Komentář: Staré dobré časy, kdy byl ČEZ tiskárnou na peníze, končí

Windfall tax je sice průšvih, ale ve hře je mnohem víc – budoucnost ČEZ. Místo dividend se bude investovat. A ne úplně bezrizikově. 

Windfall tax je sice průšvih, ale ve hře je mnohem víc – budoucnost ČEZ. Místo dividend se bude investovat. A ne úplně bezrizikově. 

Celý článek
0

Přes miliardu dolarů na AI a kyberbezpečnost. Fond s českou stopou šlápl do pedálů

Mezinárodní investoři sdružení v Evolution Equity Partners věří v potenciál kyberbezpečnosti a umělé inteligence. Oznámili, že na nové investiční příležitosti disponují kapitálem přes 1,1 miliardy dolarů. Nový fond má i českou stopu, jedním z partnerů je i brněnský IT expert a investor Karel Obluk.

Mezinárodní investoři sdružení v Evolution Equity Partners věří v potenciál kyberbezpečnosti a umělé inteligence. Oznámili, že na nové investiční příležitosti disponují kapitálem přes 1,1 miliardy dolarů. Nový fond má i českou stopu, jedním z partnerů je i brněnský IT expert a investor Karel Obluk.

Celý článek
0

Američané si všímají českých zbrojařů. Vydělali miliardy na opravách sovětských tanků

Skupině CSG se nebývale daří a z jejího šéfa Michala Strnada se stal dolarový miliardář. Úspěšného byznysového příběhu českých zbrojařů si všímá americká agentura Bloomberg, jež pasuje zbrojní skupinu na jednu z nejrychleji rostoucích firem v Evropě.

Skupině CSG se nebývale daří a z jejího šéfa Michala Strnada se stal dolarový miliardář. Úspěšného byznysového příběhu českých zbrojařů si všímá americká agentura Bloomberg, jež pasuje zbrojní skupinu na jednu z nejrychleji rostoucích firem v Evropě.

Celý článek
0

Českým zbrojovkám chybí lidi. Využít by mohly ukrajinské specialisty

S výrobou zbraní a dalšího vojenského materiálu proti ruské agresi mají v českých zbrojovkách pomáhat kvalifikovaní pracovníci z Ukrajiny

Českým zbrojovkám chybí lidi. Využít by mohly ukrajinské specialisty
Rusové toužili uspořádat vojenskou přehlídku v Kyjevě. Tak ji Ukrajinci uspořádali za ně. A byla to skutečně působivá podívaná. | Archiv Jiřího Hynka

Sovětský zbrojní průmysl patřil po desítky let mezi nejvýznamnější výrobce zbraní. Podle některých odhadů z počátku osmdesátých let vyrobil každý rok tolik tanků, že by mohly kompletně obměnit celý arzenál Británie a Francie. Na základě zkušeností z druhé světové války rozptýlil Sovětský svaz svou zbrojní výrobu po celém území, přičemž některé závody byly vybudovány také na Ukrajině, která tehdy byla součástí SSSR.

Sílu ukrajinského zbrojního průmyslu dokládá skutečnost, že se poměrně rychle vzpamatoval z krize po okupaci Krymu a v roce 2017 se Ukrajina zařadila do desítky největších exportérů vojenského materiálu na světě. V Kyjevě například sídlí výrobce letadel Antonov, v Charkově zase velká fabrika montující tanky. Jenže po ruské invazi se mnohé ukrajinské zbrojovky staly terčem nepřátelských útoků.

„Zatímco ruské zbrojovky jedou naplno, řadu těch ukrajinských zničily ruské rakety Iskander,“ řekl nedávno Jan Ludvík, bezpečnostní analytik z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Proto se Ukrajina musí spoléhat na dodávky ze Západu včetně Česka, které patří mezi nejaktivnější státy. A teď chtějí Češi pomoct znovu: víc ukrajinských specialistů by se mohlo zapojit do zbrojní výroby v českém obranném průmyslu.

Jednání v Kyjevě

O možnosti zapojení dalších ukrajinských kvalifikovaných pracovníků do českého průmyslu jednal v srpnu přímo v Kyjevě prezident české Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Setkal se tam například s náměstky ukrajinských ministrů obrany a vnitřních věcí nebo se zástupci ukrajinské Národní gardy. Podle Hynka by do českých zbrojovek mohly nastoupit desítky až stovky ukrajinských specialistů včetně například vysokoškolských odborníků, kteří mají se zbrojní výrobou dlouholeté zkušenosti. Nejde jen o bojovou techniku, ale například také o ochranné masky, filtry, detekční přístroje nebo zdravotnické potřeby, které by následně putovaly na Ukrajinu.

