Tvorba Williama Kentridge odráží sociální a historické napětí Jihoafrické republiky a zároveň se dotýká širších otázek moci, paměti, odpovědnosti a křehkosti naděje. Umělec pro to využívá různá média, od kresby a grafiky přes sochy až po film či operu.

Do jeho uměleckého projevu se nyní mohou plně ponořit návštěvníci galerie Kunsthalle Praha, ve které od dubna běží výstava The Battle Between YES and NO.

Přímo po pražskou galerii vytvořil Kentridge i jedno nové dílo: Dopis pro Felice. Touto poklonou Franzi Kafkovi výtvarník zasazuje výstavu do kontextu české metropole.

Podle hlavní kurátorky Kunsthalle Praha a kurátorky výstavy Christelle Havranek však téma Kafky nebylo přítomné od samého počátku.

„Pro nás bylo zásadní ukázat šíři Kentridgeovy tvorby napříč médii i tématy. Zároveň jsme naznačili, že bychom velmi ocenili vznik nového díla vytvořeného přímo pro tuto výstavu,“ říká.

„Kentridge velmi citlivě vnímá vztah mezi historií, pamětí a konkrétním místem – a Kafka se ukázal jako přirozená inspirace. Jeho smysl pro absurditu, ambivalenci a zranitelnost je Kentridgeovu přístupu velmi blízký a jeho texty pro něj mají dlouhodobý význam. Důležité je také, že Dopis pro Felice je jeho prvním přímým odkazem ke Kafkovi,“ doplňuje.

UměníUmění

Sbírání českého umění nemusí být luxus za miliony. Svěží projekt pěti přátel to dokazuje v galerii Magnus Art

Instalace pracuje s fragmenty z přibližně dvaceti Kafkových textů, které jsou rozstříhány a různě přeskupeny. Právě princip koláže a dekonstrukce či jakési kaleidoskopičnosti je pro Kentridgeovu práci zcela zásadní, naopak nikdy nepracuje s lineárním vyprávěním. Pokud byste tak chtěli ve výstavě najít začátek nebo konec, budete hledat marně.

„Dopis pro Felice je složen z úryvků vybraných z románů, deníků a dopisů. Dílo má formu diorám (miniaturního iluzivního divadla). Podobně jako v jeho ateliéru zde vzniká prostor, kde se setkávají věty, archivní materiály, kresby i objekty. Mezi jednotlivými fragmenty tak vznikají nečekané souvislosti, asociace, ale i napětí nebo humor,“ přibližuje kurátorka umělcův přístup na díle, které vzniklo pro Prahu.

Právě proto, že je výstava koncipována jako prostorová koláž bez přísné časové osy, byla velkou výzvou dramaturgie prostoru. Musela být uchopena tak, aby si z ní návštěvník odnesl co nejvíce a neztratil se v ní.

„Abychom omezili pocit dezorientace, koncipovali jsme výstavu jako konstelaci momentů, které uvádějí čtyři úvodní texty poskytující základní kontext. Důležitou roli hraje také rytmus prostoru, střídání intenzity, měřítka, světla a zvuku. Některé části jsou velmi hutné, jiné naopak téměř tiché,“ přibližuje Havranek.

Výstava tak podle jejích slov návštěvníky vybízí k volnému pohybu, k návratům k jednotlivým dílům i k vlastnímu tempu vnímání. Tato otevřenost je velmi blízká Kentridgeovu způsobu myšlení.

Některé fragmenty výstavy se mezi sebou navíc různě prolínají a objevují se na více místech současně, což je hravost a možná jistá poťouchlost, která je pro umělce také typická. Divákům tím poodkrývá, jak vypadá na první pohled neuspořádaný proces, kterým vznikají jeho díla.

Výstava The Battle Between YES and NO je k vidění do 7. září 2026.

UměníUmění

V Praze vystavuje Chiharu Shiota, světová umělecká hvězda a tvůrkyně úžasných vnitřních světů