Další v řadě: Mercedes-Benz ustupuje od plánu vyrábět od roku 2030 pouze elektromobily

Automobilka Mercedes-Benz už nevidí rok 2030 jako mezník, kdy dokončí svůj přechod k čistě elektrickým vozidlům. Takový cíl si vytkla v roce 2012, jenže malá poptávka po elektrických autech ji donutila změnit plány.   

Automobilka Mercedes-Benz už nevidí rok 2030 jako mezník, kdy dokončí svůj přechod k čistě elektrickým vozidlům. Takový cíl si vytkla v roce 2012, jenže malá poptávka po elektrických autech ji donutila změnit plány.   

Celý článek
0

Politika v byznysu aneb Už ani králíka od „dezoláta“ Jandejska

Šéf Rohlíku Tomáš Čupr samozřejmě může bojkotovat firmu Rabbit jednoho z vůdců protestujících zemědělců Zdeňka Jandejska. Otázka zní, jestli je to dobré pro byznys, který založil.

Šéf Rohlíku Tomáš Čupr samozřejmě může bojkotovat firmu Rabbit jednoho z vůdců protestujících zemědělců Zdeňka Jandejska. Otázka zní, jestli je to dobré pro byznys, který založil.

Celý článek
0

Warren Buffett hlásí návrat obřích zisků. Stíny však zůstávají

Konglomerát Berkshire Hathaway v čele s legendárním investorem měl loni provozní zisk o 21 procent vyšší než v roce 2022. Především zásluhou pojišťovnictví.

Konglomerát Berkshire Hathaway v čele s legendárním investorem měl loni provozní zisk o 21 procent vyšší než v roce 2022. Především zásluhou pojišťovnictví.

Celý článek
0
Vybrané články
z týdeníku The Economist

Vrchní britský špion: Jak Britové přišli na to, že Putin napadne Ukrajinu

Bývalý šéf britských zpravodajských služeb, sir Simon Gass, poodhalil práci analytiků, kteří včas zachytili chystaný ruský útok na Ukrajinu

Vrchní britský špion: Jak Britové přišli na to, že Putin napadne Ukrajinu
Němci a Francouzi měli stejné informace, ale „nedokázali opustit přesvědčení, že by Putin přece neudělal nic tak hloupého“, vysvětluje sir Simon Gass, proč jen Britové a Američané správně poznali, že ruský prezident s Ukrajinou neblufuje. | Profimedia.cz

V zimě roku 2021 shromažďoval ruský prezident Vladimir Putin vojska na rusko-ukrajinské hranici a jeden muž měl za úkol říct britskému premiérovi, co má očekávat. Sir Simon Gass byl v té době předsedou Spojeného zpravodajského výboru (JIC), koordinačního orgánu veškerých britských zpravodajských služeb, a tuto roli zastával až do minulého týdne, víc než čtyři roky. V jeho týmu se o té otázce bouřlivě diskutovalo, popsal The Economist: „Za jediný měsíc jsme vytvořili dvakrát víc materiálu než za celý uplynulý rok.“

Včasné varování před ruskou invazí bylo velkým zpravodajským úspěchem Američanů i Britů – jedná se pravděpodobně o nejúspěšnější akci výzvědných služeb od roku 1962 a objevení sovětských raket na Kubě. Podstatou bylo správné vyhodnocení surových dat, říká sir Simon. Několik týdnů před útokem dospěl jeho tým k závěru, že invaze je „vysoce pravděpodobná“, což v řeči analytiků tajných služeb znamená pravděpodobnost mezi osmdesáti a devadesáti procenty.

Francouzi, Němci a další spojenci měli víceméně stejné informace – byť ne do všech podrobností –, a přesto se domnívali, že Putin blufuje. Skeptici „nedokázali opustit přesvědčení, že by přece ne­udělal nic tak hloupého a zničujícího“, vysvětluje sir Simon.

