TikTok vydělává jako nikdy. Jeho osud je přesto nejistý

Společnost ByteDance stojící za sociální sítí TikTok si vloni výrazně polepšila, příjmy jí narostly o šedesát procent. Nejistota ohledně budoucnosti aplikace v USA však příliš nepřeje dalšímu rozvoji.

Společnost ByteDance stojící za sociální sítí TikTok si vloni výrazně polepšila, příjmy jí narostly o šedesát procent. Nejistota ohledně budoucnosti aplikace v USA však příliš nepřeje dalšímu rozvoji.

Celý článek
0

Proti klikacím závodům. Bezrealitky upřednostní ověřené uživatele, sází i na příhozy

Podle Martina Ponzera, šéfa Bezrealitky.cz, se na prohlídky bytů či domů většinou dostanou lidé, kteří nejrychleji zareagují na nájemní inzerát. Chce tak dát šanci spíše lidem, jež si portál prověří. Ale i těm, kteří příhozem trochu zvýší nájemné.

Podle Martina Ponzera, šéfa Bezrealitky.cz, se na prohlídky bytů či domů většinou dostanou lidé, kteří nejrychleji zareagují na nájemní inzerát. Chce tak dát šanci spíše lidem, jež si portál prověří. Ale i těm, kteří příhozem trochu zvýší nájemné.

Celý článek
0

Můj život s Karmou. Stoletá firma zůstala v Česku, o expanzi teď ale raději nepřemýšlí

Karma si zakládá na tom, že je českou firmou. A ani po ruské invazi na Ukrajinu a v době zdražování plynu nakonec nemusela přesunout výrobu do zahraničí či začít propouštět. „Pro šikovné lidi je v Karmě místo vždycky,“ říká teď marketingová ředitelka firmy Kateřina Kubištová.

Karma si zakládá na tom, že je českou firmou. A ani po ruské invazi na Ukrajinu a v době zdražování plynu nakonec nemusela přesunout výrobu do zahraničí či začít propouštět. „Pro šikovné lidi je v Karmě místo vždycky,“ říká teď marketingová ředitelka firmy Kateřina Kubištová.

Celý článek
0

Americký plyn může být levnější, Evropa Nord Stream 2 nepotřebuje

Pravděpodobnost, že se plynovod Nord Stream 2 zprovozní, je malá. Pro krytí evropské spotřeby však není nutný a zkapalněný plyn z USA jako náhrada může být i levnější, tvrdí Michal Kocůrek z poradenské společnosti EGÚ Brno.

Americký plyn může být levnější, Evropa Nord Stream 2 nepotřebuje
ilustrační foto | Profimedia.cz

Jak rychle může Evropa nahradit ruský zemní plyn?

Rozhodně lze říct, že není kompletně nahraditelný ihned. Důležité je, jak dlouho by měl výpadek trvat. Pokud by měl být krátkodobý, máme ještě nějaký plyn v zásobnících, jsme schopni získat mírné navýšení u stávajících dodavatelů pomocí plynovodů, nakupovat více LNG na volném trhu nebo třeba v rámci případných mezistátních dohod získat přístup k dodávkám LNG původně zasmluvněným pro někoho jiného. Absolutní nahrazení ruského plynu je ale otázkou několika let. Je nutné, aby se na to připravila poptávková strana stavbou dodatečných LNG terminálů. Také je potřeba zajistit si zdroje plynu, což si vyžádá investice do nových exportních terminálů v zámoří. Odhaduji, že minimum je pět let, pokud bychom se intenzivně začali bavit s možným dodavatelem, který už má nějaký projekt na LNG terminál připravený. 

A za tu dobu bychom nahradili zhruba 190 miliard kubíků, které Rusko Evropě ročně dodává?

Různé instituce vykazují různé statistiky, které se liší více, než bychom chtěli. Je to dáno i jinou metodikou měření. Jinak dodávky měří Gazprom, jinou metodiku používají evropské země a je v tom trochu zmatek. Měli bychom se však bavit o čísle 130 až 150 miliard kubíků ročně, což také odpovídá tomu, co by EU asi musela nahradit. Ale nemyslím si, že bychom na to museli aspirovat. Pravděpodobně dojde ke snížení poptávky po plynu v EU v důsledku růstu jeho ceny. 

Protože náhradou by byl zkapalněný zemní plyn LNG, který je dražší? 

V situaci, kdy vypadne takto dominantní zdroj, jakýkoli plyn bude drahý. Nemůžeme si dělat iluze, že by nám plyn někdo nabídl nějak solidárně. Budeme vystaveni tržnímu prostředí, a to bude fungovat podle zákona nabídky a poptávky. Pokud tomu budeme chtít předejít, můžeme si dohodnout kontrakty na jiné bázi. Každopádně nezastávám názor, že LNG je obecně dražší než ruský plyn. 

Proč? 

Obojí má různou cenotvorbu a v různých obdobích se ceny liší. V roce 2020 bylo téměř devadesát procent objemu ruského plynu prodáno v Evropě na základě dlouhodobých kontraktů, pouze asi dvanáct procent bylo indexováno na cenu ropy. Kontraktovaný ruský plyn se přitom cenově v podstatě neliší od cen na evropských burzách, tyto dva zdroje spolu velmi korelují. Naopak LNG exportované z největšího terminálu Sabine Pass ve Spojených státech nabízí kontrakty indexované na cenu plynu na americkém trhu plus náklady na zkapalnění, transport a regasifikaci. Od října 2021 je jeho cena nižší než na evropském trhu nebo než ta, za kterou nám dodává Gazprom či Norsko. Kdybychom měli dlouhodobé kontrakty na LNG ze Spojených států, měli bychom nižší ceny, než máme teď s Ruskem. S Katarem je zase většina kontraktů vázána téměř výhradně na ropu. Na volném trhu pak nakupujete plyn, jehož cena je určována jen nabídkou a poptávkou. Například v roce 2020, kdy byl přebytek LNG na světových trzích a nikdo jej nechtěl, spadla cena na volném trhu rekordně nízko.  

