Podle odborníků kontinent promarnil řadu příležitostí, jak urychlit přechod na čisté zdroje energie
Shutterstock.com
Ztrácíme čas?
Vlna veder ukázala, proč Evropa potřebuje rychlejší přechod na čistou energii
Extrémní vedra i opakované energetické krize ukazují, že Evropa postupuje v přechodu na čistou energii pomaleji, než by potřebovala. Odborníci upozorňují, že hlavní překážkou už nejsou technologie, ale roztříštěné financování a složitá regulace.
editor
Evropa stojí před dvojí výzvou. Musí se rychleji přizpůsobit měnícímu se klimatu a zároveň posílit svou energetickou bezpečnost. Právě tuto skutečnost naplno odhalila nedávná vlna veder, která provázela konferenci London Climate Action Week.
Podle odborníků kontinent promarnil řadu příležitostí, jak urychlit přechod na čisté zdroje energie a snížit svou závislost na dovozu fosilních paliv, shrnuje energetický portál Oilprice.com.
Zástupci bank i investorů během konference upozornili, že rozvoj energetické transformace dnes nebrzdí nedostatek kapitálu, ale především roztříštěné evropské finanční trhy a komplikovaná regulace.
Podle nich jsou pravidla například pro technologie skladování energie příliš svazující a Evropská unie by měla více podporovat spolupráci mezi investory, technologickými firmami a veřejným sektorem.
Evropa přitom v posledních čtyřech letech čelila hned několika energetickým otřesům. Nejprve přišla ruská invaze na Ukrajinu a omezení dodávek plynu, následně napětí na Blízkém východě a narušení dopravy v Hormuzském průlivu. Tyto události ukázaly, že energetická soběstačnost kontinentu stále zůstává nedostatečná.
Podle odborníků představují obnovitelné zdroje nejen cestu ke snižování emisí, ale také důležitý nástroj energetické nezávislosti. Elektřinu ze slunce nebo větru totiž nelze zablokovat geopolitickými konflikty ani využít jako politickou zbraň, což z nich činí strategický zdroj pro budoucnost Evropy.
Nová studie pojišťovny Allianz zároveň upozorňuje na rostoucí ekonomické dopady extrémních veder. Do roku 2030 mohou Francie, Itálie, Německo a Španělsko přijít dohromady o více než 600 miliard dolarů.
Největší ztráty se očekávají ve Francii, následované Itálií, Německem a Španělskem. Vedra ovlivňují produktivitu práce, zemědělství, zdravotnictví i energetickou infrastrukturu.
Experti proto varují, že Evropa se příliš často soustředí na řešení aktuálních krizí místo dlouhodobé strategie. Po každém geopolitickém otřesu řeší vlády především ceny energií a krátkodobá opatření, zatímco systémové změny postupují pomalu.
Významnou překážkou podle finančníků zůstává také roztříštěnost evropského kapitálového trhu. Inovativní firmy zaměřené na čisté technologie tak často získávají financování obtížněji než jejich konkurenti ve Spojených státech, kde jsou podmínky pro investice jednodušší.
Podle účastníků londýnské konference bude právě schopnost propojit klimatickou politiku, energetickou bezpečnost a dostupné financování rozhodovat o tom, zda Evropa dokáže zvládnout další období rostoucích teplot i geopolitických nejistot.
Bez rychlejších investic do moderní energetiky a infrastruktury totiž hrozí, že ekonomické i společenské náklady budou v příštích letech dále výrazně růst.
