Poškodil vám výtluk pneumatiku nebo disk? Nárok na náhradu škody nevzniká automaticky. Rozhoduje závada ve sjízdnosti, správce komunikace i důkazy
Foto: Aspen PR
Práva řidičů
Poškozené auto kvůli výtluku: kdy vzniká nárok na náhradu škody
Rozbité silnice nejsou jen estetický problém, ale reálné finanční riziko. Poškozená pneumatika nebo disk po nárazu do výtluku ještě automaticky neznamenají nárok na odškodnění. Rozhoduje, zda šlo o takzvanou závadu ve sjízdnosti a kdo komunikaci spravuje.
Rozbité vozovky a výtluky patří v Česku k chronickým problémům, které se nejvíce projevují po zimě. Řidiči se v takových situacích často ptají, zda mají právo na náhradu škody a na koho se obrátit. Odpověď není ani zdaleka automatická.
Základním právním rámcem je zákon o pozemních komunikacích. Ten ukládá vlastníkům a správcům silnic povinnost zajistit, aby byly komunikace sjízdné a daly se bezpečně používat způsobem obvyklým pro daný typ silnice. To ale neznamená, že každé poškození vozovky zakládá nárok na odškodnění.
„Rozhodující je, zda šlo o takzvanou závadu ve sjízdnosti,“ vysvětluje Martin Thienel ze společnosti Kalkulátor.cz. Podle zákona se za závadu považuje stav nebo změna komunikace, která je pro řidiče neobvyklá, nepředvídatelná a zároveň nebyla řádně označena.
Typickým příkladem je hluboký výtluk vzniklý náhle, který není při běžné jízdě viditelný a na místě chybí dopravní značení. Naopak dlouhodobě špatný, ale zjevný stav vozovky nebo běžné opotřebení silnice se za závadu ve sjízdnosti obvykle nepovažují. „Právě tento rozdíl je v praxi klíčový a často rozhoduje o tom, zda správce komunikace odpovědnost uzná,“ dodává Thienel.
Odpovědnost se zároveň odvíjí od toho, kdo konkrétní komunikaci spravuje. Dálnice a silnice první třídy má na starosti stát, silnice druhé a třetí třídy pak zpravují kraje a místní komunikace obcí. Nárok na náhradu škody se proto uplatňuje přímo u správce daného úseku, nikoli automaticky u pojišťovny.
Kdy je důležitý důkaz a co pokryje havarijní pojištění
Řidič navíc nese důkazní břemeno. Musí prokázat, že ke škodě došlo právě v důsledku závady ve sjízdnosti. V praxi je proto zásadní bezprostředně po události vše zdokumentovat. Fotografie poškození vozidla i samotného výtluku, přesný záznam místa, času a okolností jízdy výrazně zvyšují šanci na úspěch. U vyšších škod může pomoci i přivolání policie, která sepíše oficiální záznam. Správce komunikace může nárok odmítnout například s odkazem na to, že o závadě nevěděl, že vznikla krátce před nehodou nebo že byla dostatečně označena.
Dojíždění do práce stojí Čechy desítky tisíc ročně
I z toho důvodu volí řada řidičů jednodušší cestu přes havarijní pojištění. „Havarijní pojištění představuje pohodlné a osvědčené řešení,“ říká Thienel. Pojišťovna podle něj uhradí opravu podle pojistných podmínek a následně si případnou náhradu řeší se správcem komunikace sama v rámci regresu. Pro řidiče to znamená rychlé vyřízení škody, minimum administrativy a jistotu, že se nemusí pouštět do složitého dokazování.
Výhodou je i zachování mobility po dobu opravy vozidla v podobě náhradního vozu, který bývá součástí havarijního pojištění. V praxi tak funguje jako nástroj, který chrání čas i finanční jistotu motoristů v situaci, kdy právní nárok na odškodnění nemusí být vůbec jasný.
