Nejvíc dluží bohatý sever EU. Nizozemsko je na 93,5 procenta HDP, Česko na třetině
Shutterstock.com
Nejvíc dluží bohatý sever EU. Nizozemsko je na 93,5 procenta HDP, Česko na třetině
Dluh evropských domácností se od pandemie snižuje, rozdíly mezi jednotlivými státy však zůstávají obrovské. Zatímco v Nizozemsku odpovídá téměř celému ročnímu výkonu ekonomiky, v Česku dosahuje přibližně 31 procent HDP. Vysoký dluh přitom nemusí znamenat chudobu: často odráží drahé bydlení, rozvinutý hypoteční trh a státní podporu úvěrů.
šéfredaktor
Představa zadluženého jihu a spořivého severu na úrovni domácností neplatí. Podle dat Eurostatu za rok 2025 dosahoval konsolidovaný dluh domácností v celé Evropské unii 49,4 procenta HDP a v eurozóně 50,7 procenta. Oba poměry klesají nepřetržitě od pandemického roku 2020, kdy přesahovaly 60 procent.
Nejzadluženější domácnosti v EU mělo Nizozemsko s poměrem 93,5 procenta HDP. Následovaly Dánsko s 84,1 procenta a Švédsko s 82,3 procenta. Nad orientační hranicí 55 procent se nacházely také Finsko, Lucembursko, Francie a Belgie. Naopak Itálie vykázala 35,9 procenta, Řecko 38 procent a Španělsko 42,9 procenta.
Česko se s hodnotou kolem 31,4 procenta HDP nachází výrazně pod unijním průměrem i pod zeměmi jižní Evropy. Nižší poměr ale automaticky neznamená, že je bydlení dostupnější nebo že jsou všechny české domácnosti finančně bezpečné. Ukazatel porovnává souhrnný dluh celého sektoru s velikostí ekonomiky, nikoli výši závazků konkrétní rodiny.
Nizozemci si mohou půjčit celou hodnotu domu
Vysoké zadlužení severních států souvisí především s bydlením. Domácnosti si v těchto zemích častěji pořizují drahé nemovitosti na úvěr a hypotéky představují dominantní část jejich závazků. Výsledek proto neříká pouze něco o ochotě utrácet, ale také o fungování realitního trhu, bank a penzijního systému.
Nizozemská centrální banka upozorňuje, že tamní kupující mohou získat hypotéku až na 100 procent hodnoty nemovitosti. Stát zároveň dlouhodobě podporuje zadlužení prostřednictvím daňového zvýhodnění úroků. Podle De Nederlandsche Bank tato kombinace zvyšuje ceny bydlení i finanční zranitelnost domácností při případném propadu trhu.
Hrubý dluh však ukazuje jen jednu polovinu rozvahy. Nizozemské a dánské domácnosti současně drží rozsáhlé penzijní úspory, investice a nemovitý majetek. Eurostat například uvádí, že finanční aktiva domácností v Dánsku v roce 2024 odpovídala více než 380 procentům HDP. Vysoký dluh proto nemusí znamenat záporné čisté jmění, přesto zvyšuje citlivost ekonomiky na úrokové sazby a pokles cen domů.
Rozhoduje i to, zda je sazba fixní
Stejná výše dluhu může mít v každé zemi odlišné následky. Francouzské hypotéky jsou převážně dlouhodobě fixované, takže změna sazeb se ke stávajícím klientům přenáší pomaleji. Závazná pravidla francouzské Rady pro finanční stabilitu stanovují, že splátky zpravidla nesmějí překročit 35 procent příjmů a délka úvěru 25 let. Banky mohou z těchto limitů vybočit u pětiny nových hypoték.
Ve Švédsku naopak velká část úvěrů používá sazbu fixovanou jen na tři měsíce. Více než polovina švédského hypotečního dluhu je proto relativně rychle ovlivněna změnami sazby tamní centrální banky. Analýza Riksbank ukazuje, že zvýšení její základní sazby z nuly na čtyři procenta v letech 2022 a 2023 se silně přeneslo do nákladů domácností.
Vysoký poměr zadlužení může při dražších úvěrech omezit spotřebu. Rodiny posílají větší část příjmů bankám, méně utrácejí za jiné zboží a firmy přicházejí o tržby. Pokud současně klesají ceny nemovitostí, někteří majitelé mohou dlužit více, než kolik jejich dům stojí.
Hranice 55 procent není automatický rozsudek
Evropská komise používá u zadlužení domácností orientační hranici 55 procent HDP v rámci mechanismu sledování makroekonomických nerovnováh. Nejde však o právní limit ani o bod, po jehož překročení automaticky začíná krize. Metodika Eurostatu ji popisuje jako indikativní práh pro podrobnější posouzení.
Riziko závisí také na příjmech domácností, hodnotě jejich majetku, fixaci sazeb, kvalitě bankovních úvěrů a dostupnosti sociální ochrany. Země s poměrem nad 55 procent může mít stabilní systém, zatímco stát s nižším souhrnným dluhem může skrývat početnou skupinu rodin, které mají problém splácet.
Evropská mapa zadlužení proto není žebříčkem finanční nezodpovědnosti. Ukazuje především rozdílné způsoby financování bydlení. Bohatý sever má hlubší hypoteční trhy, vyšší ceny domů a často také větší finanční majetek. Jih a střed Evropy mají nižší dluh domácností, náklady na vlastní bydlení však pro ně mohou být vzhledem k příjmům stejně tíživé.
