Nejvyšší částku má získat někdejší výkonný ředitel Otakar Smolík. Pojišťovna mu přiznala odchodné 11,78 milionu korun a stejně vysokou kompenzaci za roční konkurenční doložku. Celkem jde o více než 23,5 milionu korun.

Bývalá ředitelka personálního úseku Lýdie Jaroměřská měla podobně nastavenou smlouvu. Na odchodném získala nárok na 10,5 milionu korun a přibližně stejnou částku jí má pojišťovna vyplatit za zákaz působení ve stejném oboru.

Jen u těchto dvou bývalých zaměstnanců tak jde dohromady o více než 44 milionů korun.

Téměř milion korun měsíčně

Výše Smolíkova odchodného odpovídala dvanáctinásobku jeho průměrné měsíční mzdy. Z údajů pojišťovny vyplývá, že jeho průměrný příjem dosahoval přibližně 982 tisíc korun měsíčně.

Výpočet navíc nezahrnoval pouze základní mzdu. Do průměrného výdělku, ze kterého se odchodné počítá, se mohou promítat také mimořádné odměny vyplacené před ukončením pracovního poměru.

Předseda správní rady ZPMV a policejní prezident Martin Vondrášek označil výši i načasování odměn za nepochopitelné. Podle něj správní rada o smlouvách podřízených generálního ředitele nevěděla a tehdejší vedení ji o mimořádných podmínkách neinformovalo.

Smlouvy podepisoval bývalý generální ředitel pojišťovny David Kostka. Ten se k důvodům, proč svým podřízeným tak vysoké odchodné a konkurenční doložky zajistil, odmítl vyjádřit. Na dotazy nereagovali ani Smolík s Jaroměřskou.

ByznysByznys

Hospodaření VZP se vyvíjí lépe. Deficit má být o tři miliardy nižší

Miliony dostali i další manažeři

Smolík a Jaroměřská nejsou jedinými bývalými zaměstnanci s mimořádně výhodnými podmínkami.

Někdejší šéfka kanceláře generálního ředitele Martina Brzobohatá měla při odchodu nárok na přibližně 9,3 milionu korun. Bývalé poradkyni výkonného ředitele Editě Vágnerové připadlo kolem šesti milionů korun.

Samotný Kostka, který na konci dubna rezignoval na funkci generálního ředitele, získal třímilionové odchodné. Další tři miliony mu má pojišťovna postupně vyplatit jako náhradu z konkurenční doložky.

Celkový objem známých odchodových balíčků se tak pohybuje v desítkách milionů korun. Pro srovnání bývalý ředitel podstatně větší Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek získal odchodné 2,8 milionu korun a roční konkurenční doložku sjednanou neměl.

Samotná existence odchodného nebo konkurenční doložky není protiprávní. Kontrola má zjistit zejména to, zda byly jejich výše, způsob schválení a finanční opodstatnění přiměřené a zda bývalé vedení jednalo s péčí, kterou lze při správě veřejných peněz očekávat.

Kontrola má skončit na podzim

Podklady k vyplácení peněz si vyžádala dozorčí rada pojišťovny. Závěry chce předložit správní radě na některém z podzimních zasedání a podle výsledku navrhnout další opatření.

Případem se zabývá také ministerstvo financí. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch označil informace o odchodném a konkurenčních doložkách za šokující a nepřijatelné.

Jeho úřad je podle něj připraven podat trestní oznámení, pokud kontrola ukáže, že předchozí vedení vyplácelo mnohamilionové částky bez dostatečného důvodu nebo v rozporu s povinnostmi při nakládání s veřejnými prostředky.

Zahájení kontroly ale samo o sobě neznamená, že byl spáchán trestný čin. O případné trestněprávní odpovědnosti by mohly rozhodovat až orgány činné v trestním řízení na základě konkrétních zjištění.

Pojišťovně docházejí rezervy

Případ je politicky citlivý především kvůli finanční situaci ZPMV. Druhá největší zdravotní pojišťovna v Česku pečuje přibližně o 1,3 milionu lidí a stejně jako celý systém čelí rychlému růstu výdajů za zdravotní péči.

Ve výroční zprávě za rok 2024 pojišťovna uvedla, že náklady na zdravotní služby meziročně vzrostly o 13,6 procenta na 63,7 miliardy korun. Záporné saldo základního fondu zdravotního pojištění dosáhlo přibližně 3,28 miliardy korun.

Pro letošní rok ZPMV očekává celkové výdaje kolem 71 miliard korun. Příjmy mají být přibližně o tři miliardy nižší.

Bývalé vedení ve zdravotně pojistném plánu dokonce připustilo možnost, že by po vyčerpání rezerv mohly poprvé vzniknout závazky po splatnosti. To by znamenalo opožděné úhrady nemocnicím, lékařům nebo dalším poskytovatelům. Podle zástupců nemocnic se tak zatím neděje.

Deficit pojišťovny samozřejmě nevznikl kvůli samotným manažerským odchodným. Proti desítkám miliard vydávaných za zdravotní péči představují relativně malou položku. Jejich výše však vyvolává otázku, jak přísně vedení hledalo úspory ve vlastním provozu v době, kdy zároveň žádalo systémovou pomoc.

ByznysByznys

Menší pojišťovny dostanou 7,9 miliardy z VZP. Senát schválil přerozdělení

Nový ředitel smlouvy mění

Nový generální ředitel Ondřej Felix, který pojišťovnu vede od května, už přistoupil k několika změnám.

Pozici výkonného ředitele, kterou zastával Smolík, zrušil bez náhrady. Upravil také systém odměňování a rozhodl, že pojišťovna už nebude u manažerských pozic sjednávat konkurenční doložky.

Ty mají původně chránit zaměstnavatele před tím, aby člověk po odchodu využil citlivé informace ve prospěch konkurence. Zaměstnavatel mu za omezení dalšího pracovního uplatnění musí platit odpovídající náhradu.

U veřejné zdravotní pojišťovny však vzniká otázka, jak široká konkurence skutečně existuje a zda zákaz práce v oboru ospravedlňuje kompenzace dosahující celého ročního výdělku.

Kontrolní problémy nejsou nové

Hospodařením pojišťovny se v minulosti zabýval také Nejvyšší kontrolní úřad. Ve vzorku výdajů sice nezjistil celkově nehospodárné nebo neúčelné nakládání s penězi, odhalil však několik dílčích nedostatků.

Ve čtyřech ze třinácti kontrolovaných veřejných zakázek za celkem 10,4 milionu korun podle NKÚ pojišťovna použila nesprávný režim a porušila zásady transparentnosti a rovného zacházení. Kritiku vyvolávaly také některé marketingové zakázky, kterými se zabývaly správní a dozorčí orgány pojišťovny.

Současná kontrola bude muset odpovědět především na to, zda mimořádné smluvní podmínky bývalých manažerů odpovídaly hodnotě jejich práce a zájmům pojišťovny.

Právní nárok totiž ještě automaticky neznamená, že smlouva byla pro veřejnou instituci rozumná. Právě tuto hranici mezi legálně podepsaným kontraktem a odpovědným hospodařením nyní prověřují kontrolní orgány.