Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Britská vláda oznámila plány na výstavbu nové velké jaderné elektrárny, a to navzdory obavám ze zpoždění stávajících projektů. Podle vlády má být nová elektrárna největším rozšířením tohoto odvětví za posledních sedmdesát let a do roku 2050 má zvýšit dodávky energie čtyřnásobně. Díky tomu se sníží závislost na dodávkách ze zahraničí.
Vládní plán civilní jaderné energetiky má posílit energetickou nezávislost Británie. Má za cíl prozkoumat novou lokalitu pro další jadernou elektrárnu za třicet miliard liber (860 miliard korun) o velikosti a rozsahu elektrárny Hinkley Point, která je ve výstavbě, nebo plánované elektrárny Sizewell. Zdroje z odvětví BBC řekly, že mezi kandidáty na výstavbu nového reaktoru je oblast, kde se nacházela bývalá jaderná elektrárna Wylfa, na severozápadním pobřeží Walesu a Moorside na severozápadě Anglie, kde již byla elektrárna jednou v plánu.
Zpráva však vyvolává i obavy. Jaderné projekty z poslední doby provázela zpoždění, překračování nákladů a v případě projektu Sizewell C také přetrvávající odpor místních obyvatel. Vláda nyní na projekt Sizewell C vyčlenila více než jednu miliardu liber, původně přitom měla poskytnout 700 milionů liber.
Jaderná energie v současnosti zajišťuje přibližně patnáct procent britské elektřiny. Mnoho stárnoucích reaktorů v zemi má být ale v příštím desetiletí vyřazeno v provozu.
Pokrok však může být pomalý, od plánování do uvedení do provozu může uplynout téměř dvacet let. Jen konzultace kolem elektrárny Sizewell trvaly deset let. Většina stavebních prací ještě nezačala a proti projektu je stále silný odpor místních obyvatel.
Vláda doufá, že tyto problémy vyřeší zefektivnění výstavby nových elektráren. Předpokládá, že zavedením účinnější regulace bude schopna urychlit výstavbu nových jaderných elektráren.
