Zelená politika bez továrny. Zetor ukazuje problém evropské deindustrializace
Shutterstock.com
Případ odchodu výroby Zetoru do Indie potvrzuje odborná zjištění, že zelená opatření typu emisních povolenek EU paradoxně zvyšují uhlíkovou náročnost obchodních toků EU
Přesun výroby traktorů Zetor z Brna do Indie není jen příběhem jedné slavné české značky. Ukazuje také slabinu evropské klimatické politiky: pokud regulace zdraží produkci v Unii, výroba se může přesunout do zemí s mírnějšími pravidly. Evropa pak ztratí pracovní místa a know-how, zatímco globální emise se nesníží – a mohou dokonce vzrůst.
HLAVNÍ EKONOM TRINITY BANK, ČLEN NÁRODNÍ EKONOMICKÉ RADY VLÁDY
Kdokoli čte impaktovanou akademickou literaturu, nemůže být přesunem výroby traktorů Zetor z Brna do Indie překvapený. Například předloňská studie finských ekonomů z renomovaného žurnálu Energy Economics se zaměřuje na dopad emisních povolenek na podnikovou sféru EU (viz níže). Zjišťují, že kvůli emisním povolenkám
vzrostl uhlíkový obsah dovozu do EU;
klesl uhlíkový obsah evropského vývozu;
část emisně náročné produkce se tedy přesunula mimo regulovaný prostor (mimo EU);
celkový uhlík obsažený v obchodních tocích EU se mírně zvýšil.
Jak se zjištění finských ekonomů vztahuje k Zetoru a jeho dnes oznámenému ukončení výroby v Brně po 80 letech?
Klíčovým důvodem ukončení výroby zetorů v Brně je nákladnost vstupů a materiálu (oceli, plastů, hliníků i energií). Ty jsou v Indii a v Číně zhruba o 30 až 35 procent levnější, což ve výsledné ceně traktoru znamená úsporu nejméně 25 až 30 procent. Zhruba třetinu z tohoto rozdílu lze přičíst čistě emisním povolenkám EU. Brusel však výrobu zetorů v Brně ztížil ještě i jinak, a sice častými změnami předpisů EU a emisních norem kvůli nimž se výrobci velikosti Zetoru přestalo ekonomicky vyplácet vyvíjet vlastní motory. Regulatorní nejistota, kterou Brusel likviduje třeba i mnohem větší Volkswagen, ve spojení s umělým zdražením energií a vstupů v podobě emisních povolenek nakonec zásadně přispěly k tomu, že výroba zetorů v Brně, jak vidno, přestala být konkurenceschopná. Což nás vrací ke zmíněné studii finských ekonomů. Zetory se teď místo Brna budou vyrábět v Indii, kde emisní povolenky nejsou nijak zavedené, ani tam nemají tak přísné předpisy a emisní normy.
Legendární Zetor v problémech. Stamilionové ztráty a čistka mezi zaměstnanci
Emisní povolenky tedy zásadně přispějí k tomu, že se uhlík obsažený v obchodních tocích EU paradoxně zvýší, jak obecně shledává studie z Energy Economics. V Indii se teď totiž budou zetory vyrábět emisně náročněji, a ještě k tomu se do EU emisně poměrně náročně dovážet. Dopad na globální klima se tedy ještě zhorší. EU navíc přijde o výrobu a pracovní místa, které společně s příslušným know-how získá Indie.
