Všechny společnosti, které nejsou čínské, zaniknou. Evropští výrobci baterií do aut si zoufají

Producenty baterií drtí zpomalení výroby elektromobilů. Firmy ruší a odkládají projekty, jejichž produkce mohla do roka pohánět více než dva miliony aut.

Producenty baterií drtí zpomalení výroby elektromobilů. Firmy ruší a odkládají projekty, jejichž produkce mohla do roka pohánět více než dva miliony aut.

Celý článek
0

Cena uranu raketově roste. Kanada chce z globálního trhu vytlačit Rusko

Celosvětová renesance jaderné energetiky žene ceny uranu vzhůru. Příležitost navyšovat produkci vycítila především Kanada, která chce z globálního trhu s jaderným palivem vytlačit Rusko.

Celosvětová renesance jaderné energetiky žene ceny uranu vzhůru. Příležitost navyšovat produkci vycítila především Kanada, která chce z globálního trhu s jaderným palivem vytlačit Rusko.

Celý článek
0

Skoty straší nástup labouristů do vlády. Bojí se o těžařský byznys a ztrátu prosperity

Těžba ropy a zemního plynu v Severním moři je ohrožena kvůli nástupu labouristů do čela Británie. Především ve Skotsku, kde ropný průmysl dává práci desítkám tisíc lidí, se obávají o ztrátu prosperity.

Těžba ropy a zemního plynu v Severním moři je ohrožena kvůli nástupu labouristů do čela Británie. Především ve Skotsku, kde ropný průmysl dává práci desítkám tisíc lidí, se obávají o ztrátu prosperity.

Celý článek
0

Holka, nebo kluk? Co u zvířat rozhoduje o pohlaví mláděte

Co rozhoduje o tom, zda se narodí samec, či samice? U člověka pohlavní chromozomy, u některých druhů zvířat prostředí, u jiných ani po sto letech výzkumů nevíme.

Holka, nebo kluk? Co u zvířat rozhoduje o pohlaví mláděte
Lukáš Kratochvíl z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy | Tomáš Novák týdeník HROT

„Před 120 lety si lidé poprvé všimli, že v genomech je něco divného, co se liší velikostí a tvarem i svým chováním u samců a samic, a označili to ‚element X‘,“ popisuje objev pohlavních chromozomů evoluční biolog Lukáš Kratochvíl z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Pohlavní chromozomy nesou specifické geny, které určují pohlaví jedince. Rozhodující roli mají spermie, které mohou nést chromozom X nebo Y. Při oplodnění dochází ke spojení pohlavního chromozomu vajíčka, což je vždy X, a chromozomu spermie za vzniku kombinace XY, určující samčí, či XX, definující samičí pohlaví. Jednoduché, mohlo by se zdát, ale toto platí jen někde, třeba u savců a mnoha druhů hmyzu.

Vyhynou muži?
Podle australské bioložky Jennifer Gravesové lidský Y chromozom za 4,6 milionu let vyhyne (a s ním i muži), protože vlivem mutací dojde ke ztrátě funkčnosti jeho posledního genu. „Já si to nemyslím, ta pravděpodobnost je nesmírně malá,“ oponuje Lukáš Kratochvíl (na snímku). A vysvětluje: „Samčí Y chromozom u živorodých savců od svého počátku zhruba před 165 miliony let zanikl pouze u několika málo linií hlodavců, ale ty funkční geny, které jsou potřeba pro ‚samcovitost‘, se přestěhovaly na jiné chromozomy. Neexistuje důvod, proč by to u lidské linie mělo být jinak. Navíc evoluci nelze předvídat, umí překvapit.“

U ptáků, motýlů, některých ryb, obojživelníků a plazů mají samci stejné chromozomy ZZ a naopak samice vznikají spojením chromozomů Z a W. Proč tomu tak je, nevíme, pravděpodobně se jedná o náhodu. Příroda je zároveň křehký a chybující systém, proto jsou nejrůznější chyby, třeba omylem vzniklé trojkombinace pohlavních chromozomů XXY nebo XYY, mnohem častější, než by se mohlo zdát, a „majitel“ o nich nemusí vůbec vědět.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit