Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Konec devátých tříd a podpora víceletých gymnázií? Ministra Beka data a odborné názory nezajímají

Ministr Bek si prostě myslí, že když je ministrem, může si navrhovat, co chce. Co na tom, že jeho nápady nedávají smysl.

Konec devátých tříd a podpora víceletých gymnázií? Ministra Beka data a odborné názory nezajímají
Mikuláš Bek | foto Tomáš Novák týdeník HROT

Vláda to objektivně nemá jednoduché. Snahy o úspory, globální krize a nekompromisní opozice, to prostě není nic k závidění. K nepochopení však je, proč svými návrhy jednotliví ministři současné potíže ještě prohlubují.

Například ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Ten navrhuje dvě zásadní věci: chce zkrátit základní školu o rok a hodlá podporovat vznik nových víceletých gymnázií. Rovnou si přiznejme, že tohle je čistá politika. Nejedná se o odborné návrhy. A dokonce se nejedná ani o návrhy opřené o nějaký odborný názor. Bek si asi prostě myslí, že když je ministrem, na ničem jiném už nezáleží. Prostě ať po něm něco zbude. Co na tom, že jeho nápady nedávají smysl.

Víceletá gymnázia nejsou špatná. Ale mají sloužit jen pro ty nejnadanější, pro pět procent nejchytřejších dětí. Realita je taková, že v některých oblastech do těchto škol nastupuje až třikrát tolik dětí. Řada expertů přitom upozorňuje, že víceletá gymnázia přispívají k rozvoji nerovností. Děti předčasně rozdělují a poškozují základní školy. Bekovi to je jedno. Až dosud ministerstvo školství velkému rozmachu těchto vzdělávacích institucí bránilo. To teď padá.

A konec devátých tříd? I obyčejný člověk by snad usoudil, že tak zásadní změně by měla předcházet důkladná diskuse. Mělo by se pracovat s daty. A když už se podle nich nechceme řídit, alespoň o nich máme vědět. Tady nic z toho není. Nestačí jen informace o přesunech dětí, nezbytný je rovněž plnohodnotný pedagogický výzkum. Nic takového se neudělalo.

Jako by vláda dělala vše pro to, aby skončila špatně. Je to děsivé, ale Babišovi a jeho „dream“ teamu postačí počkat.