Premiér Andrej Babiš
koláž Hrot24 / Michal Čížek / Shutterstock.com
Energetický kolos
Největší transakce od éry privatizace. Zestátňování ČEZ startuje, lze čekat hádku o miliardovou cenu
Ve hře je transakce za stovky miliard korun, a zároveň spor s minoritními akcionáři. Klíčovým tématem bude způsob rozdělení firmy i výsledná cena, která může rozhodnout o úspěchu celého projektu.
hlavní komentátor
Přes dlouhé váhání a neurčité – proti sobě jdoucí – výroky Andreje Babiše a Karla Havlíčka se už za zhruba dva měsíce na valné hromadě společnosti ČEZ rozhodne o jejím zestátnění. Premiér to ohlásil minulý týden na konferenci Hospodářské komory Úspěšné Česko.
Konkrétnější podobu postátnění energetického gigantu celkem pochopitelně nezveřejnil, protože ČEZ se obchoduje na burze a jde o kurzotvornou informaci.
Bude to největší transakce prováděná českou vládou od dob privatizace. Její finanční objem se bude pohybovat nejspíše kolem 250 miliard korun. Konkrétní dopad na hospodaření státního rozpočtu i ČEZ nelze zatím odhadnout.
Už nyní se ale jeví jako pravděpodobný model postup, po němž zde bude zcela státní část společnosti, která se zabývá výrobou. Tu vláda považuje za strategickou. A vedle ní bude existovat distribuční společnost vlastněná smíšeně drobnými akcionáři a vládou.
Mimochodem – jde tak trochu o návrat do stavu před rokem 2003, kdy došlo ke sloučení právě elektráren ČEZ s většinou distribučních společností, které fungovaly samostatně. Tenkrát to byla příprava na privatizaci, k níž nikdy nedošlo.
Zda nyní dojde nejprve ke kompletnímu vykoupení současné společnosti a pak jejímu rozdělení na dvě zmíněné části, je jen jedním z modelů. Zdlouhavějším a dražším.
Tím druhým – a pravděpodobně pro erár, ale i některé investory výhodnějším – by bylo rozdělit nejprve společnost na zmíněné dva díly vlastněné zrcadlově dnešními akcionáři a pak výrobní část vykoupit, nebo její akcie vyměnit za akcie distribuce, případně platbu nějak kombinovat.
Každopádně vláda musí být dohodnuta s okruhem investorů kolem Pavla Tykače, kteří vlastní více než deset procent akcií současného ČEZ. To je blokační minorita, která může jakémukoli způsobu postátnění zabránit.
Známý minoritní akcionář Michal Šnobr, který má blízko k Tykačovi, na síti X popsal, s čím by měla červnová valná hromada začít.
„Čekal bych přípravu na rozdělení ČEZ na dvě části. Pracovně Výroba a Distribuce (regulovaný byznys elektřiny a plynu). Vše spravedlivě, tj. rovnoměrným způsobem. Následně odkup ČEZ (zestátnění na 100 %) způsobem, že pro akcie Výroby bude možnost výměny za akcie ČEZ Distribuce. Stát obětuje případně část svého 70% podílu v ČEZ Distribuce.“
To by mělo výhodu v tom, že by se výrazně snížila potřeba cash k provedení transakce. Podstatné pak bude ocenění obou částí. Pár týdnů po reportu hospodářských výsledků společnost ČEZ pravidelně vydává prezentaci zhodnocující jak minulý vývoj jejího byznysu, tak výhled do roku 2030.
Jak již bylo před měsícem firmou reportováno, za loňský rok provozní zisk EBITDA dosáhl 137 miliard korun. Letos má klesnout na 103-105 miliard korun, v roce 2030 pak už to má být jen 90-100 miliard.
Distribuce společně s prodejem by pak měly tvořit více než polovinu, což by se samozřejmě propsalo do ocenění akcií obou částí. Najednou by hodnota akcií Distribuce měla větší hodnotu než akcie výrobní části.
Řada minoritních akcionářů hodnotí tuto predikci vývoje jako pokus o snížení ohodnocení akcií výroby, a tím o jejich poškození. O tom všem se ale bude rozhodovat v zákulisí a na výsledek si ještě počkáme.
Každopádně vláda by měla mít jasno, co bude dělat s tím, co získá do stoprocentního vlastnictví. Měla by tam být podpora investic a výstavba nových zdrojů, což je v pořádku. Co už je otázkou, je fakt, že by vláda mohla netržním způsobem zasahovat do cen elektřiny.
To, jak ukazují nynější zkušenosti s regulací cen pohonných hmot, fakt není moc žádoucí.
