Tepelná čerpadla patří mezi energeticky nejúspornější způsoby chlazení
Shutterstock.com
Horké léto
Vedra ukazují skrytou výhodu tepelných čerpadel. Fungují i jako klimatizace
Tepelná čerpadla si většina lidí spojuje hlavně s vytápěním. Moderní zařízení ale umí v létě stejně efektivně fungovat jako klimatizace a milionům evropských domácností už dnes zajišťují příjemné ochlazení.
editor
S rostoucími letními teplotami se stále častěji objevuje otázka, proč má Evropa méně klimatizací než Spojené státy. Podle energetických odborníků je ale srovnání zavádějící. Kontinent totiž ve velkém instaluje tepelná čerpadla, která v létě fungují stejně jako klimatizace.
Moderní vzduchová tepelná čerpadla jsou totiž většinou reverzibilní. V zimě odebírají teplo z venkovního vzduchu a vytápějí domácnost, zatímco v létě celý proces obrátí a odvádějí teplo z interiéru ven.
Výsledkem je účinné chlazení s nízkou spotřebou elektřiny.
Mnoho majitelů si tuto funkci ani plně neuvědomuje, protože zařízení pořizovali především kvůli vytápění. Chladicí režim je přitom standardní součástí většiny nově instalovaných systémů.
Rozvoj tepelných čerpadel v Evropě výrazně urychlily státní dotace a programy na snižování emisí. Vlády podporují výměnu plynových či olejových kotlů za elektrická tepelná čerpadla, aby snížily spotřebu fosilních paliv a závislost na dovozu energií. Vedle ekologických přínosů tím ale zároveň vznikají miliony domácností vybavených moderním systémem chlazení.
Na rozdíl od Spojených států, kde bývají vytápění a klimatizace často oddělené technologie, Evropa stále častěji využívá jedno zařízení pro obě funkce.
Tepelná čerpadla se stávají důležitým nástrojem, jak se přizpůsobit stále častějším vlnám veder.
Statistiky, které sledují pouze počet klasických klimatizací, proto skutečnou schopnost evropských domácností zvládat letní vedra podceňují.
Tepelná čerpadla navíc patří mezi energeticky nejúspornější způsoby chlazení. Neprodukují chlad přímo, ale přenášejí teplo z interiéru ven, díky čemuž spotřebují výrazně méně energie než elektrické přímotopné systémy při vytápění a zároveň poskytují efektivní klimatizaci.
Největší problém zůstává u starších veřejných budov. Mnoho škol, nemocnic nebo úřadů stále využívá zastaralé topné systémy bez možnosti chlazení. Jejich modernizace bývá technicky náročná a finančně výrazně dražší než instalace tepelného čerpadla v rodinném domě.
Právě přehřáté školy nebo nemocnice pak často vytvářejí dojem, že Evropa klimatizace odmítá. Ve skutečnosti jde spíše o důsledek pomalejší obnovy veřejné infrastruktury než o neochotu využívat moderní technologie.
Význam tepelných čerpadel tak dnes přesahuje úspory energií i snižování emisí. Stávají se také důležitým nástrojem, jak se přizpůsobit stále častějším vlnám veder.
Technologie, která byla původně podporována hlavně kvůli vytápění, se tak nenápadně mění v jednu z nejrozšířenějších forem klimatizace v evropských domácnostech.
