Ministr kultury Oto Klempíř
Shutterstock.com
Konec koncesionářských poplatků. ČT a rozhlas mají dostávat peníze přímo ze státního rozpočtu
Vláda Andreje Babiše schválila návrh novely mediálních zákonů, která ruší koncesionářské poplatky za Českou televizi a Český rozhlas. Obě veřejnoprávní média mají být nově financována přímo ze státního rozpočtu. Po jednání vlády to oznámil ministr kultury Oto Klempíř z Motoristů sobě.
šéfredaktor
Česká televize má podle návrhu dostávat 5,74 miliardy korun ročně, Český rozhlas 2,065 miliardy korun. Celkem jde o zhruba 7,8 miliardy korun. Částky podle ministra vycházejí z hospodaření obou institucí v roce 2024, tedy z období před posledním navýšením koncesionářských poplatků.
Návrh obsahuje také inflační doložku. Ta se má aktivovat ve chvíli, kdy kumulovaná inflace přesáhne deset procent.
Klempíř uvedl, že vláda ruší zákon o rozhlasových a televizních poplatcích a nahrazuje ho zákonem o financování médií veřejné služby. Stávající zákony o České televizi a Českém rozhlasu mají podle něj zůstat zachovány s výjimkou ustanovení týkajících se poplatků.
„Přidáváme se k většině evropských zemí, které od tohoto zastaralého nástroje již ustoupily,“ řekl Klempíř. Podle vlády má zrušení poplatků snížit zátěž domácností i firem.
Oproti letošnímu roku by se ale rozpočet veřejnoprávních médií snížil. Podle údajů vlády jde dohromady přibližně o 1,4 miliardy korun méně než v roce 2026. Česká televize by měla proti letošku přijít zhruba o miliardu korun, Český rozhlas asi o 350 milionů.
Premiér Andrej Babiš uvedl, že veřejnoprávní média budou muset více šetřit. Podle něj jim zároveň po zrušení poplatků odpadnou náklady na jejich výběr a vymáhání. Ty odhadl nejméně na 250 milionů korun.
„My chceme, abyste šetřili, a nešetříte,“ řekl Babiš na adresu veřejnoprávních médií. Odmítl zároveň, že by vláda chtěla ohrozit jejich nezávislost.
Zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu jsou kvůli plánovaným změnám ve stávkové pohotovosti. Kritická je k návrhu také sněmovní opozice a část odborné veřejnosti. Podle kritiků může přímé financování ze státního rozpočtu oslabit nezávislost veřejnoprávních médií a vytvořit na ně politický tlak.
Vláda naopak tvrdí, že financování bude předvídatelné a zákonem garantované. Návrh nyní zamíří do legislativního procesu.
