Podle odhadů se využívání klimatizací do roku 2050 více než zdvojnásobí
Shutterstock.com
Zatížené sítě
Vedra ženou svět k masivnímu nákupu klimatizací. Spotřeba elektřiny prudce roste
Rostoucí teploty po celém světě výrazně zvyšují poptávku po klimatizacích, které se stávají běžnou součástí domácností i kanceláří. Jejich masové rozšíření ale zároveň zvyšuje spotřebu elektřiny a v mnoha zemích vede k vyšším emisím z fosilních paliv.
editor
Stále častější a intenzivnější vlny veder mění způsob, jakým lidé po celém světě ochlazují své domovy i pracoviště. Klimatizace se rychle stávají běžnou součástí života nejen v tradičně horkých regionech, ale i v zemích, kde byly ještě před několika lety spíše výjimkou.
Jejich masové rozšíření však vytváří nový problém – prudce zvyšuje spotřebu elektřiny a tím i emise skleníkových plynů, píše energetický web Oilprice.com.
Podle analýzy think tanku Ember vedla extrémní vedra v roce 2024 v Číně, Indii a Spojených státech k výraznému růstu poptávky po elektřině.
V některých měsících se spotřeba spojená s chlazením až zdvojnásobila. Právě klimatizace stály za významnou částí meziročního nárůstu odběru elektřiny.
Protože obnovitelné zdroje nedokázaly pokrýt špičkovou poptávku, musely elektrizační soustavy ve velké míře sáhnout po fosilních palivech.
V Číně připadla většina růstu výroby elektřiny z uhlí na nejteplejší měsíce roku, v Indii pokrylo uhlí zhruba 70 procent dodatečné poptávky. Ve Spojených státech pomohly obnovitelné zdroje pokrýt přibližně dvě třetiny růstu, zbytek zajistily plyn a uhlí.
Trend se netýká jen Asie nebo Ameriky. Také západní Evropa zažívá stále častější vlny veder, které mění spotřebitelské návyky.
Například ve Velké Británii, kde v roce 2022 padl teplotní rekord přes 40 °C, se počet domácností vybavených klimatizací během krátké doby zdvojnásobil na zhruba čtyři miliony. K rozšíření přispívá i rostoucí podíl práce z domova.
Odborníci přitom upozorňují na paradox. Klimatizace pomáhají chránit zdraví a podle studií mohou snížit úmrtnost během vln veder až o 75 procent.
Zároveň však dnes představují přibližně sedm procent celosvětové spotřeby elektřiny a podílejí se asi třemi procenty na globálních emisích oxidu uhličitého.
Podle odhadů se využívání klimatizací do roku 2050 více než zdvojnásobí. Pokud bude jejich rostoucí spotřeba nadále pokrývána převážně elektřinou z fosilních zdrojů, může to dále prohlubovat klimatickou změnu.
Řešením podle expertů není omezovat používání klimatizací, ale urychlit rozvoj čistých zdrojů energie, domácích fotovoltaik, bateriových úložišť a energeticky úspornějších chladicích technologií. Jen tak lze zajistit, aby ochrana před vedry sama nepřispívala k jejich dalšímu zesilování.
