Vedra snižují výkonnost zaměstnanců, komplikují výrobu elektřiny i zemědělství
Vygenerováno v Nano Banana Pro
Vedra brzdí českou ekonomiku. Snižují produktivitu i výkon elektráren
Extrémně vysoké teploty mají stále citelnější ekonomické dopady. Vedra snižují výkonnost zaměstnanců, komplikují výrobu elektřiny i zemědělství a podle ekonomů mohou letos zpomalit růst českého hospodářství.
čtk
Letošní vlna veder by mohla snížit růst české ekonomiky v řádu necelé desetiny procentního bodu ročně. Vyplývá to z vyjádření analytiků pro ČTK. Snižuje se zejména produktivita práce. Negativní dopady horka jsou podle nich vidět nejrychleji na trhu s elektřinou a v zemědělství, teplé počasí naopak pozitivně působí na cestovní ruch. Letošní léto je nejen v Česku extrémní a jde již o druhou horkou vlnu, kdy teploty přesáhly 40 stupňů Celsia.
„Vysoké teploty mají řadu dopadů na ekonomiku. Některé pozitivní, jako je oživení cestovního ruchu. Jiné negativní, jako je výrazný pokles produktivity práce,“ řekl ČTK hlavní ekonom XTB Pavel Peterka. Akademická literatura podle něj uvádí, že s teplotami nad 32 stupňů klesá produktivita práce o 15 až 25 procent, a to i u kancelářských profesí. Evropská centrální banka zmiňuje, že pokles HDP v třetím kvartálu vlivem vysokých teplot může činit nižší desetiny procentního bodu. To jsou z pohledu HDP Evropy vysoké desítky miliard eur, dodal.
„Vedro je nepříjemné a má své ekonomické náklady, které se však projevují se zpožděním,“ doplnil hlavní ekonom Portu Jan Berka. Studie, které se zaměřily na ekonomické dopady vysokých teplot, podle něj ukazují, že v krátkém období, zhruba jednoho týdne, se ekonomická aktivita zásadně nemění. To se však s delším trváním veder postupně mění. Vidět je to především na trhu práce, kde klesají odpracované hodin. Horko snižuje ochotu pracovat a negativně ovlivňuje produktivitu práce. To vše se následně projeví v celkově slabší ekonomické aktivitě. Podle propočtu Evropské centrální banky a Mannheimské univerzity stála loňská vedra spolu se suchem a povodněmi evropskou ekonomiku zhruba 43 miliard eur, tedy tedy 0,3 procenta výstupu EU, podotkl.
Poptávka po turismu sice sílí, ale v řadě sektorů, jako je pro ČR důležitý automobilový průmysl, poptávka podle Peterky obvykle klesá, protože rozpočty domácností jsou pod tlakem dovolených. Vyšší teploty a sucho také způsobuje problémy v zemědělství a lze podle něj čekat poškození některých sklizní, kdy se následně slabší nabídka promítne do inflace. Některé jaderné elektrárny, které se chladí v řekách, musí omezovat výkon, aby příliš nezahřály vodu v řekách s ohledem na životní prostředí. Nižší výkon jaderných elektráren znamená potřebu doplnění elektřiny z dalších zdrojů, které mohou být dražší, poznamenal.
Klimatizace pak zvedají spotřebu ve chvíli, kdy horko a sucho omezují část zdrojů, upozornil Berka. Některé zdroje mohou být zasaženy výrazněji. Například u jaderných elektráren záleží na způsobu chlazení. „Vedra tak ve výsledku fungují jako přechodný negativní nabídkový šok,“ poznamenal. „Méně práce, dražší energie a v delším horizontu i potenciálně dražší potraviny z titulu slabší úrody. Dalším problémem je narušení dopravních cest v zemích, kde hraje klíčovou roli říční doprava, jako například v Německu,“ shrnul dopady současného počasí.
