Nový čínský tank
reprofoto YouTube a síť X
Zbraně budoucnosti
Král Asie. Čína se chlubí novým tankem, posádce zrychluje reakce o desítky procent
Stroj s hybridním pohonem, 1500 koňmi a digitální výbavou představuje posun k „chytrým“ tankům, které kombinují mobilitu, senzory a aktivní ochranu proti moderním hrozbám.
red
Čínská armáda zařadila do výzbroje nový hlavní bojový tank ZTZ-100. Krátce po prvním veřejném představení se objevil ve výcvikových záběrech, což potvrzuje jeho vstup do služby v rámci omezené sériové výroby – zatím bylo zaznamenáno jen několik kusů.
Tank vznikl mezi lety 2016–2022 a do bojeschopné podoby se dostal během několika let, což ukazuje na zrychlený čínský vývoj obrněné techniky, píše web Interesting Enginnering.
Vyrábí ho fabrika známá mimo jiné jako Baotou Tank Plant a zatím jde o počáteční fázi malosériové výroby, která obvykle přichází po představení prototypu.
ZTZ-100 váží přibližně 35–45 tun a patří spíše do střední třídy tanků. Počítá se s tím, že bude fungovat vedle těžkého obrněnce typu 99 a lehčího typu 15.
Jeho klíčovou novinkou oproti starším konstrukcím je plně bezosádková věž a přesun tříčlenné posádky do chráněné kabiny v trupu, píše Interesting Engineering.
Hlavní výzbroj tvoří 105mm hladkostěnný kanon s rychlostí až 12 ran za minutu. Přestože má menší ráži než západní či ruské tanky, kompenzuje to municí APFSDS s vysokou úsťovou rychlostí kolem 1700 m/s. Doplňuje jej 7,62mm koaxiální kulomet a dálkově ovládaná 12,7mm stanice určená i proti dronům.
Výraznou změnou je digitalizace. Posádka používá AR helmy, které nahrazují klasické optické přístroje a poskytují 360° obraz z kamer, radarů a senzorů. Systém promítá cíle i stav stroje přímo do zorného pole a zrychluje reakce až o desítky procent.
Obrněnec za 150 milionů
Tank je vybaven také aktivní ochranou schopnou ničit přilétající střely a drony na vzdálenost desítek metrů. Hybridní pohon s výkonem 1500 koní mu dává rychlost až 80 km/h na silnici a dojezd kolem 600 km.
Cena jednoho kusu se pohybuje až kolem 7,5 milionu dolarů (přes 150 milionů korun), při vyšších sériích má klesnout. Oproti americkým či evropským programům tak Čína zdůrazňuje nižší náklady i rychlejší škálování výroby.
