Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj
Shutterstock.com
Křehký kompromis
Zelenskyj žádá EU o miliardy. Ukrajině docházejí peníze na válku
Ukrajině chybí miliardy eur na financování války a prezident Volodymyr Zelenskyj žádá Evropskou unii o předčasné uvolnění části plánované půjčky 90 miliard eur. Brusel ale varuje, že uspíšení plateb může vytvořit nový problém v roce 2027.
editor
Ukrajině docházejí peníze na pokračování války a Evropská unie se dostává pod stále větší tlak. Prezident Volodymyr Zelenskyj požaduje, aby Brusel předčasně uvolnil část z plánované půjčky 90 miliard eur, která má Ukrajině zajistit financování v letech 2026 a 2027. Problém je, že uspíšení plateb by mohlo narušit křehký kompromis, na němž se členské státy dohodly.
Ukrajinské ministerstvo obrany podle Zelenského čelí výpadku ve výši 27 miliard dolarů, tedy zhruba 23,1 miliardy eur. Peníze mají pokrýt personální náklady, sociální podporu a nákupy zbraní. Přibližně šest miliard eur má navíc sloužit k předfinancování dodávek zbraní, které mají dorazit na začátku roku 2027.
Nejde přitom o nečekaný nárůst výdajů. Kyjev pouze přesunul část prostředků původně určených na druhou polovinu letošního roku do prvních šesti měsíců. Nyní proto potřebuje peníze doplnit.
Rusko téměř přestává vyvážet naftu. Ukrajinské útoky drtí jeho rafinerie
Zelenskyj argumentuje tím, že další financování je nezbytné pro pokračování ukrajinských úderů proti Rusku a zvýšení tlaku na Moskvu. „Potřebujeme více peněz, mnohem více,“ prohlásil podle webu Euronews.
Brusel nechce rozbít plán do roku 2027
EU má Ukrajině prostřednictvím mimořádné půjčky poskytnout celkem 90 miliard eur. Částka je rozdělena na dvě tranše po 45 miliardách eur pro roky 2026 a 2027.
Zelenskyj chce část peněz určených na příští rok získat už letos. Evropská komise ale zatím reaguje opatrně. Upozorňuje, že současný plán umožňuje urychlit vyplácení peněz, nikoli však překročit letošní limit 45 miliard eur.
Brusel už letos Ukrajině vyplatil 3,2 miliardy eur rozpočtové pomoci a 8,35 miliardy eur vojenské podpory. Celkem je na nákup zbraní vyčleněno 22 miliard eur, peníze se ale uvolňují až po ověření obranných kontraktů. Proces mohou zdržovat chyby nebo změny v objednávkách. Dalších šest miliard eur zatím přiděleno nebylo.
Ukrajina má navíc čekat na téměř 14 miliard eur rozpočtové pomoci. Část těchto plateb je podmíněna reformami a Brusel v posledních měsících sleduje se znepokojením pomalejší schvalování některých zákonů v ukrajinském parlamentu.
Pro Kyjev je nyní prioritou především protivzdušná obrana, protože Rusko pokračuje v útocích balistickými střelami.
Předčasné peníze mohou vytvořit nový problém
Problém Zelenského návrhu spočívá v tom, že peníze přesunuté z roku 2027 by mohly Ukrajině chybět právě tehdy, kdy je bude znovu potřebovat. EU se na půjčce dohodla s cílem zajistit stabilní financování až do roku 2027, kdy má začít platit nový dlouhodobý rozpočet.
Pokud by se část prostředků vyčerpala dříve, museli by lídři EU později hledat další zdroj financování. To může být politicky obtížné, zejména v roce 2027, který bude pro řadu evropských zemí volebním obdobím.
EU stojí před nepříjemnou volbou: najít Ukrajině peníze rychle, aniž by vytvořila ještě větší díru v jejím financování v příštím roce.
Brusel zároveň stále více upozorňuje, že další západní spojenci nepřispívají tolik, jak se očekávalo. Výjimkou jsou především Velká Británie a Norsko. Spojené státy, které byly dříve jedním z hlavních podporovatelů Ukrajiny, svou finanční pomoc prakticky zastavily.
Vrací se zmrazený ruský majetek
Zelenskyj proto znovu otevřel i kontroverzní možnost využití zmrazených ruských aktiv. EU drží přibližně 210 miliard eur ruského majetku, většinou v Belgii.
Právě využití těchto peněz mělo být původně hlavním plánem EU pro financování Ukrajiny v letech 2026 a 2027. Kvůli odporu Belgie však loni tento záměr ztroskotal a členské státy nakonec přešly k současnému řešení, tedy společnému zadlužení, které stojí za půjčkou 90 miliard eur.
Některé země se nyní snaží myšlenku využití ruských aktiv oživit. Lotyšský premiér Andris Kulbergs například podle Euronews tvrdí, že účet za válku by neměli v plné míře platit evropští občané, ale Rusko.
Belgie však dál požaduje rozsáhlé garance pro případ právních sporů. Rizikům čelí také finanční společnost Euroclear, která většinu zmrazených aktiv drží a proti níž Rusko vede právní kroky.
V Bruselu proto zatím není přílišná chuť celý spor znovu otevírat. EU tak stojí před nepříjemnou volbou: najít Ukrajině peníze rychle, aniž by vytvořila ještě větší díru v jejím financování v příštím roce.
