Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Ředitel české developerské skupiny Crestyl Simon Johnson popisuje v rozhovoru pro Hrot expanzi do Polska, které zažívá – na rozdíl od stagnujícího Česka – stavební boom.
Jeden z předních českých developerů dokončil letos na podzim významnou akvizici v Polsku. Crestyl převzetím zbývajícího, padesátiprocentního podílu plně ovládl tamní společnost Spravia (dříve Budimex Nieruchomości), která staví bytové domy v šesti velkých polských městech. Provozní ředitel skupiny Crestyl a její generální ředitel v České republice Simon Johnson v rozhovoru popisuje, co firmu vedlo k rozhodnutí expandovat do zahraničí a jak se polský trh liší od toho českého.
Ano, je to tak. Crestyl si vybudoval reputaci a brand v Česku, ale cítili jsme na českém trhu omezení kvůli jeho velikosti. Dnes působíme v Praze a v Brně. Díky akvizici v Polsku jsme rozšířili svůj byznys do šesti dalších měst. Polský trh byl pro nás vzhledem ke snaze o expanzi našeho byznysu ideální.
Celý proces trval přibližně tři roky. Nejprve jsme se zajímali o dvě jiné společnosti, tyto pokusy ale nevyšly. Nedohodli jsme se na finančních podmínkách. Potom jsme společně s partnerem, společností Cornerstone, která s námi do akvizice šla půl na půl, našli firmu Budimex Nieruchomości, která splňovala naše očekávání. A díky covidu jsme ji měli příležitost koupit za rozumnou cenu. Bylo to zajímavé období, jednání v rouškách nebo přes videokonference, ale jinak bylo načasování dobré.
Liší se v mnoha aspektech. Jedním z nich je, že jeho velikost přitahuje mezinárodní investory. V Polsku investují převážně mezinárodní skupiny. Český developerský trh je trochu jako české víno: co se v Česku vyrobí, to se tady taky vypije, ale mezinárodní trh to moc nezajímá. I v oblasti developmentu je český trh spíš lokální, je velmi likvidní. Z Polska je na dosah větší byznys ve světě. Když se třeba díváme na možnosti financování, můžeme už uvažovat o crossborder fundingu (přeshraničním financování, pozn. red.), kde můžeme získat pro projekty větší partnery.
Je to v mnoha věcech stejné. Řešíte podobné věci, ale v Polsku je celý proces mnohem předvídatelnější. Máte daleko větší jistotu v rámci územních plánů. Práva účastníků jsou v celém povolovacím procesu jasně definovaná, alespoň to tak vnímám. Pro developera je velmi předvídatelné, jaké bude mít náklady se získáním stavebního povolení a jak dlouho to bude trvat. To v Česku neplatí, procesní pochybení jsou velká.
Povolovací proces se dá snadno spočítat – v průměru můžeme začít stavět během tří let od koupě pozemku. Neříkám, že se to vždycky dodrží, ale většinou ano. V Česku to trvá mnohem déle.
Ano, podmínky plynoucí z územních plánů jsou čitelnější a je daleko jasnější, co se na kterém pozemku může postavit.
V zásadě to funguje na stejném principu. I v Polsku existuje právo odvolat se pro různé spolky nebo sousedy; mohou rozporovat úřední rozhodnutí. Ale na druhou stranu je rychlost všech procesů větší a pozornost se věnuje věcnosti odvolání, ne procesním pochybením. Díky tomu je všechno rychlejší. V Česku se většinou odvolání zabývají procesními pochybeními, a ne skutečnými vadami a chybami projektu.
V Praze máme různé zkušenosti z různých projektů. Zjistili jsme, že tam, kde je rozumná občanská participace, se dá projekt přizpůsobit a je povolen. Vždy ale narazíme na případy, kdy vám lidé řeknou, ano, Praha potřebuje víc bytů, jsou drahé, ale postavte je někde jinde, ne v našem sousedství. V Polsku necítíme tak dramatický odpor. Je to i tím, že je tam k dispozici daleko více pozemků určených pro rozvoj než v Praze, kde je hledání příležitosti velmi těžké.
Ve Varšavě se vůbec nebojí vysokých staveb. Nechci říct, že je to úplně bez problémů, ale úřady jsou k této myšlence velmi otevřené.
Polský trh se razantně změnil na základě zákona o podpoře hypoték ze strany státu. Vláda v rámci předvolební kampaně přijala zákon, podle kterého je zaručená hypotéka do hodnoty 650 tisíc zlotých s úrokem do dvou procent. Týká se to vlastního bydlení, prvního bytu a mladých rodin. Stát zaplatí všechny náklady hypotéky nad dvě procenta na prvních deset let. To je mimořádně zajímavá nabídka, která výrazně rozhýbala realitní trh. Vzhledem k tomu, že většina bytů, které stavíme, patří do této kategorie, hodně nám to pomáhá. Díky této legislativě se velmi intenzivně staví a rostou prodeje bytů.
Dostupnost bytů je lepší – počet platů, které potřebujete k pořízení vlastního bydlení, je podstatně nižší než u nás. Byty jsou všeobecně levnější. Ale je tam jeden zásadní rozdíl. V Praze prodáváme byty hotové, včetně povrchů, koupelen, dveří a podobně. De facto se můžete hned nastěhovat, chybí jenom kuchyně. V Polsku se to prodává bez tohoto vybavení a nový majitel si zajistí toto vybavení interiérů sám. Je to kulturní rozdíl, polský trh to takto chce.
Ano, ale i když odečteme interiéry, jsou byty ve Varšavě nebo obecně v Polsku o dvacet až třicet procent levnější než u nás.
I v Polsku se chceme věnovat výstavbě komerčních nemovitostí. Máme v plánu kanceláře, respektive multifunkční projekty. To je v naší DNA, protože nechceme dělat jednoúčelové projekty – buď jen byty, nebo jen kanceláře. Bude záležet na příležitosti, aktivně je hledáme.
Jsme ambiciózní společnost a chtěli bychom působit ve třech zemích. Kromě Česka a Polska bychom rádi stavěli také v některé ze západních zemí, díváme se například do Německa. Ale zatím to není úplně na pořadu dne, možná v horizontu jednoho roku.
Simon Johnson (53)
