Volkswagen k myšlenkám na výrobu pro Iron Dome tlačí i vlastní nelichotivá finanční situace
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Krize a proměna
Zbraně místo aut. VW zvažuje výrobu součástek pro izraelský protiraketový deštník
Automobilka tak reaguje na krizi i rostoucí poptávku po zbrojní technice. Závod v Osnabrücku může projít zásadní proměnou.
editor
Německý automobilový gigant Volkswagen jedná o zásadní proměně svého závodu v Osnabrücku. Podle informací Financial Times zvažuje spolupráci s izraelskou zbrojovkou Rafael, která by v Německu vyráběla komponenty pro systém protivzdušné obrany Iron Dome (aneb Železná kopule).
Jednání odrážejí hlubší proměnu celého německého průmyslu. Automobilky se potýkají s klesající konkurenceschopností a slabší poptávkou, zatímco vláda i Evropská unie masivně navyšují výdaje na obranu. Přebytečné kapacity z autoprůmyslu se tak postupně přesouvají právě do zbrojní výroby.
Závod v Osnabrücku, kde pracuje zhruba 2300 lidí, dnes vyrábí model T-Roc Cabriolet, jehož produkce má skončit v roce 2027. Volkswagen už navíc oznámil, že od příštího roku zde nebude vyrábět vlastní vozy. Budoucnost závodu tak zůstává otevřená.
Podle dostupných informací by se v případě dohody nevyráběly samotné střely, ale podpůrná technika – například transportní vozy, odpalovací zařízení nebo generátory. Výroba interceptorů by probíhala jinde v Německu. Cílem je přitom zachovat pracovní místa, případně výrobu ještě rozšířit.
Podobný posun už zahájily i další firmy. Zbrojovka Rheinmetall například přestavuje vlastní automobilové závody v Berlíně a Neussu. Myšlenka využít nevyužité kapacity autoprůmyslu pro obranu se v Německu objevuje stále častěji, zejména v kontextu rozsáhlého přezbrojování.
Volkswagen k tomu tlačí i vlastní finanční situace. V roce 2025 se provozní zisk propadl o více než polovinu a čistý zisk klesl na nejnižší úroveň od aféry Dieselgate. Firma zároveň plánuje do roku 2030 zrušit až 50 tisíc pracovních míst v Německu.
Dohoda s Rafaelem zatím uzavřena není. Klíčovou roli bude hrát podniková rada, která musí případnou transformaci schválit. Pokud by projekt dostal zelenou, výroba by mohla začít během 12 až 18 měsíců, píše web Defense News.