Je samozřejmě možné, že exportéři vycítí šanci zvýšit si své marže a že zároveň začne růst i cena plynu na americkém trhu. To jsou všechno faktory, které mohou jít proti původním předpokladům, pokud bychom se chtěli spolehnout na dodávky LNG ze Spojených států.

Michal Kocůrek, analytik plynárenství EGÚ Brno
foto archiv Michala Kocůrka, publikováno se svolením autora

 Jedním z velkých odběratelů LNG je Čína. Nemůže se stát, že Rusko po odpadnutí evropských odběratelů začne svůj plyn prodávat ve velké tam, čímž naopak poklesne poptávka i cena LNG, a celý tok se tak obrátí? 

Rusko je rozlehlá země. Těžební oblasti, které jsou určené pro zásobování Evropy, jsou s odběrateli propojeny dálkovými plynovody. Evropa ale s Čínou nesdílí stejná ložiska plynu. Pokud by tedy plyn, který Evropa odebírá, odebírat přestala, Rusko jej nedokáže přesměrovat k někomu jinému. Pro Čínu se rozvíjejí úplně nová ložiska na východní Sibiři. Evropská ložiska se nacházejí v západní části Sibiře. Aktuálně není možné tato ložiska využít pro zásobování Číny. 

Ta evropská ložiska jsou na Jamalu?

Vedle Jamalu na severním Uralu, zde jsou ještě starší ložiska, která se nacházejí trochu jižněji. Zásobování Evropy skrze Ukrajinu využívá tato starší ložiska, zatímco zásobování přes Polsko a Nord Stream využívají jamalská ložiska. 

Jak moc je pro zásobování Evropy klíčový plynovod Nord Stream 2? 

Mezi Ruskem a evropskými odběrateli je v současnosti dostatek kapacit, aby jim Gazprom dodal to, co potřebují, a klidně i více. Pro naplnění ruských kontaktů z hlediska objemu není Nord Stream 2 nezbytný. Je to něco navíc, co odebere toky z jiných kanálů. Otázka je, zda může nezprovoznění Nord Streamu 2 Gazprom skutečně bolet. Gazprom do Nord Streamu 2 investoval něco přes pět miliard dolarů a zatím nevydělal ani dolar. Pro Gazprom je však velmi výhodné nedodávat více plynu, udržet nerovnováhu na trhu, a tím i vyšší ceny. Vyšší ceny i při menších dodávkách pak zajistí výrazně vyšší zisk. A jelikož posledních několik měsíců prodává do Evropy i díky jeho nezprovoznění za dvoj- až trojnásobné ceny oproti první polovině roku 2021, vydělává tím mnohem více. Je nicméně otázka, jestli může být po invazi ruských vojsk na Ukrajinu Nord Stream 2 vůbec někdy spuštěn. V tuto chvíli se to zdá velmi málo pravděpodobné. 

Nord Stream 2 měl sloužit hlavně jako náhrada uhlí a jádra v Německu. Takže teď bude nutné najít nejen náhradu za výpadek, ale i náhradu za očekávanou rostoucí spotřebu. Je to tak?

Lze to tak říci, ale znovu říkám, pořád existují stávající trasy, které lze využívat a nárůst spotřeby jimi krýt. Plynovod Jamal přes Polsko už dva měsíce v podstatě nefunguje. Celý jeden kanál je tedy volný. Ukrajinský tranzit je sotva na čtyřiceti procentech kapacity. Nemyslím si tedy, že realizace Nord Streamu 2 je důležitá z hlediska kapacity, určitě je ale pro Německo důležitá z hlediska ceny. Výhodou plynovodu Nord Stream je, že do Německa vede přímo, mimo tranzitní země, kterým je potřeba platit tranzitní poplatky. To je výhodné pro Gazprom i pro ty evropské odběratele, kteří se s ním na stavbě domluvili. Pro Rusko by však neměl být problém odběratelům v Evropě dodat dostatek plynu i při růstu spotřeby a bez Nord Streamu 2. S ohledem na vývoj situace na Ukrajině však rostoucí poptávku po ruském plynu nelze očekávat. Spíše naopak. 

Lze si představit, že za této nejistoty bude někdo v Evropě investovat do nových plynových zdrojů?

Investice do plynových zdrojů se ještě před pár lety ukazovaly nadějné, pak se začaly komplikovat hlavně environmentálním postojem k zemnímu plynu. Pořád se také čekalo na taxonomii, která v konečném důsledku není vůči zemnímu plynu tak radikální. Přesto investoři pořád nevědí, zda je to pro ně riziko, nebo ne. Teď do toho vstupuje výrazné přehodnocení vztahů s Ruskem. Objevuje se otázka, jestli se pod vlivem současné situace environmentální tlak zintenzivní, nebo se naopak po nárůstu cen energií unijní energetické cíle přehodnotí. To je na úplně jinou debatu, ale abych to uzavřel, myslím, že to investorům výrazně komplikuje situaci.