Ruský prezident Vladimir Putin si může díky hormuzské krizi mnout ruce
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Putinův ropný jackpot
Západ chtěl Rusko oslabit. Energetická krize ale zvyšuje Kremlu zisky
Globální výpadky dodávek a nejistota kolem Hormuzského průlivu posílily poptávku po ruské ropě. Největší odběratelé v Asii nakupují levné barely ve velkém a Moskvě rostou příjmy.
editor
Ruské příjmy z exportu ropy znovu rostou. Důvodem je chaos na světových trzích po narušení dodávek z Blízkého východu a nejistota kolem Hormuzského průlivu. Země, které hledají rychlou a levnou náhradu, se obracejí na Moskvu. Nejvíce vydělávají Indie, Čína a samotné Rusko.
Po invazi na Ukrajinu v roce 2022 zavedly USA a Evropa sankce, jejichž cílem bylo omezit ruské energetické příjmy. Část světa ale zvolila jinou cestu. Indie a Čína začaly ve velkém kupovat zlevněnou ruskou ropu, čímž snížily své náklady a zároveň posílily energetickou bezpečnost, píše web Oilprice.com.
Čína v roce 2024 dovezla rekordních více než 100 milionů tun ruské ropy. Rusko tak pokrylo téměř pětinu čínských dovozů. Indie podle odhadů utratila za ruské energie zhruba 140 miliard dolarů. Obě ekonomiky navíc v posledním roce vazby s Moskvou ještě prohloubily.
Nový impuls přišel po eskalaci konfliktu s Íránem a omezení provozu v Hormuzském průlivu, kudy běžně proudí významná část světové ropy. Výpadky dodávek a dražší přeprava zvýšily ceny i nervozitu na trhu. Asijské státy proto začaly hledat dostupné alternativy.
Významným signálem bylo také rozhodnutí amerického ministerstva financí dočasně prodloužit výjimku ze sankcí na prodej části ruské ropy. Podle médií má platit do poloviny května. Washington tím reaguje na napjatý trh a snahu udržet dostatek suroviny v oběhu.
Indie navýšila dovoz ruské ropy v březnu na přibližně 2,25 milionu barelů denně, téměř dvojnásobek proti únoru. V dubnu zůstávaly objemy poblíž rekordů. Analytici upozorňují, že soupeření Indie a Číny o ruské barely bude pokračovat i v dalších měsících.
Také Čína posiluje nákupy z Ruska, protože konflikt omezil dostupnost íránské ropy, kterou dříve ve velkém odebírala. K novým zákazníkům se přidává i Indonésie, která oznámila plán nakoupit až 150 milionů barelů ruské ropy pro posílení zásob a ochranu ekonomiky.
Výsledek je pro Západ nepříjemný. Sankce měly oslabit schopnost Kremlu financovat válku proti Ukrajině, místo toho však současná energetická krize přináší Rusku nové příjmy. Moskva těží z vyšší poptávky, slevových cen i omezené nabídky na světovém trhu.
Situace zároveň ukazuje, že energetické sankce fungují jen tehdy, když má svět dostatek alternativních zdrojů. Jakmile přijde výpadek dodávek, geopolitika často ustupuje ekonomické realitě.
