Češi dluží 4,43 bilionu. Hypotéky rychle rostou
Shutterstock.com
Češi dluží 4,43 bilionu. Hypotéky rostou nejrychleji za pět let, problémové jsou hlavně spotřební úvěry
Objem úvěrového zadlužení Čechů evidovaného v bankovních a nebankovních registrech vystoupal na konci června na 4,43 bilionu korun. Meziročně vzrostl o 16,3 procenta, především kvůli rychle rostoucím hypotékám a úvěrům ze stavebního spoření. Přestože zároveň přibývá nespláceného dluhu, z celkového objemu představuje méně než jedno procento. Mnohem problematičtější než hypotéky jsou spotřebitelské půjčky.
čtk
Dluh Čechů na bydlení dosáhl na konci prvního pololetí 3,7 bilionu korun a meziročně se zvýšil o 17,1 procenta. Jde o nejrychlejší tempo od prvního čtvrtletí roku 2022, vyplývá z aktuálních dat Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.
Jen od začátku letošního roku se objem hypoték a úvěrů ze stavebního spoření zvýšil o 333,4 miliardy korun. To už odpovídá téměř 90 procentům celého přírůstku za loňský rok.
„Tempo růstu objemu hypoték a úvěrů ze stavebního spoření zrychluje od druhé poloviny roku 2023. Od prvního čtvrtletí loňského roku jsou meziroční nárůsty dvojciferné,“ uvedla ředitelka Bankovního registru klientských informací Lenka Novotná.
Dluh roste, počet lidí s hypotékou ale klesá
Zajímavý je opačný pohyb počtu dlužníků.
Zatímco celková částka půjčená na bydlení rychle roste, lidí s dlouhodobým úvěrem postupně ubývá. Meziročně jejich počet klesl přibližně o 2600 a proti polovině roku 2021 má hypotéku či jiný úvěr na bydlení zhruba o 60 tisíc lidí méně.
Ještě rychleji ubývá samotných úvěrových smluv. Jejich počet se meziročně snížil o osm tisíc na přibližně 1,322 milionu.
Růst celkového dluhu tedy není jednoduše příběhem toho, že by si půjčovalo stále více Čechů. Velkou roli hrají vyšší hodnoty nových hypoték, drahé nemovitosti a také refinancování starších úvěrů.
ČNB už letos upozornila na silnou a plošnou úvěrovou aktivitu a rostoucí zadlužování domácností. Právě společně s dalším růstem cen bytů to podle centrální banky vede k akumulaci rizik ve finančním systému. Od července 2027 proto ČNB zvýší proticyklickou kapitálovou rezervu bank z 1,25 na 1,5 procenta.
Hypotéka z roku 2021 může po refixaci zdražit o šest tisíc měsíčně
Do čísel nyní výrazně promlouvají také hypotéky uzavírané v době mimořádně levných peněz.
Registry uvádějí příklad domácnosti, která si v roce 2021 vzala pětimilionovou hypotéku na 27 let s úrokem kolem dvou procent. Původní měsíční splátka činila přibližně 20 tisíc korun.
Po pěti letech a refixaci za sazbu kolem 4,7 procenta vychází při zachování původní splatnosti nová splátka na necelých 26 tisíc korun měsíčně. To představuje nárůst asi o 30 procent.
ČNB ve své jarní zprávě o finanční stabilitě uváděla u nově sjednávaných hypoték za první čtvrtletí letošního roku průměrnou sazbu kolem 4,5 procenta, průměrný úvěr 4,6 milionu korun a měsíční splátku přibližně 24 900 korun.
V srpnu přitom ČNB ponechala svou základní repo sazbu na 3,75 procenta a její aktuální prognóza počítá přibližně se stabilitou krátkodobých tržních sazeb. Rychlý návrat hypoték k extrémně levným úrovním z let 2020 a 2021 tak zatím není základním scénářem centrální banky.
Spotřební půjčky jsou menší. Problémového dluhu je v nich ale násobně více
Zatímco bydlení tvoří dominantní část českého úvěrového dluhu, z hlediska nesplácení vycházejí výrazně hůře spotřebitelské půjčky.
Celkový dluh na spotřebu se meziročně zvýšil o 12,2 procenta na 723,6 miliardy korun. Jen během prvního pololetí narostl o dalších 47,8 miliardy. Počet lidí s tímto typem dluhu vzrostl o 30 257, tedy o 1,3 procenta.
ČNB nezávisle na datech registrů upozorňuje, že bankovní spotřebitelské úvěry v posledních letech rostou rychleji než samotná spotřeba domácností. Ve druhém čtvrtletí dosáhla čistá nová produkce těchto úvěrů 49,8 miliardy korun.
Ještě důležitější je kvalita dluhu.
Z celkových 37,2 miliardy korun ohrožených nesplácením připadá 32,5 miliardy právě na spotřební úvěry. Na bydlení pouze 4,7 miliardy. Registry za problémový považují dluh více než 90 dní po splatnosti nebo zesplatněné úvěry.
Při jednoduchém poměru uvedených částek představuje problémový dluh zhruba 0,8 procenta celkového evidovaného zadlužení. U samotného bydlení odpovídá přibližně 0,1 procenta objemu, zatímco u spotřebních úvěrů jde zhruba o 4,5 procenta.
Právě poslední číslo ukazuje, proč samotný údaj „méně než jedno procento nesplácených úvěrů“ nevystihuje celý obrázek.
Největší hypotéky mají lidé mezi 35 a 44 lety
Největší část dluhu na bydlení drží lidé ve věku 35 až 44 let. Právě v této skupině zároveň rostou nadprůměrně rychle krátkodobé půjčky.
A také problémy s jejich splácením.
Objem nespláceného spotřebního dluhu se u lidí mezi 35 a 44 lety meziročně zvýšil o 16 procent, tedy rychleji než v celé populaci. Registry upozorňují především na riziko dalšího spotřebitelského zadlužování domácností, které už zároveň splácejí hypotéku.
Regionálně vyčnívá Liberecký kraj, kde nesplácený dluh na bydlení meziročně stoupl o 16 procent, a Královéhradecký kraj s růstem o 11 procent. Za celé Česko přitom problémový dluh na bydlení o jedno procento klesl.
U spotřebitelských půjček vzrostl nesplácený objem nejrychleji v Ústeckém a Královéhradeckém kraji, shodně o 15 procent.
Celkový obrázek českých domácností je proto dvojí. Zadlužení roste mimořádně rychle a už přesahuje 4,4 bilionu korun. Samotná platební disciplína u hypoték ale zatím nevykazuje plošné zhoršení.
Varovnější signál přichází z menšího, ale rizikovějšího segmentu: spotřebních úvěrů.