Prospěšné by to podle Hynka mohlo být také pro tuzemské podniky. České zbrojovky mají nedostatek kvalifikovaného personálu. A v budoucnu by se domácí firmy mohly podílet na obnově rozbombardované Ukrajiny. Ostatně i premiér Petr Fiala (ODS) u příležitosti výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 řekl, že vojenská a humanitární pomoc Ukrajině bude pokračovat a že se už nyní jedná o poválečné obnově země. „Budeme pokračovat v tom, co děláme. Budeme dál posílat vojenskou techniku Ukrajině. Rozvíjíme jednání s Ukrajinou o poválečné pomoci a také to, kde bychom mohli pomoci už teď, ať už jde o opravu škol, zdravotnických zařízení, věcí, které Ukrajinci potřebují k tomu, aby do značné míry mohli normálně žít,“ prohlásil Fiala.

Podle šéfa českého obranného průmyslu Hynka teď záleží na ukrajinské straně, jestli se bude v jednáních o případném zapojení specialistů do výroby v Česku pokračovat. „Teď musí udělat další krok oni,“ konstatoval Hynek. Nejmenovaný zástupce české zbrojovky potvrdil nedostatek pracovních sil v celém odvětví, které už nyní zaměstnává také lidi z Ukrajiny. „Ve válečné situaci ale ani příchod nových pracovníků z Ukrajiny nestačí kompenzovat nedostatek pracovní síly v české ekonomice,“ konstatoval.

Technika za miliardy

Od počátku ruské invaze, která začala 24. února, patří Česko k zemím, jež Ukrajině pomáhají nejvíce. Nejenže přijalo nejvíce uprchlíků v přepočtu na počet obyvatel, ale posílá na Východ také zbraně a další vojenský materiál za miliardy korun. Na Ukrajinu tak z Česka putovala například těžká technika včetně tanků a dalších bojových vozidel, raketomety, ale třeba také munice včetně té dělostřelecké.

Podle neoficiálních informací od tuzemských zbrojařů v současné době prakticky všechny větší pohyby vojenské techniky na domácím trhu souvisí s Ukrajinou. Málokdo má kapacitu odbavovat ještě jiné zahraniční zakázky, Ukrajina má absolutní přednost, a tak si jiní světoví zákazníci musejí počkat.

Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek (druhý zprava) na jednání se zástupci Národní gardy v Kyjevě.
Archiv Jiřího Hynka

Vyprázdnily se také sklady nejvýznamnější skupiny v tuzemském obranném průmyslu – společnosti Czechoslovak Group (CSG), byť její zástupci nesdělili nic konkrétního. Ani ministerstvo obrany přesné informace nesděluje. Rychlá pomoc byla možná také díky tomu, že CSG ukrajinský trh dlouhodobě zná. Podle informací týdeníku Hrot tam ještě před ruskou agresí vyvezla například bojová vozidla pěchoty, samohybné houfnice Gvozdika nebo podvozky Tatra, na něž si ukrajinská strana instalovala vlastní zbraňové systémy.

Podle místopředsedy představenstva Czechoslovak Group Davida Choura invaze na Ukrajinu změnila vnímání rizik a přinese ohromné investice do armád prakticky ve všech evropských zemích. Na posílení výrobních kapacit a nábor zaměstnanců budou zapotřebí miliardy eur. „Jinak není šance to zvládnout,“ domnívá se Chour.

Masivní investice

Dodal, že jednotlivé společnosti skupiny Czechoslovak Group chystají investiční projekty na podporu výrobních kapacit v řádech jednotek miliard korun. „Jde především o stavby a modernizace hal, investice do výrobních linek, vývoje nových produktů či modernizace produktů současných. K tomu nabereme v následujících letech stovky zaměstnanců a dáme práci také mnoha subdodavatelům,“ poznamenal David Chour.

Podle něj je jednoznačné, že význam obranného průmyslu výrazně vzroste. „Je důležité, aby tento průmysl získal větší důvěru a podporu bank kvůli financování investic a také samotných vlád v podobě podpory vědy, výzkumu, inovací, ale zejména právě v podobě podpory rozvoje budování výrobních kapacit. Vhodné dotační programy by výrazně urychlily proces modernizace výzbroje armád evropských zemí,“ říká Chour.

Nepochybuje o tom, že se český průmysl bude podílet na obnově zničených ukrajinských podniků a další infrastruktury. „Válka na Ukrajině jednou skončí. Jsme přesvědčeni, že i díky české pomoci Ukrajina uhájí svou samostatnost, územní celistvost i demokratický systém vlády. Poté přijde čas pro obnovu země, na které se bude podílet i český průmysl,“ říká David Chour.