Klimatizační jednotka
Shutterstock.com
Začarovaný kruh
Klimatizace zachraňují životy. Zároveň ale výrazně urychlují oteplování planety
Klimatizace jsou stále důležitější ochranou před extrémními vedry. Jejich rychlé rozšíření ale podle vědců výrazně zvýší spotřebu energie i emise skleníkových plynů.
tmn
Extrémní vedra jsou podle odborníků nejnebezpečnějším projevem změny klimatu. Každoročně si vyžádají stovky tisíc obětí, především mezi seniory a dalšími zranitelnými skupinami. Klimatizace se proto stává nezbytnou součástí života i kritické infrastruktury. Má však i svou odvrácenou stránku.
Podle odhadů zabrání klimatizace každoročně přibližně 190 tisícům úmrtí způsobených horkem. Studie publikovaná v časopise The Lancet přitom uvádí, že mezi lety 2000 až 2019 zemřelo v důsledku vysokých teplot téměř půl milionu lidí ročně.
Současně ale chlazení představuje stále větší zátěž pro klima. Klimatizace a chladicí zařízení dnes vytvářejí zhruba sedm procent světových emisí skleníkových plynů. Pokud se nic nezmění, jejich emise se podle odborníků do roku 2050 ztrojnásobí.
Problémem není jen samotná spotřeba elektřiny. Masové používání klimatizací zatěžuje elektrické sítě a zároveň odvádí od opatření, která mohou potřebu chlazení výrazně snížit.
„Nemůžeme klimatizací vyřešit klimatickou změnu,“ upozorňuje profesor Mat Santamouris z australské univerzity UNSW Sydney.
Přístup ke klimatizaci je navíc velmi nerovnoměrný. Přestože více než 80 procent světové populace žije v oblastech, kde je chlazení během roku potřeba, klimatizaci má k dispozici jen asi 40 procent lidí. Největší rozdíly panují v nejchudších a zároveň nejteplejších zemích.
Domácnosti zde často používají levnější a méně účinné přístroje s vysokou spotřebou elektřiny. Navíc žijí v hůře izolovaných budovách, které se rychle přehřívají. V některých chudých zemích mohou výdaje na chlazení představovat až osm procent příjmů domácnosti, zatímco ve vyspělých státech obvykle nepřesahují 2,5 procenta.
Řešení podle nové studie zveřejněné v časopise Nature Reviews Clean Energy nabízí takzvané pasivní chlazení. Lepší izolace budov, venkovní stínění, kvalitnější větrání nebo omezení přímého slunečního záření mohou snížit potřebu klimatizace až o 80 procent a ochladit vnitřní prostředí o více než čtyři stupně Celsia.
Řada těchto technologií je již dostupná a připravená k širšímu využití. Autoři studie ale upozorňují, že jejich rozšíření brzdí nedostatečná podpora ze strany vlád i stavebních předpisů.
Odborníci se proto shodují, že klimatizace zůstane v době stále častějších vln veder nezbytná. Neměla by však být jediným řešením. Budoucnost podle nich spočívá v kombinaci účinnějších budov, chytrého urbanismu a moderních technologií, které sníží potřebu energeticky náročného chlazení a zároveň pomohou chránit lidské zdraví i klima.
