náročný šéf, že to se mnou občas neměli jednoduché, protože mi šlo o výkon. Ale s ministry jsem jednal velmi slušně. S kaž­dým se snažím mluvit slušně.

Jste kritizován za to, že býváte vulgární. Ani to není pravda?

V soukromí občas ano. To je ale dvojí metr. Když byl vulgární Petr Fiala ve Sněmovně, tak jste ho pochválili. Že to není suchar a umí se projevit. Mě za to stejné kritizujete.

Já za vulgarity kritizuji Fialu stejně jako vás.

Dobře, ale v různých situacích občas někomu z nás něco vyklouzne. Ale ne na veřejnosti. Před lidmi se snažím chovat a mluvit slušně. Nebyl jsem vulgární ministr, premiér, nebyl bych ani jako prezident.

Dokážete si vážit i někoho jiného než sebe?

Určitě ano. Já si vážím každého poctivého člověka. Byl jsem podnikatel. A jako podnikatel vím, že lidi jsou nejvíc. Proto se snažím dělat charitu, proto veškeré příjmy z politiky dávám na dobročinnost.

Pokud se nestanete prezidentem, můžeme s vámi počítat jako s kandidátem na premiéra v roce 2025?

Pokud se nestanu prezidentem, pak zůstanu předsedou hnutí ANO a poslancem. Další sněm hnutí máme v roce 2024. A tam se ukáže. Budu lídr? Budu vůbec kandidovat? To si musí rozhodnout lidé v ANO. 

Andrej Babiš (68)
• Bývalý předseda vlády a ministr financí. Předseda hnutí ANO 2011, aktuálně řadový poslanec.
• Vystudoval bratislavskou VŠE, a to obchodní fakultu se zaměřením na zahraniční obchod.
• V roce 1978 nastoupil do podniku zahraničního obchodu Chemapol Bratislava. Na podzim 1985 byl vyslán jako delegát slovenské společnosti Petrimex do Maroka. V roce 1991 se vrátil do Petrimexu v Bratislavě, kde působil jako ředitel obchodní skupiny.
• Založil firmu Agrofert. Pod jeho vedením se společnost stala předním agrochemickým a potravinářským výrobcem s více než 250 firmami a  34 tisíci zaměstnanci. Dnes je Agrofert kvůli Babišově politické kariéře zaparkován ve svěřenských fondech.
• V  roce 1980 vstoupil do KSČ. V roce 1980 jej začala Státní bezpečnost (StB) evidovat jako svého důvěrníka a od roku 1982 jako agenta. Sám Babiš jakoukoli vědomou spolupráci s StB popírá a na Slovensku se soudí, aby bylo jeho jméno vymazáno. „Neexistuje jediný důkaz, že bych spolupráci podepsal a ani existovat nemůže. Proto jsem logicky všechny soudy vyhrál, proto všechny soudy logicky konstatovaly, že mě StB evidovala bez mého vědomí. Už ve třech soudních rozhodnutích,“ říká k tomu Andrej Babiš. V České republice je obžalován v kauze Čapí hnízdo, kde podle žalobce docházelo k dotačním podvodům. I zde Babiš vinu popírá a je přesvědčený, že šlo o „politické trestní stíhání“. Soud jej zatím nepravomocně zprostil obžaloby.