Slunce dnes večer téměř zmizí. Česko čeká mimořádné zatmění a potom Perseidy
Shutterstock.com
Slunce dnes večer téměř zmizí. Česko čeká mimořádné zatmění a potom Perseidy
Měsíční stín dnes večer projde od severního Ruska přes Grónsko a Island až na Pyrenejský poloostrov. Ve Španělsku půjde o první úplné zatmění Slunce viditelné z pevniny po více než sto letech. Česko leží mimo pás totality, podívaná ale bude i tady mimořádná: podle lokality Měsíc zakryje zhruba 83 až 87 procent slunečního kotouče. V Praze to bude 86,2 procenta, v Českých Budějovicích 87,1 procenta. Úkaz se navíc odehraje těsně před západem Slunce a několik hodin poté vyvrcholí Perseidy.
šéfredaktor
Na některé astronomické události lze čekat desítky let. Na jiných místech staletí.
Ve středu 12. srpna nastane úplné zatmění Slunce, jehož pás totality projde severním Ruskem, Grónskem, Islandem a Španělskem a symbolicky zasáhne také malou část Portugalska. Velká část Evropy, severozápadní Afriky a části Severní Ameriky uvidí zatmění jen jako částečné.
Nejdelší úplná fáze nastane nad severním Atlantikem západně od Islandu. Slunce tam zmizí přibližně na dvě minuty a 18 sekund. Na pevnině bude totalita kratší a směrem ke Španělsku bude přicházet stále blíže k západu Slunce.
Právě Španělsko se proto stalo jedním z hlavních cílů astronomů i lovců zatmění. Země zažije první úplné zatmění viditelné z Pyrenejského poloostrova po více než století. Pás úplného zatmění protne zemi od severozápadu k jihovýchodu a projde mimo jiné přes oblasti A Coruñi, Ovieda, Leónu, Bilbaa, Burgosu, Zaragozy a Valencie a následně přes Baleárské ostrovy.
Na dvě minuty přijde noc uprostřed dne
Samotná totalita je podstatně dramatičtější než běžné částečné zatmění.
Jak Měsíc postupně zakrývá Slunce, jeho srpek se stále ztenčuje. Těsně před úplnou fází mohou paprsky pronikající údolími na okraji měsíčního povrchu vytvořit takzvané Bailyho perly. Poslední výrazný bod slunečního světla pak společně se zářící atmosférou Slunce vytvoří efekt připomínající diamantový prsten.
A potom světlo prakticky zmizí.
V okamžiku úplného zatmění Měsíc překryje jasnou fotosféru Slunce a kolem černého kotouče se objeví sluneční koróna – řídká vnější atmosféra hvězdy, kterou za normálních podmínek přezáří samotný sluneční disk.
Jde přitom o fyzikálně zvláštní prostředí. Viditelný povrch Slunce má teplotu několik tisíc stupňů, zatímco koróna přesahuje milion stupňů Celsia. Proč je vnější atmosféra Slunce výrazně teplejší než jeho povrch, patří stále k významným otázkám sluneční fyziky.
Změní se ale i prostředí na Zemi.
Během totality klesá teplota vzduchu, krajina se ponoří do šera připomínajícího hluboký soumrak a na tmavnoucí obloze se mohou objevit nejjasnější planety a hvězdy. Na náhlou změnu světelných podmínek mohou reagovat také ptáci nebo hmyz.
Celé toto divadlo ale na jednom místě potrvá jen několik desítek sekund až několik málo minut.
Ve španělské A Coruñi například úplná fáze vydrží 76 sekund, v Burgosu 104 sekund. Totalita se navíc bude odehrávat velmi nízko nad obzorem. To může vytvořit mimořádně fotogenickou scenérii úplného zatmění při západu Slunce, ale zároveň stačí vzdálenější kopec, budova nebo pás nízkých mraků a pozorovatel neuvidí nic.
Česko čeká největší zatmění od roku 1999. Rozhodne hlavně výhled k západu
Úplná tma v Česku nenastane. Přesto půjde o nejvýraznější zatmění Slunce viditelné z tuzemska od roku 1999, kdy pás totality jen těsně minul české území.
Měsíc začne do slunečního kotouče vstupovat přibližně kolem 19:19 SELČ. Maximum přijde zhruba mezi 20:10 a 20:13 podle místa pozorování. A právě zde přichází největší komplikace: Slunce bude už jen několik stupňů nad západním obzorem.
Výběr místa tak může být skoro stejně důležitý jako počasí. Ideální je vyvýšené stanoviště s ničím nerušeným výhledem k západu. Dobře mohou posloužit otevřené louky, hráze rybníků, horské hřebeny, stolové hory nebo vyhlídky bez stromů a budov v západním směru.
Nejlepší podmínky z hlediska délky pozorování bude mít západní a jihozápadní část republiky. V Plzni začne zatmění v 19:20, maximum nastane ve 20:12 a Měsíc zakryje 86,8 procenta povrchu Slunce. Slunce zapadne až ve 20:30.
Ještě o něco větší zákryt čeká České Budějovice, kde maximum ve 20:13 dosáhne 87,1 procenta.
V Praze začne úkaz v 19:19, maximum přijde ve 20:11 a zakryto bude 86,2 procenta slunečního povrchu. Západ Slunce připadá zhruba na 20:27.
V Brně začne zatmění v 19:20, maximální zákryt 86,4 procenta přijde ve 20:12 a Slunce zapadne už kolem 20:16.
