Vesmírná solární energie by mohla snížit potřebu pozemních obnovitelných zdrojů v Evropě až o 80 procent
Shutterstock.com
Energie z kosmu
Solární elektrárny ve vesmíru? Do roku 2040 mohou být konkurenceschopné
Solární panely na oběžné dráze Země mohou do roku 2040 dodávat elektřinu za ceny srovnatelné s pozemními zdroji. Tvrdí to nové studie, podle nichž by vesmírná solární energie mohla řešit nedostatek půdy i výpadky výroby z obnovitelných zdrojů.
editor
Obnovitelné zdroje narážejí na své limity. Výstavba rozsáhlých větrných a solárních parků vyžaduje velké plochy půdy, často v konfliktu se zemědělstvím nebo ochranou krajiny. Projekty navíc čelí odporu místních komunit a zdlouhavým povolovacím procesům. Do toho přichází další problém: nestálost výroby závislé na počasí.
Řešení, které ještě nedávno znělo jako sci-fi, se podle řady studií rychle přibližuje realitě. Space-Based Solar Power (SBSP) počítá s umístěním solárních panelů na oběžnou dráhu Země. Ty by nepřetržitě zachytávaly sluneční záření a energii vysílaly ve formě mikrovln na pozemní přijímače, tzv. rectenny, které by ji převáděly na elektřinu pro síť.
Hlavní výhoda? Slunce ve vesmíru „nezapadá“. Satelity na geostacionární orbitě mohou vyrábět elektřinu 24 hodin denně bez ohledu na počasí, roční období či denní dobu. SBSP by tak nabízela stabilní, základní výkon bez emisí – a navíc řiditelný.
Satelit může energii směrovat tam, kde je právě potřeba, což by posílilo energetickou bezpečnost a snížilo nároky na skladování energie.
Podle nové studie společnosti Frazer-Nash Consultancy by menší projekty SBSP mohly být ekonomicky konkurenceschopné už kolem roku 2040, pokud získají odpovídající politickou a finanční podporu. Ve Spojeném království by například bylo možné instalovat rectenny v areálech stávajících offshore větrných parků a využít jejich připojení k síti. Tím by se snížily náklady na novou infrastrukturu.
Rectenny jsou navíc průhledné, takže mohou být umístěny i nad zemědělskou půdou nebo kombinovány s klasickými solárními parky. Konflikt o půdu by tak byl minimální – což je oproti rozsáhlým pozemním projektům zásadní rozdíl.
Potenciální dopad je značný. Studie King’s College London z roku 2025 uvádí, že vesmírná solární energie by mohla snížit potřebu pozemních obnovitelných zdrojů v Evropě až o 80 procent a o více než dvě třetiny omezit nutnost budovat kapacity pro skladování energie. Celkově by tak mohla snížit náklady evropského energetického systému zhruba o 35,9 miliardy eur ročně díky úsporám na výrobě, skladování i přenosové infrastruktuře.
Výhodou je i efektivnější využití surovin. Podle Světového ekonomického fóra vyžaduje SBSP výrazně méně kritických nerostů na jednotku nepřetržitého výkonu než kombinace pozemních obnovitelných zdrojů a velkokapacitních baterií.
Technologie stále čelí výzvám – od vysokých počátečních nákladů přes nutnost levnějších startů raket až po regulační otázky. Přesto se zdá, že vesmírná solární energie přechází z teoretických úvah do fáze konkrétních plánů.
V době rostoucí poptávky po elektřině tažené digitalizací, datovými centry a elektrifikací průmyslu, může být právě energie z oběžné dráhy jedním z překvapivých pilířů budoucí bezemisní energetiky.
