Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Proč přísnější omezení kontaktů mezi lidmi vede k růstu nakažlivosti?
Víkendový covidový šok, kdy čísla nakažených vyskočila během tří dnů na dvoj- a trojnásobek hodnot z posledních dvou týdnů, vyvolal prudkou reakci, a aniž by se počkalo na účinnost již vyhlášeného, utahují se šrouby. V okamžiku vzniku tohoto textu nejsou známy podrobnosti, ale zjevně vzniká něco ještě tvrdšího, než jsme zažili na jaře.
Zdá se přitom zcela neuvěřitelné, že se nikdo neptá po důvodech té strmé změny kurzu vývoje epidemie. Ta změna je totiž zcela zjevná a má pozoruhodnou a hodně překvapivou časovou korelaci, která by neměla být přehlížena (jakkoli si je autor vědom, že korelace není zdaleka ve všech případech totožná s kauzalitou). Experti tvrdí, že klíčové pro rychlost šíření infekce je reprodukční číslo R, určující, kolik lidí v průměru nakazí jeden pozitivní případ. Výpočtů existuje několik. My jsme si vybrali ten nejdostupnější od Seznam Zpráv, který pochází od skupiny Covid19CZ a vzniká pod záštitou oxfordského experta Jana Kulveita.
Z grafu vývoje koeficientu R je vidět, že náš problém začíná s koncem prázdnin. Ještě 1. září je na hodnotě 1,1, což znamená, že počet nakažených roste, ale celkem v klidu a vážný problém pro nemocnice nevzniká. Nastává však prudká exploze. Už 13. září je R na 1,6 a počty každodenně pozitivních testů prudce rostou. Už 17. září se nakazilo více než tři tisíce lidí. Přitom vláda zavedla už k začátku září povinné roušky v MHD a od 9. září i v obchodech a všude pod střechou. Nejprve v Praze, postupně v dalších krajích. Nakaženými byli zejména mladí lidé.
Od 14. září se na noc zavřely restaurace a bary. A pak se odehrála ta zábavná story s rouškami při vyučování a na chodbách. To už ale číslo R začalo klesat. Když Adam Vojtěch rezignoval, efekt jeho mírných opatření se projevil následně ve snižování R až na 1,1 k 27. září a týden tam ta hodnota vydržela.
Obratem nově jmenovanému ministru Romanu Prymulovi byl pokles zjevně příliš pomalý, a tak neváhal. K 1. říjnu byla zavedena distanční výuka na vysokých školách a od 5. října na středních a R začalo okamžitě rychle růst a i na základkách začali učitelé kýchající děti posílat domů. A číslo R prudce vystřelilo: za pět dní, což je mimochodem horní hranice inkubační doby pro covid, se z 1,1 zvedlo na 1,5. Navíc už na dost vysoká číslech nakažených, takže situace začala být hrozivá. Proč se to stalo? Proč přísnější omezení kontaktů mezi lidmi vede k růstu nakažlivosti?
Kdo měl doma puberťáka, možná už tuší. Normálně ho nevidíte celý týden. Je ve škole, někde v klubu, v obchoďáku s kámoši nebo občas taky na sportovišti. Těžko od něj něco chytíte. Ale když mu to všechno zarazíte a on s vámi večer co večer civí v obýváku na to, jak Česká televize nastavuje zrcadlo rouškoodpíračům, je to jiné kafe. Tahle ze školy dobře promořovaná parta, která o své pozitivitě nic netuší, a kdyby byla ponechána svému osudu, tak se v ní covid nejpozději do Vánoc přestane šířit, začne předávat ta zvířátka v rodině. Sourozencům, rodičům, babičce a dědečkovi. A to dost intenzivně. Ti si ho pak odnesou do práce, protože ekonomiku přece nezastavíme.
Zdá se to přitažené za vlasy? A máte nějaké jiné racionální vysvětlení prudkého obratu vývoje z posledních dvou týdnů?
Co lze očekávat, když se nyní omezí sociální kontakty na zaměstnání a rodinu? Co se asi stane, když budou lidé trávit veškerý čas v prostředí, kde dochází k nejintenzivnějšímu přenosu nákazy? Zhruba dvě třetiny nakažení se odehrají doma a v práci. A ty hospody a obchody, kde mimochodem nejméně nakaženou profesí jsou prodavačky, zůstanou prázdné? O akvaparcích nemluvě. Čísla dál porostou a možná ještě zrychlí. Zastavit šíření čínské chřipky je zjevně složitější úkon než zavřít všechny doma na petlici.
Jestli si dnes prezident pochvaluje, jak máme ministrem správného řezníka Prymulu, tak pěkně děkuji. Nechci být chovancem na jatkách.
