Sněmovna schválila volnočasové benefity bez stropu a výjimku pro prevenci. Zdravotní benefity ale dál omezí limit průměrné mzdy.
Shutterstock.com
Limity zdravotních benefitů se částečně odblokovaly. Je to první krok, říká Zdeněk Zajíček
Sněmovna vyňala vybraná preventivní vyšetření z limitu zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Zatímco volnočasové benefity mají být od roku 2027 zcela bez stropu, u zdravotních limit zůstává. Podle prezidenta Hospodářské komory ČR Zajíčka jde o krok správným směrem, logiku pravidel ale stát dluží vysvětlit: proč důvěřuje příspěvkům na volný čas více než penězům na prevenci a zdraví?
msk
Daňový režim zaměstnaneckých benefitů se v roce 2026 liší podle toho, do jaké kategorie spadají, což vytváří nepřehledný a nerovný systém. Volnočasové benefity jsou od daně osvobozeny do poloviny průměrné mzdy, zatímco u zdravotních benefitů činí limit jednu průměrnou mzdu. Nová úprava, kterou připravilo ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s ministerstvem financí a kterou schválili poslanci, předpokládá, že u volnočasových benefitů bude tento limit zcela zrušen. U zdravotních benefitů však zůstane zachován, pouze se do něj nebudou započítávat vybraná preventivní vyšetření.
„Je dobře, že se konečně otevřela debata o tom, jak více zapojit zaměstnavatele do podpory zdraví zaměstnanců. České zdravotnictví bude v příštích letech pod stále větším tlakem. Populace stárne, přibývá chronických onemocnění a bez mnohem většího důrazu na prevenci nebude systém dlouhodobě udržitelný,“ říká Zdeněk Zajíček, prezident Hospodářské komory ČR. Vynětí preventivních vyšetření z limitu proto vítá. Zároveň je však nepovažuje za konečné řešení.
„Zůstává otázka, proč stát více důvěřuje volnočasovým benefitům bez rozdílu a nestanovuje na ně žádný limit, zatímco u zdravotních benefitů vybral jen malou část. Proč může být bez limitu příspěvek na volný čas, ale u léků, rehabilitace nebo zdravotních pomůcek zůstane strop? Pokud říkáme, že prevence je prioritou, mělo by tomu odpovídat i nastavení pravidel,“ upozorňuje Zajíček.
Přínos pro zaměstnance, firmy i stát
Debata se točí především kolem argumentu, že výhodnější daňový režim zvýší zájem zaměstnanců o zdravotní prevenci. Větší zapojení zaměstnavatelů může podle Zajíčka reálně ulevit systému veřejného zdravotního pojištění. „Zaměstnavatelé mají přirozený zájem na tom, aby jejich lidé byli zdraví. Zdravý zaměstnanec znamená menší nemocnost, vyšší produktivitu i stabilnější pracovní kolektiv,“ vysvětluje. Přínos by podle něj byl trojí: dostupnější péče pro zaměstnance, nižší nemocnost a stabilnější provoz firem i smysluplné doplnění veřejných zdrojů ve zdravotním systému.
„Prevence je dlouhodobě nejefektivnější nástroj. Každé onemocnění, kterému se předejde nebo se zachytí včas, snižuje náklady na léčbu a omezuje i sekundární dopady, jako je pracovní neschopnost nebo invalidita. Pokud vedle veřejných prostředků dokážeme více zapojit i prostředky soukromé, posílíme prevenci a dlouhodobě i stabilitu celého zdravotního systému,“ dodává.
Lepší něco než nic
Kritici nových pravidel – především prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza – upozorňují především na vyšší administrativní zátěž a složitější pravidla pro firmy. Zajíček tyto výhrady sdílí, kompromis však považuje za lepší variantu než zachování současného stavu. „Hezky česky řečeno: lepší něco než nic. Pokud se našla politická a odborná shoda na kompromisní variantě, máme dobrý základ, který posiluje alespoň některé formy prevence. A v budoucnu snad dojde k doplnění nebo přemodelování celého systému,“ říká.
Sama Hospodářská komora přitom prosazovala jiné řešení. Šlo o takzvaný negativní výčet, tedy seznam výkonů a služeb, které by do zdravotních benefitů zahrnout nešlo, protože nemají přímý dopad na zdraví. „Prostě plastická operace, která mě má udělat jenom hezčím, do takového režimu nemá být zahrnuta. Takový seznam by šlo poměrně jednoduše vytvořit a zároveň by neblokoval využití benefitů pro nové preventivní nebo léčebné metody,“ popisuje Zdeněk Zajíček.
Schválenou úpravu proto Zajíček vnímá jako první, nikoli poslední krok. S rozvojem medicíny bude podle něj přibývat možností, jak zaměstnance podpořit v prevenci i následné péči. „Pokud chceme, aby zaměstnavatelé zejména do prevence investovali více, potřebujeme jednoduchá, předvídatelná, dlouhodobě stabilní a hlavně motivující pravidla. Negativní výčet by byl praktičtější a více motivující, ale buďme rádi i za ten první krok, který právě prošel,“ uzavírá prezident Hospodářské komory.
