Česko se už nyní potýká s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců, krvácí na tom části průmyslu a zejména technické obory. Kromě byznysu se však čím dál tím více ve stárnoucím Česku objevují zásadní hrozby i v dalších oblastech. Dlouhé roky se varuje před stárnutím populace pedagogů, stejně tak se čím dál tím více zvedá věkový průměr lékařů či zdravotníků obecně. Doposud se takovou situaci vlády snažily řešit skrze nesystémové vládní programy, to by se však mělo změnit.

MŠMT pod vedením ministra Roberta Plagy (za ANO) totiž chystá zcela nový zákon o vysokých školách, který má mimo jiné úplně proměnit řízení univerzit, včetně volby rektora či kontroly hospodaření. Ten v mnoha aspektech sice zažehl ostrý spor mezi ministerstvem a částí zástupců vysokých škol, ten se ovšem netýká možných změn v otázce financování, ke kterým se pozitivně staví i kritici.

Dlouhodobě totiž panuje situace, kdy si univerzity stěžují na nedostatek financí a každoročně se tak opakuje kolečko boje o kapitolu školství ve státním rozpočtu. Z druhé strany si naopak ministři stěžují, že ze škol nevychází dostatek absolventů v potřebných oborech a oni s tím nemohou příliš dělat.

K debatě nad tím, zda vysoké školy nemají při tvorbě studijních programů řešit více potřeby společnosti, než poptávku studentů, vyzval po svém zvolení do čela České konference rektorů v únoru rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Milan Pospíšil. „Když stát neřekne, co preferuje, kam by chtěl vzdělávání na vysokých školách směřovat, když to nebude aspoň trochu řízené, pak hrozí, že Česko nebude mít v budoucnosti dostatečný počet vzdělaných lidí v důležitých oborech. Popravdě, teď se vysoké školy hodně přizpůsobují tomu, po kterých oborech je poptávka od studentů. Co byste, milí studenti, chtěli studovat? My vám to nachystáme. Bohužel, nejen v České republice, ale v celé Evropě, nastává odklon od přírodovědných a technických studijních programů, které jsou náročnější, obsahují hodně matematiky a tak dále, k oborům společensko-humanitním,“ popsal tehdy pro magazín Universitas.

Podle něj je sice velký zájem o obory jako je sociologie, politologie či filozofie, je však otázka, zda pro ně existuje také uplatnění a jestli má smysl, aby roky studovali a pak odešli dělat do jiných oborů, a zda má Česko peníze na to zajistit zdarma každému studijní místo v oboru, který chce studovat.

„Ve velmi oblíbené politologii a řadě humanitních disciplín víme, že absorpce absolventů na trhu práce je nižší, takže ti pak zastávají pracovní pozice mimo svou profesi nebo se musí rekvalifikovat. Je tedy zcela relevantní říct: Tady máte tisíc míst na tyto společenskovědní obory. Ta budou zdarma, hrazená z prostředků státu, rozprostřená rovnoměrně po krajích. Kdyby některá škola chtěla do těchto méně potřebných oborů více míst, nedostane je zaplacená celá, ale třeba jen ze 75 procent. A zbytek bude spoluúčast od sponzorů, z grantů a tak dále,“ doplnil s tím, že by pak naopak ministerstva rozhodla o tom, že se v jiných, strategicky důležitých oborech, pro příští roky naopak počet studijních míst navýší.

K myšlence kontraktového financování se staví pozitivně i jinak kritická Rada vysokých škol. „To, co vnímáme pozitivně, je například změna financování vysokých škol, kdy by přechodem na kontraktové financování vysoké školy získaly větší finanční stabilitu ve střednědobém výhledu, po které je dlouhodobě voláno. Jako pozitivní lze vnímat i zamýšlené posílení institucionální autonomie a odpovědnosti v oblasti kvality a akreditací. Obě tyto změny by nepochybně usnadnily řízení vysokých škol ve smyslu strategického plánování a efektivnějších reakcí na společenské potřeby i poptávku po konkrétních oborech,“ uvedl pro deník Echo24 předseda Rady vysokých škol Tomáš Kašparovský.

O chystané změně, kdy by stát s vysokými školami uzavíral smlouvu o plnění určitých ukazatelů a na základě toho by dostaly peníze na danou dobu, se mluvilo i na čtvrtečním jednání České konference rektorů. Rektoři dlouhodobě upozorňují, že jim chybí střednědobý výhled financování. „V případě kontraktového financování bychom jakousi vizi měli, ať už to bude na tři nebo na pět let,“ řekl rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký. Bylo by to zlepšení proti stávajícímu stavu, dodal.

Ministerstvo v pracovním dokumentu k návrhu změn zdůrazňuje, že reforma řízení univerzit je sice nezbytnou podmínkou modernizace českého vysokého školství, sama o sobě ale nestačí. Souběžně hodlá řešit kromě financování prostřednictvím víceletých výkonových kontraktů také podmínky akademických kariér včetně systému docentur a profesur, institucionální akreditace i větší flexibilitu studijních drah. Přechod na nový systém má být postupný, s přechodnými ustanoveními, která umožní koexistenci starého a nového modelu po dobu nezbytně nutnou. Ministerstvo se hlásí k hodnotám Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání a zdůrazňuje, že model vychází z analýzy zahraničních systémů a výsledků mezinárodních auditů českých univerzit prováděných Evropskou univerzitní asociací.