Evropská ekonomika začíná dostávat účet za další mimořádně horké léto. Nejde jen o peníze na hašení požárů. Státy následně platí kompenzace zemědělcům, opravy silnic a železnic, vyšší náklady zdravotnictví a zároveň přicházejí o část daňových příjmů kvůli pomalejší ekonomické aktivitě. Právě tento méně viditelný dopad na veřejné finance popisuje analýza Euronews.

Rozsah letošního problému ukazují už samotná data. Sucho během léta zasáhlo velkou část Evropy a hladiny Loiry, Pádu, Rýna a Dunaje se v srpnu dostaly na rekordně nízké úrovně. Společné výzkumné středisko Evropské komise upozorňuje, že nízký stav vody už omezuje zemědělství, energetiku, zásobování vodou i říční dopravu.

Také požární sezona patří k mimořádným. Do konce srpna letos v Evropské unii shořelo přes 643 tisíc hektarů, což je více než dvojnásobek dlouhodobého průměru pro tuto část roku, přestože rekord z roku 2025 zatím překonán nebyl. Vyplývá to z aktuálních údajů evropského systému EFFIS.

ByznysByznys

Vedro a sucho trápí evropské zemědělce. Česko patří mezi nejhůře zasažené země

Škody rostou rychleji než pojištění

Pro státní rozpočty je podstatné, že značná část ekonomických škod nakonec nezůstává na bedrech pojišťoven.

Extrémní počasí způsobilo v zemích EU mezi lety 1980 a 2024 škody za přibližně 822 miliard eur, přičemž více než čtvrtina připadla jen na poslední čtyři roky. Evropská agentura pro životní prostředí uvádí, že průměrná roční výše škod vzrostla z 8,6 miliardy eur v 80. letech na téměř 45 miliard mezi roky 2020 a 2024.

Současně bylo pojištěno méně než 20 procent celkových škod. U klimatických událostí, kam patří vedra, požáry nebo sucho, je pojistné krytí podle EEA jen mírně nad deseti procenty.

Výsledek je jednoduchý: čím větší je rozdíl mezi celkovými a pojištěnými škodami, tím větší tlak vzniká na domácnosti, firmy a stát. Euronews upozorňuje, že pouze Rakousko, Francie, Maďarsko a Itálie mají samostatné fondy určené pro katastrofy. Ostatní země většinou hledají peníze až následně přes přesuny v rozpočtech.

Letošní účet: 180 miliard eur

Jeden z nejvyšších odhadů letošního ekonomického dopadu zveřejnila Triodos Bank. Podle její analýzy může extrémní horko a sucho snížit letošní výkon ekonomiky EU přibližně o jedno procento HDP, tedy asi 180 miliard eur. Triodos upozorňuje, že by tak klimatické škody mohly prakticky vymazat očekávaný letošní ekonomický růst Unie.

Největší položkou přitom nejsou přímo shořelé lesy nebo zničené budovy, ale nižší produktivita práce. Triodos ji odhaduje zhruba na 0,6 procenta unijního HDP. K tomu se přidávají nižší zemědělská produkce, problémy v energetice a výpadky dopravy.

Dopady se výrazně liší podle jednotlivých zemí. Triodos odhaduje, že ve Francii může letošní horko ubrat hospodářskému růstu až 1,4 procentního bodu. Ve Francii by se tak ekonomika místo růstu mohla dostat do mírného poklesu. V Nizozemsku by extrémní teploty mohly vymazat téměř celý očekávaný růst.

Francouzská vláda sama odhadovala přímé a nepřímé škody letošních veder na 10 až 15 miliard eur, tedy zhruba 0,3 až 0,5 procenta HDP. Číslo je ale potřeba brát s rezervou: francouzský statistický úřad INSEE upozornil, že odhad nevytvořil, a ministerstvo následně upřesnilo, že jde o vlastní extrapolaci založenou na starších datech.

ByznysByznys

Jihočeské zemědělce zasáhlo sucho. Výnos obilí klesl o 18 procent

Suchá Rýn může ubrat Německu z růstu

Dopad extrémního počasí navíc není omezený jen na jih Evropy.

Rekordně nízká hladina Rýna komplikuje přepravu surovin a zboží do německých průmyslových center. Oxford Economics podle Euronews odhaduje, že nízký stav řeky může z německého růstu ve třetím čtvrtletí ukrojit přibližně 0,2 procenta.

Nedostatek vody se zároveň promítá do energetiky. Nízké hladiny Dunaje a Rýna letos podle Evropské komise omezily výrobu vodních i jaderných elektráren. U tepelných elektráren může být problémem také nedostatek vody potřebné pro chlazení.

Ekonomický dopad se tak skládá z mnoha menších zásahů: zaměstnanci pracují v horku méně efektivně, lodě na řekách musejí vozit méně nákladu, energetika má omezenou výrobu a zemědělství sklízí méně.

Dražší potraviny přijdou se zpožděním

Další část účtu zaplatí spotřebitelé.

Evropská komise letos snížila odhad produkce olivového oleje v EU o pět procent, zatímco ve Španělsku se očekává pokles obilné sklizně z přibližně 24 milionů na něco přes 18,5 milionu tun. Oxford Economics odhaduje, že letošní vedra a sucho mohou příští rok zvýšit inflaci potravin v eurozóně až o jeden procentní bod.

Zdražení přitom přichází se zpožděním. Nejprve se nižší sklizeň projeví v ceně zemědělských komodit, následně u zpracovatelů a teprve potom v maloobchodu.

Vedra tak mohou dál komplikovat situaci centrálním bankám. Inflace z extrémního počasí je totiž z velké části nabídkový problém: vyšší úrokové sazby nedokážou přivolat déšť ani zvýšit úrodu.

Farmáři v problémechFarmáři v problémech

Sucho a vedra ničí německou úrodu. Ztráty mohou dosáhnout 15 miliard korun

Klimatický začarovaný kruh pro státní dluh

Největší dlouhodobé riziko ale vzniká ve chvíli, kdy se jednotlivé dopady začnou sčítat.

Extrémní počasí může současně zvýšit státní výdaje a snížit daňové příjmy. Vláda zaplatí hasiče, obnovu infrastruktury nebo zemědělské kompenzace, zatímco slabší ekonomika přinese méně daní. Pokud má země už před katastrofou vysoký deficit, může potřebné peníze získávat dalším zadlužením.

Evropská centrální banka upozorňuje, že nedostatek vody už představuje významné makroekonomické riziko. Při extrémním, ale realistickém suchu, které statisticky přichází jednou za 25 let, by mohlo být ohroženo téměř 15 procent ekonomického výkonu eurozóny kvůli závislosti podniků na povrchové vodě a propojeným dodavatelským řetězcům. Vyplývá to z analýzy ECB.

Pro ministry financí se tak klimatická změna pomalu mění z environmentální položky na problém rozpočtové politiky. Evropa bude potřebovat peníze nejen na snižování emisí, ale stále více také na chlazení měst, vodohospodářskou infrastrukturu, odolnější dopravu, zemědělství a ochranu před požáry.