Kakofonie z Ameriky

JIC je tak trochu kuriozita. Spojené státy mají sedmnáct výzvědných služeb. Každá produkuje vlastní analýzy, takže z druhého břehu Atlantiku často přichází kakofonie závěrů – nedávná zpráva o původu covidu-19 například obsahovala mnoho disentních stanovisek konkurenčních služeb. Britští špioni naproti tomu shromažďují informace, ale formálně je nevyhodnocují. Od toho je JIC a jeho malý tým analytiků, kteří svolají zástupce různých služeb a oddělení a vytvoří jedinou společnou závěrečnou zprávu.

V letech 2002–2003 tento systém katastrofálně selhal, když JIC pod tlakem z Downing Street vydal sérii chybných hodnocení stavu iráckých zbraní hromadného ničení. To vedlo k rozsáhlým reformám a mimo jiné k zavedení profesionálního proškolení analytiků a většímu důrazu na disentní stanoviska. Šéfem JIC také nyní bývá zkušený odborník před koncem kariéry, jenž má díky tomu silnější pozici při prezentaci analýz politické moci. Sir Simon říká, že občas musel ministrům sdělovat „hodně nevítané“ závěry. „Nikdy jsem však necítil žádný nepřiměřený nátlak.“

Jedním z problémů, se kterými se musí JIC momentálně vypořádávat, je nárůst významu otevřených zpravodajských zdrojů. Vezměte si například nedávný pochod wagnerovců Jevgenije Prigožina na Moskvu. Ruští vojenští blogeři jej dokumentovali v přímém přenosu. Webové stránky sledující pohyby letadel zase ukázaly následný Prigožinův ústup do běloruského exilu. Analytici nyní na snímcích z komerčních satelitů hledají tamní základny jeho jednotek.

Nesmí se to přehánět

Potřebuje vůbec britská vláda JIC, když si ministři mohou většinu informací najít na Twitteru nebo Telegramu? „Už jen množství prvotřídních otevřených zdrojů samo o sobě znamená pro politické představitele velký problém,“ říká sir Simon. „Nemůžou číst všechno… I kdybyste nedělali nic jiného, než že jim ten příběh shrnete, je to užitečné.“ Dokonce i otevřené zdroje musí zkoumat vyškolený analytik.

Technologie také pomáhají zvládnout příval informací. Nová cloudová platforma nazvaná INDEX dává vybraným britským představitelům přístup k analýzám. Využívá takzvané počítačové zpracování přirozeného jazyka, což je druh umělé inteligence, která dokáže sumarizovat dokumenty a vytáhnout z nich klíčové informace. „Jsme v tom úplně na začátku,“ říká sir Simon, „ale bude to mnohem větší.“

Závěry britských tajných služeb před ruskou invazí nebyly pozoruhodné jen svou přesností, ale také tím, že došlo k jejich zveřejnění. Amerika s Británií tehdy vypustily do světa přísně utajované materiály, které odhalovaly Putinovy plány. Je to model použitelný i do budoucna? Odtajněné informace musí „poctivě odrážet, co se skutečně děje“, varuje sir Simon, nesmí si vybírat jenom to, co se zrovna hodí. A také je třeba s tímto postupem šetřit a uchylovat se k němu pouze tehdy, když to má „skutečně význam“ – jako loni. „Když si nedáte pozor, znehodnotíte značku a ztratí to účinek.“

Ne každý závěr britských tajných služeb z poslední doby byl tak přesný jako ten ukrajinský. „Například jsme nepředpokládali, že Tálibán tak rychle ovládne Afghánistán,“ připouští sir Simon. „Ale z toho, co říkali sami tálibánci,“ dodává, „to nečekali ani oni.“

Ze všech těch krizí však podle něj vyplývá jedno zásadní ponaučení – ti, kdo vyhodnocují zpravodajské informace, často nejednoznačné a kusé, musejí mít „analytickou odvahu“ formulovat závěry. „S mizernou analýzou dovolíte politickému lídrovi vytáhnout do pole a pak ho tam necháte, ať si to nějak sám přebere.“ 

© 2023 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com