Ilustrační obrázek
Vygenerováno v Nano Banana Pro
Voyager 1 ztrácí energii. Pomoci má plán „Big Bang“
NASA vypnula další vědecký přístroj sondy Voyager 1, aby prodloužila její životnost. Legendární mise se snaží vydržet alespoň do svého 50. výročí.
bac
Nejvzdálenější lidský stroj ve vesmíru znovu přišel o část svých schopností. Voyager 1 vypnul další vědecký přístroj. Důvod je jednoduchý: dochází energie.
NASA 17. dubna deaktivovala experiment známý jako Low-Energy Charged Particles (LECP), který po desítky let měřil nabité částice v prostoru mezi hvězdami. Jde o další krok ve snaze udržet sondu při životě co nejdéle.
Voyager 1 se dnes nachází asi 25,4 miliardy kilometrů od Země. Spolu se svou sesterskou sondou Voyager 2 jsou jedinými aktivními zařízeními za heliosférou, tedy za „bublinou“ slunečního větru.
Původně měla během svého startu v roce 1977 mise trvat pět let. Dnes se blíží padesáti.
„Vypnutí vědeckého přístroje není ideální, ale je to nejlepší dostupné řešení,“ říká Kareem Badaruddin z NASA Jet Propulsion Laboratory.
Energie dochází
Sondy jsou napájeny radioizotopovými generátory, které vyrábějí elektřinu z rozpadu plutonia. Každý rok ale přicházejí zhruba o čtyři watty výkonu. Inženýři tak musí pečlivě rozhodovat, co ještě udržet v provozu a co obětovat.
Voyager 1 má nyní funkční už jen dva vědecké přístroje. Jeden sleduje plazmové vlny, druhý měří magnetické pole. I ty ale mohou kdykoliv skončit.
Plán „Big Bang“
NASA se ale ještě nevzdává. Inženýři připravují plán přezdívaný „Big Bang“, který by mohl sondu udržet v provozu déle, než se čekalo.
Cílem je přepnout některé systémy na úspornější režimy a případně znovu aktivovat dříve vypnuté přístroje. Jde o riskantní krok, který musí proběhnout přesně.
Test proběhne nejprve na Voyageru 2, který má o něco více energie a je blíž Zemi. Pokud uspěje, NASA se pokusí stejný manévr provést i na Voyageru 1.
Situace je ale křehká. Ve vesmíru panují extrémní teploty a vypnutí ohřevu může znamenat zamrznutí klíčových částí sondy. Pokud by například zamrzly palivové systémy, sonda by ztratila schopnost komunikovat se Zemí.
Přesto se NASA snaží udržet misi při životě co nejdéle. Každý další rok znamená unikátní data z oblasti, kam se žádný jiný lidský stroj nikdy nedostal.
A někdy stačí málo. Třeba malý motor, který spotřebovává jen půl wattu energie. Ten na Voyageru 1 funguje už téměř 49 let a zvládl přes 8,5 milionu kroků.
„Funguje bezchybně téměř půl století,“ uvádí vědci z Laboratoř aplikované fyziky Univerzity Johnse Hopkinse.