Na východě republiky začne obzor pozorování ukončovat ještě dříve. V Ostravě je maximum vypočteno na 20:11, jenže Slunce tam zapadá přibližně o minutu dříve. Pozorovatelé proto teoretického maxima nad horizontem vůbec nedosáhnou.
Kam vyrazit v Praze, Brně a Plzni
V Praze bude největším nepřítelem městská zástavba. Jednou z možností jsou otevřené vyvýšeniny na západním okraji metropole. Jako vhodná stanoviště se nabízejí například Chrášťanská halda mezi Chrášťany a Chýní, halda u Hostivic nebo vyhlídka Vrtule u Ořecha, odkud je otevřenější pohled směrem k západu. (idnes.cz)
Kdo chce odborný výklad a dalekohledy, může zamířit na Štefánikovu hvězdárnu na Petříně, která má dnes kvůli zatmění mimořádně otevřeno od 19 do 21 hodin. Kvůli místnímu horizontu ale bude samotné Slunce z hvězdárny pozorovatelné jen přibližně do 20 hodin.
Další možností je Hvězdárna Ďáblice, která plánuje program od 18 hodin až do půlnoci. Po zatmění má navázat pozorování Perseid.
Z okolí Prahy patří k nejzajímavějším variantám Radarová louka Astronomického ústavu v Ondřejově, která má otevřený západní horizont. Veřejné pozorování zde začne v 19 hodin a je zdarma. Po západu Slunce program pokračuje sledováním Perseid a může trvat až do rána.
V okolí Brna se nabízí například prostor u Mohyly míru u Prace. Kvůli stromům přímo u památníku jsou vhodnější otevřené louky a polní cesty západně od něj. Atraktivní možností je také Svatý kopeček u Mikulova, odkud je široký výhled do jihomoravské krajiny. Je ale potřeba počítat s tím, že zpáteční cesta už povede za šera nebo tmy. (idnes.cz)
Okolí Plzně bude mít jedny z nejlepších podmínek v zemi. Vhodná mohou být otevřená pole a polní cesty pod Krkavcem, nikoli samotný zalesněný vrchol. Další možností je Sylvánský vrch nebo přibližně deset kilometrů od Plzně Šlovický vrch u Dobřan, jehož vrchol nabízí prakticky neomezený rozhled do krajiny.
Dobré podmínky nabízejí i další části republiky. Z okolí Olomouce například Svatý Kopeček, na severu pak Děčínský Sněžník, kde má západní strana stolové hory otevřený výhled k horizontu.
A kdo nechce místo hledat sám, má dnes na výběr z řady organizovaných akcí. Veřejná pozorování připravují kromě Prahy a Ondřejova také Planetárium Ostrava, Hvězdárna Žebrák, Teplice, Opava, Chomutov nebo observatoř na Ještědu. Přehled akcí průběžně shromažďuje Česká astronomická společnost.
Výsledkem v Česku nebude úplná tma. I zhruba čtrnáct procent nezakrytého povrchu Slunce stále vytváří značné množství světla. Krajina ale výrazně potemní a Slunce bude v závěru připomínat velmi úzký srpek těsně nad horizontem.
Česká astronomická společnost upozorňuje také na neobvyklý efekt dvojího soumraku. Nejprve krajina potemní při maximu zatmění, poté může před samotným západem na krátkou dobu mírně zesvětlat a následně začne běžný večerní soumrak.
A astronomický program tím neskončí.
Po setmění vyvrcholí meteorický roj Perseid. Podmínky budou letos mimořádně příznivé, protože Měsíc je právě v novu a nebude noční oblohu přesvětlovat. Mimo města lze za dobrých podmínek očekávat zhruba 50 až 80 meteorů za hodinu.
Běžné sluneční brýle nestačí
Jedna věc se nemění bez ohledu na to, jestli člověk sleduje zatmění ze Španělska, Prahy nebo louky za Plzní: přímý pohled na nezakrytou část Slunce může poškodit zrak.
Obyčejné sluneční brýle nejsou dostatečnou ochranou. Pro přímé pozorování je nutné použít speciální brýle nebo filtr určený ke sledování Slunce. NASA doporučuje prostředky odpovídající mezinárodní normě ISO 12312-2.
Česká astronomická společnost rovněž upozorňuje, že běžné sluneční brýle nestačí. Nevhodné jsou také improvizované pomůcky, jako jsou filmové pásy nebo diskety. Zvlášť nebezpečné je sledovat Slunce dalekohledem, fotoaparátem nebo triedrem bez speciálního filtru upevněného před optikou.
Pro Česko platí ochrana zraku po celou dobu úkazu, protože zde totalita vůbec nenastane.
Ve Španělsku, na Islandu nebo jinde přímo v pásu úplného zatmění lze ochranu očí na krátký okamžik sundat pouze během úplné fáze, kdy je jasná plocha Slunce kompletně překryta Měsícem.
Pro Španělsko dnešní večer ukončí více než století dlouhé čekání. A paradoxně nebude muset na další podobnou událost čekat dlouho: již 2. srpna 2027 projde jižní částí země další pás úplného zatmění.
Česko dnes takové štěstí mít nebude. Přesto dostane velmi slušnou náhradu: nejvýraznější zatmění od roku 1999, Slunce zakryté místy z více než 87 procent, úkaz odehrávající se prakticky při západu – a potom bezměsíčnou noc s Perseidami.
Na jeden srpnový večer je to docela slušný program.
