Parné období energetice neprospívá
Shutterstock.com
Horko a sucho
Vedra ochromují evropskou energetiku. Cena elektřiny vystřelila až na 500 eur za MWh
Vedra a sucho komplikují provoz evropských elektráren. Paks v Maďarsku kvůli nízkému Dunaji přerušila provoz a ceny elektřiny vystoupaly až k 500 eurům za MWh.
red
Evropská energetika čelí během letošního horkého léta neobvyklé kombinaci problémů. Vysoké teploty zvyšují spotřebu elektřiny kvůli klimatizaci, zatímco sucho a oteplování řek komplikují provoz jaderných a vodních elektráren.
Nejvýraznější problém se objevil v Maďarsku. Jaderná elektrárna Paks musela kvůli nízké hladině Dunaje poprvé za 44 let zcela přerušit provoz.
Řeka už neposkytovala dostatek vody pro bezpečné chlazení reaktorů. Elektrárna přitom běžně vyrábí přibližně 40 procent maďarské elektřiny.
Výpadek okamžitě otřásl regionálním trhem, píše web Oilprice.com. Ceny elektřiny vystoupaly až k 500 eurům za megawatthodinu.
Maďarský premiér Péter Magyar varoval, že pokud budou vysoké teploty pokračovat, může zemi zasáhnout širší energetická krize. Spotřebu elektřiny přitom v těchto dnech zvyšuje právě potřeba klimatizace.
Odstavené reaktory
Maďarsko není jedinou zemí, která se s problémem potýká. Francie musela v červenci kvůli vysokým teplotám a nedostatku vhodné chladicí vody omezovat výrobu v jaderných elektrárnách a některé reaktory odstavovat. Podobné problémy ukazují, že extrémní počasí se pro evropskou energetiku stává stále významnějším provozním rizikem.
Jaderné elektrárny potřebují velké množství vody pro chlazení. Když hladina řek klesne příliš nízko nebo se voda příliš oteplí, elektrárny nemohou jednoduše pokračovat v plném výkonu. Provozovatelé zároveň nesmějí vypouštět příliš teplou vodu zpět do řek, protože by poškodila ekosystémy.
Problém se týká také vodních elektráren. Dlouhodobé sucho snižuje zásoby vody v přehradách a omezuje jejich výrobu právě v době, kdy elektřinu potřebuje více domácností i firem.
Situace může být ještě složitější. Srpen teprve začal a hladiny některých evropských řek bývají nejnižší až na konci léta. Pokud budou pokračovat vysoké teploty a sucho, může se tlak na evropskou energetiku dále zvyšovat.
Pro Evropu jde o nepříjemný paradox. Jaderná energie a vodní elektrárny mají pomáhat snižovat emise a zajišťovat stabilní dodávky elektřiny, zároveň jsou ale citlivé na nedostatek vody. S pokračujícím oteplováním proto bude nutné energetický systém přizpůsobovat častějším vlnám veder a suchu.
Výjimka? Možná ne tak docela
Řešením mohou být například nové typy jaderných reaktorů s menší spotřebou vody, vzduchové chlazení nebo účinnější recyklace chladicí vody. Vývoj takových technologií ale potrvá.
Letošní výpadky proto představují varování: evropská energetika se musí připravit na počasí, které už nemusí být výjimečné, ale stále častější součástí běžného provozu.
