Rozdíl mezi starobními důchody českých žen a mužů se postupně zmenšuje, nezmizel ale ani po zavedení výchovného. V březnu 2026 činila průměrná samostatně vyplácená starobní penze mužů 23 078 korun, zatímco ženy pobíraly 20 579 korun. Každý měsíc jim tak v průměru chybělo 2 499 korun, za rok téměř 30 tisíc.

Jde o rozdíl přibližně 10,8 procenta. To je výrazně méně než průměr zemí OECD, kde ženy pobírají penze přibližně o 23 procent nižší. Česko patří podle organizace k zemím s nejmenší důchodovou mezerou, vedle Estonska, Islandu a Slovenska.

Statistika však srovnává samostatné starobní důchody. Nezachycuje situaci seniorů, kteří současně dostávají vdovský nebo vdovecký důchod, ani příjmy z pracovních či soukromých penzijních produktů. Neříká také, jak velká část žen se nachází výrazně pod průměrem.

Nerovnost nevzniká až u přepážky ČSSZ

Česká správa sociálního zabezpečení nepoužívá jiný výpočtový vzorec pro ženy a jiný pro muže. U obou vychází z dosažených výdělků, délky důchodového pojištění a pravidel platných v roce přiznání penze.

Rozdíl se vytváří desítky let před samotnou žádostí o důchod. Ženy mívají nižší mzdy, častěji přerušují práci kvůli dětem nebo péči o blízkého, využívají kratší úvazky a v minulosti také odcházely do důchodu dříve. To snižovalo počet získaných let pojištění i výslednou procentní výměru penze.

OECD odhaduje, že české ženy měly v roce 2023 průměrně o 18 procent nižší hodinovou mzdu než muži. Jejich očekávaná pracovní kariéra byla zároveň o 6,6 roku kratší. Rozdíl v běžné týdenní pracovní době byl naproti tomu relativně malý, kolem 2,8 hodiny.

Důchody tedy neodrážejí pouze odpracované roky, ale celou strukturu pracovního trhu: kdo se dostane do lépe placených oborů, kdo postupuje do vedení a kdo na několik let omezí kariéru kvůli péči.

SpolečnostSpolečnost

Stovky korun pro důchodce navíc každých pět let. Kdo si skutečně polepší?

Rovnostářský výpočet část rozdílu smaže

Penzijní rozdíl kolem deseti procent je podstatně nižší než rozdíl v celoživotních výdělcích, který OECD pro Česko odhaduje na 38 procent. Důvodem je silná solidarita českého důchodového systému.

Každý starobní důchod obsahuje stejnou základní výměru bez ohledu na předchozí mzdu. Výdělková část je navíc redukovaná: nižší příjmy se do výpočtu započítávají ve výrazně větší míře než příjmy nad redukční hranicí. Lidé s vysokými mzdami proto nedostávají násobně vyšší penze.

Tento mechanismus pomáhá hlavně lidem s nízkými a středními příjmy, mezi nimiž jsou častěji ženy. Rozdíl na pracovním trhu se tak do důchodů nepřenese celý. Zároveň ale platí, že rovnostářský výpočet pouze tlumí důsledky nižších výdělků. Jejich příčinu neřeší.

Péče se počítá, kariérní ztráty ale zůstávají

Častou představou je, že se roky strávené péčí o dítě do důchodu nezapočítají. Podle zákona o důchodovém pojištění je osobní péče o dítě do čtyř let náhradní dobou pojištění. Pro stanovení výdělkového průměru jde navíc o vyloučenou dobu, takže období bez mzdy samo o sobě průměr nesnižuje.

Problém nastává zejména před péčí a po ní. Rodič může přijít o růst mzdy, pracovní zkušenosti, povýšení nebo zaměstnavatele. Po návratu často nastoupí na méně placenou pozici či zkrácený úvazek. Tyto následky už důchodový systém plně kompenzovat nedokáže.

Od roku 2023 má ztrátu zmírňovat výchovné. Starobní penze se zvyšuje o 500 korun za každé vychované dítě osobě, která o něj pečovala v největším rozsahu. Nárok není ze zákona vyhrazen pouze ženám, v praxi ho ale získala především většina matek. Pravidla stanovuje zákon o důchodovém pojištění.

Rozdíl mezi průměrnými penzemi se po zavedení výchovného skutečně zmenšil. Na konci roku 2022 dosahoval 3 271 korun, zatímco v prosinci 2025 činil 2 435 korun. Nelze však celý pokles automaticky připsat pouze jednomu opatření: výsledky ovlivňuje také struktura lidí vstupujících do penze, valorizace a postupné sjednocování důchodového věku.

ByznysByznys

Vyšší důchody podle růstu mezd zůstávají ve hře, tvrdí ministr práce

Rok 2027 přinese dvojí výpočet péče

U důchodů přiznávaných od ledna 2027 se má ocenění péče změnit. ČSSZ automaticky porovná dvě varianty a použije tu, která přinese vyšší penzi.

První možnost započítá za péči o dítě do tří let fiktivní vyměřovací základ ve výši tehdejší průměrné mzdy. K němu se přičtou případné skutečné výdělky během péče. Samostatné výchovné 500 korun se v této variantě přidá až za třetí a každé další dítě.

Druhá možnost zachová současné pojetí péče jako vyloučené doby. V takovém případě bude možné získat výchovné za všechny vychované děti, včetně prvního a druhého. ČSSZ má oba výpočty provést automaticky, takže člověk nebude muset sám odhadovat, která varianta je pro něj výhodnější.

Změna se bude vztahovat i na péči uskutečněnou před rokem 2027, ale pouze u důchodů nově přiznaných od tohoto data. Už vyplácené penze se kvůli novému způsobu oceňování péče zpětně přepočítávat nebudou.

Manželé si budou moci rozdělit výdělky

Další možností má být od roku 2027 dobrovolné sdílení vyměřovacích základů mezi manželi nebo registrovanými partnery. Příjmy dosažené během celých roků trvání svazku se sečtou a pro důchodové účely rozdělí rovným dílem.

Nástroj může pomoci domácnostem, v nichž jeden partner vydělával výrazně více a druhý omezil kariéru kvůli péči. Vyšší příjem se ale nerozdělí automaticky. Partneři musí podat společné prohlášení před přiznáním prvního starobního důchodu nebo před skončením svazku.

Sdílení navíc nemusí být výhodné pro oba. Jednomu důchod zvýší, druhému ho sníží. Rozhodnutí za uplynulé roky nebude možné zpětně zrušit, a proto bude vyžadovat výpočet obou penzí a důvěru mezi partnery. Podmínky shrnuje ČSSZ.

Český důchodový systém tak rozdíl mezi ženami a muži tlumí účinněji než systémy většiny vyspělých zemí. Úplně ho ale odstranit nemůže. Dokud budou ženy častěji přebírat neplacenou péči, opouštět práci nebo přijímat nižší mzdy, bude se tato nerovnost s několikaletým zpožděním objevovat také ve starobních penzích.