Navzdory sankcím proudí vojensky využitelné zboží z EU do Ruska hlavně přes Turecko a Čínu
Foto: Shutterstock.com
Efektivita sankcí
Vojenské zboží z EU míří do Ruska hlavně přes Turecko a Čínu
Navzdory rozsáhlým sankcím se vojensky využitelné zboží z Evropské unie nadále dostává do Ruska prostřednictvím třetích zemí, nejčastěji přes Turecko a Čínu. Vyplývá to z analýzy německého ifo Institute a navazujícího rozboru Centra pro výzkum hospodářské politiky (CEPR), které vycházejí z ruských celních dat. Studie ukazuje, že obcházení sankcí není náhodné, ale koncentruje se do několika klíčových tranzitních uzlů.
Redaktor
Více než třetina zakázaného vojensky relevantního zboží z EU, které se do Ruska dostává nepřímo, proudí přes Turecko (36 procent). Další významnou roli hraje Čína (23 procent), následovaná Hongkongem (16 procent) a Spojenými arabskými emiráty (10 procent). Sankční obcházení tak nestojí na široké síti drobných zprostředkovatelů, ale na několika málo strategických uzlech globálního obchodu.
Tato koncentrace je podle autorů zásadní. Naznačuje totiž, že cílené kroky vůči omezenému počtu zemí a firem mohou mít výrazně větší dopad než plošné zpřísňování pravidel uvnitř EU.
Dva roky bez plošného zákazu
Ještě podstatnější je širší kontext. Významná část obchodu probíhala po dlouhou dobu zcela legálně. Exportní zákazy nebyly po invazi zavedeny plošně, ale postupně – a plného pokrytí dosáhly až téměř dva roky po začátku války.
Hlavní problém spočíval v tom, jak EU definovala zakázané zboží. Mnoho vojensky relevantních produktů má dvojí využití. Místo zákazu celých produktových kódů se první sankční balíčky zaměřovaly pouze na vybrané technické specifikace nebo deklarované koncové použití. Řada velmi podobných variant tak zůstávala mimo zákaz.
Podle autorů studie bylo možné v exportech legálně pokračovat, případně relativně snadno přecházet na blízké produktové alternativy. Kompletní zákaz všech 42 sledovaných kategorií vojensky relevantního zboží na úrovni produktových kódů začal platit až v lednu 2024.
Sankce obchod prodražily, ale nezastavily
Z ekonomického hlediska vedly exportní restrikce k nárůstu obchodních nákladů zhruba o 19 procent. Jde o citelný zásah, nikoli však o bariéru, která by obchod prakticky znemožnila. Autoři upozorňují, že plně účinný zákaz by znamenal faktický kolaps těchto toků – což se nestalo.
Navíc jde pravděpodobně o horní odhad. Analýza pracuje pouze s pozorovatelnými obchodními toky a nezahrnuje pašování, falešné deklarace ani jiné neformální způsoby obcházení sankcí.
