Češi investují obří částky, když jde o nemovitosti. Spořák nevydělává, říká Pock z Investownu

Podle Alana Pocka, jednoho ze zakladatelů platformy Investown, stavební spoření nevydělává. „Z toho si lze možná někdy koupit pračku nebo udělat drobnou rekonstrukci, ale větší byt nebo lepší důchod si za to opravdu nepořídíte,“ říká v rozhovoru.

Podle Alana Pocka, jednoho ze zakladatelů platformy Investown, stavební spoření nevydělává. „Z toho si lze možná někdy koupit pračku nebo udělat drobnou rekonstrukci, ale větší byt nebo lepší důchod si za to opravdu nepořídíte,“ říká v rozhovoru.

Celý článek
0

Čína ohrožuje bezpečnost okolních zemí plovoucími jadernými reaktory

Asijská komunistická velmoc narušuje svým pokrokem ve vývoji a produkci jaderných elektráren americkou konkurenceschopnost. Obavy mají navíc okolní země v Jihočínském moři kvůli rozmístění čínských plovoucích jaderných zdrojů.

Asijská komunistická velmoc narušuje svým pokrokem ve vývoji a produkci jaderných elektráren americkou konkurenceschopnost. Obavy mají navíc okolní země v Jihočínském moři kvůli rozmístění čínských plovoucích jaderných zdrojů.

Celý článek
0

Mezinárodní kyberteroristé si našli nový cíl: zdroje pitné vody

Čínské, íránské a ruské digitální gangy si stále častěji berou na mušku zásobníky vody pro americká města. Ta na to většinou nejsou připravena.

Čínské, íránské a ruské digitální gangy si stále častěji berou na mušku zásobníky vody pro americká města. Ta na to většinou nejsou připravena.

Celý článek
0

Developer: Povolení ke stavbě máte v Polsku do tří let, proto jsou tam byty levnější

Ředitel české developerské skupiny Crestyl Simon Johnson popisuje v rozhovoru pro Hrot expanzi do Polska, které zažívá – na rozdíl od stagnujícího Česka – stavební boom.

Developer: Povolení ke stavbě máte v Polsku do tří let, proto jsou tam byty levnější
Simon Johnson | foto Crestyl (publikováno se svolením)

Jeden z předních českých developerů dokončil letos na podzim významnou akvizici v Polsku. Crestyl převzetím zbývajícího, padesátiprocentního podílu plně ovládl tamní společnost Spravia (dříve Budimex Nieruchomości), která staví bytové domy v šesti velkých polských městech. Provozní ředitel skupiny Crestyl a její generální ředitel v České republice Simon Johnson v rozhovoru popisuje, co firmu vedlo k rozhodnutí expandovat do zahraničí a jak se polský trh liší od toho českého.

Proč jste expandovali do Polska? Český trh vám neumožňoval takový růst, jaký máte v plánu?

Ano, je to tak. Crestyl si vybudoval reputaci a brand v Česku, ale cítili jsme na českém trhu omezení kvůli jeho velikosti. Dnes působíme v Praze a v Brně. Díky akvizici v Polsku jsme rozšířili svůj byznys do šesti dalších měst. Polský trh byl pro nás vzhledem ke snaze o expanzi našeho byznysu ideální.

Jak dlouho jste hledali vhodnou společnost, kterou byste koupili?

Celý proces trval přibližně tři roky. Nejprve jsme se zajímali o dvě jiné společnosti, tyto pokusy ale nevyšly. Nedohodli jsme se na finančních podmínkách. Potom jsme společně s partnerem, společností Cornerstone, která s námi do akvizice šla půl na půl, našli firmu Budimex Nieruchomości, která splňovala naše očekávání. A díky covidu jsme ji měli příležitost koupit za rozumnou cenu. Bylo to zajímavé období, jednání v rouškách nebo přes videokonference, ale jinak bylo načasování dobré.

V čem je polský developerský trh oproti tomu českému odlišný?

Liší se v mnoha aspektech. Jedním z nich je, že jeho velikost přitahuje mezinárodní investory. V Polsku investují převážně mezinárodní skupiny. Český developerský trh je trochu jako české víno: co se v Česku vyrobí, to se tady taky vypije, ale mezinárodní trh to moc nezajímá. I v oblasti developmentu je český trh spíš lokální, je velmi likvidní. Z Polska je na dosah větší byznys ve světě. Když se třeba díváme na možnosti financování, můžeme už uvažovat o crossborder fundingu (přeshraničním financování, pozn. red.), kde můžeme získat pro projekty větší partnery.

Česko je proslulé zkostnatělým přístupem k povolování staveb. Od koupě pozemku do zahájení stavby to často trvá až deset let. Jak to funguje v Polsku?

Je to v mnoha věcech stejné. Řešíte podobné věci, ale v Polsku je celý proces mnohem předvídatelnější. Máte daleko větší jistotu v rámci územních plánů. Práva účastníků jsou v celém povolovacím procesu jasně definovaná, alespoň to tak vnímám. Pro developera je velmi předvídatelné, jaké bude mít náklady se získáním stavebního povolení a jak dlouho to bude trvat. To v Česku neplatí, procesní pochybení jsou velká.

