Historické místo v centru Břeclavi dostává novou podobu. Projekt Vránův mlýn, který vyrostl na místě bývalého Lichtenštejnského mlýna v těsné blízkosti zámku a Lednicko-valtického areálu, je dokončen a vítá první obyvatele. Spojuje moderní architekturu s respektem k historii i důrazem na ekonomickou udržitelnost.

Původní objekt s kořeny v 16. století postupně chátral a po požáru v roce 2008 zanikl. Nový projekt tak nebyl jen běžnou developerskou příležitostí.

„Už při první návštěvě nám došlo, že to není standardní projekt. Ta kombinace místa – centrum města, voda, blízkost zámku – byla natolik silná, že jsme k tomu museli přistoupit jinak,“ říká pro Hrot výkonný ředitel holdingu AF Group Josef Anovčín.

Výstavba probíhala mezi lety 2023 a 2025 a výsledkem je komplex o objemu přes 30 tisíc m³ s 49 byty a 19 apartmány. Projekt doplňují podzemní garáže i veřejný prostor.

Architektonický návrh od studia Létající inženýři navazuje na původní siluetu mlýna a zachovává klíčové prvky, jako je vodní náhon nebo historické konstrukce.

Zásadní byla rovnováha mezi historií a současnými nároky na bydlení i ekonomiku projektu. „Chtěli jsme zachovat charakter místa, ale zároveň musí stavba fungovat technologicky i ekonomicky. Věříme, že když se věci udělají poctivě, ekonomika se dostaví,“ vysvětluje Anovčín.

Projekt se musel vypořádat i s náročnou přípravou – od jednání s úřady a památkáři až po řešení majetkových vztahů a širšího urbanistického kontextu. Důraz byl kladen i na začlenění do okolí. „Nechtěli jsme izolovaný dům, ale přirozenou součást města,“ dodává.

Od Teigeho po dnešekOd Teigeho po dnešek

Malý byt jako velká disciplína. Architekti v knize MINIMAL. radí, jak z malého prostoru vytěžit maximum

Důležitou roli hraje také udržitelnost. Vránův mlýn využívá fotovoltaiku, tepelná čerpadla i rekuperaci a splňuje energetickou třídu A. Projekt tak reaguje nejen na historický kontext, ale i na současné ekonomické a ekologické požadavky.

Podle investora je úspěch projektu měřitelný nejen prodejem bytů, ale i proměnou lokality. „Dřív to byla ruina, dnes dostáváme pozitivní zpětnou vazbu. Lidé mají radost, že se to místo změnilo,“ říká pro Hrot Anovčín.

Vránův mlýn tak ukazuje širší trend: návrat k silným lokalitám s historií, které lze citlivě rozvíjet a zároveň ekonomicky využít. Nejde jen o development, ale o dlouhodobou investici do kvality prostředí i života ve městě.

Josef Anovčín stojí v čele průmyslového a realitního holdingu AF Group, který vybudoval na základech rodinné stavební firmy. Vedle developmentu se ale pustil i do „záchranářských“ projektů.

Nejvýraznějším je převzetí Sklárny Květná, jedné z nejstarších českých skláren s tradicí od roku 1794, které hrozil zánik kvůli vysokým nákladům a uzavření provozu.

Anovčín tehdy vsadil nejen na byznys, ale i na zachování řemesla a regionální identity. Výrobu se podařilo obnovit, zachovat pracovní místa a sklárnu postupně stabilizovat i ekonomicky.

Nová tvář BudapeštiNová tvář Budapešti

Architekti z Česka mezi elitou. Chybík+Krištof uspěli v soutěži na čtvrť pro 20 tisíc lidí