Jak dlouho trvá v Polsku získat povolení? 

Povolovací proces se dá snadno spočítat – v průměru můžeme začít stavět během tří let od koupě pozemku. Neříkám, že se to vždycky dodrží, ale většinou ano. V Česku to trvá mnohem déle.

Zmiňoval jste územní plány. U nás se čeká na nový, aktuální územní plán v Praze i v Brně už mnoho let. V Polsku jsou v tomto dál?

Ano, podmínky plynoucí z územních plánů jsou čitelnější a je daleko jasnější, co se na kterém pozemku může postavit.

Developeři v Praze nejčastěji označují za brzu opakovaná odvolání různých spolků a zájmových skupin nebo odpor starousedlíků proti nové výstavbě. Jak to vypadá v Polsku?

V zásadě to funguje na stejném principu. I v Polsku existuje právo odvolat se pro různé spolky nebo sousedy; mohou rozporovat úřední rozhodnutí. Ale na druhou stranu je rychlost všech procesů větší a pozornost se věnuje věcnosti odvolání, ne procesním pochybením. Díky tomu je všechno rychlejší. V Česku se většinou odvolání zabývají procesními pochybeními, a ne skutečnými vadami a chybami projektu.

Nakolik jsou města a starousedlíci v Polsku vstřícní vůči nové výstavbě?

V Praze máme různé zkušenosti z různých projektů. Zjistili jsme, že tam, kde je rozumná občanská participace, se dá projekt přizpůsobit a je povolen. Vždy ale narazíme na případy, kdy vám lidé řeknou, ano, Praha potřebuje víc bytů, jsou drahé, ale postavte je někde jinde, ne v našem sousedství. V Polsku necítíme tak dramatický odpor. Je to i tím, že je tam k dispozici daleko více pozemků určených pro rozvoj než v Praze, kde je hledání příležitosti velmi těžké.

Jak se tamní úřady stavějí k výškové výstavbě? V Praze se prakticky nedá postavit vysoký dům, aniž by se ozvalo UNESCO.

Ve Varšavě se vůbec nebojí vysokých staveb. Nechci říct, že je to úplně bez problémů, ale úřady jsou k této myšlence velmi otevřené.

Jak aktuálně vypadá polský realitní trh? Ten český letos hlavně na začátku roku zbrzdily drahé hypotéky i byty. Prodeje byly nejslabší za poslední roky.

Polský trh se razantně změnil na základě zákona o podpoře hypoték ze strany státu. Vláda v rámci předvolební kampaně přijala zákon, podle kterého je zaručená hypotéka do hodnoty 650 tisíc zlotých s úrokem do dvou procent. Týká se to vlastního bydlení, prvního bytu a mladých rodin. Stát zaplatí všechny náklady hypotéky nad dvě procenta na prvních deset let. To je mimořádně zajímavá nabídka, která výrazně rozhýbala realitní trh. Vzhledem k tomu, že většina bytů, které stavíme, patří do této kategorie, hodně nám to pomáhá. Díky této legislativě se velmi intenzivně staví a rostou prodeje bytů.

Předpokládám, že díky masivní výstavbě Polsko netrápí bytová krize.

Dostupnost bytů je lepší – počet platů, které potřebujete k pořízení vlastního bydlení, je podstatně nižší než u nás. Byty jsou všeobecně levnější. Ale je tam jeden zásadní rozdíl. V Praze prodáváme byty hotové, včetně povrchů, koupelen, dveří a podobně. De facto se můžete hned nastěhovat, chybí jenom kuchyně. V Polsku se to prodává bez tohoto vybavení a nový majitel si zajistí toto vybavení interiérů sám. Je to kulturní rozdíl, polský trh to takto chce.

To asi dost ovlivňuje cenové srovnání.

Ano, ale i když odečteme interiéry, jsou byty ve Varšavě nebo obecně v Polsku o dvacet až třicet procent levnější než u nás.

Plánujete se v Polsku věnovat jen bytové výstavbě, nebo stejně jako v Česku budete stavět i komerční nemovitosti?

I v Polsku se chceme věnovat výstavbě komerčních nemovitostí. Máme v plánu kanceláře, respektive multifunkční projekty. To je v naší DNA, protože nechceme dělat jednoúčelové projekty – buď jen byty, nebo jen kanceláře. Bude záležet na příležitosti, aktivně je hledáme.

Uvažujete o expanzi ještě do dalších zemí?

Jsme ambiciózní společnost a chtěli bychom působit ve třech zemích. Kromě Česka a Polska bychom rádi stavěli také v některé ze západních zemí, díváme se například do Německa. Ale zatím to není úplně na pořadu dne, možná v horizontu jednoho roku.

Simon Johnson (53) 

  • V Crestylu působí dvanáct let.
  • Předtím se podílel například na developmentu bratislavského centra Eurovea nebo pražského Palladia. 
  • Je Angličan, mluví plynule česky i slovensky. Ve střední Evropě působí již téměř 25 let.
  • Je ženatý a má jedno dítě. Mezi jeho zájmy patří vaření a dobré víno.