Ve včelím úlu nikdo nerozdává úkoly, přesto funguje dělba práce téměř dokonale
Vygenerováno v Nano Banana Pro
Jak funguje včelí úl? Vědci odhalili gen, který řídí dělbu práce
Ve včelím úlu nikdo nerozdává úkoly, přesto funguje dělba práce téměř dokonale. Němečtí vědci nyní ukázali, že klíčem je aktivita specifických nervových okruhů v mozku řízená jediným genem.
bac
Dokonale fungující organizace včelího úlu možná stojí na jednodušším principu, než se dosud předpokládalo. Podle serveru phys.org se vědcům z Heinrich Heine University Düsseldorf společně s kolegy z univerzit v Kolíně nad Rýnem a Frankfurtu nad Mohanem podařilo odkrýt mechanismus, který rozhoduje o tom, jakou práci budou včely v úlu vykonávat. Výsledky publikované v prestižním časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) ukazují, že klíčovou roli hraje jediný gen ovlivňující aktivitu nervových buněk v mozku.
Včelí kolonie funguje bez centrálního řízení. Přesto má každá dělnice přesně vymezenou roli. Mladé včely pečují o královnu a larvy, později staví plástve nebo hlídají úl a teprve ve vyšším věku začínají sbírat nektar a pyl.
Dlouho ale nebylo jasné, jak mozek pozná, kdy má včela přejít k nové práci.
Jeden gen změnil pracovní zařazení
Výzkumníci se zaměřili na gen doublesex, který je aktivní pouze v určitých nervových okruzích mozku.
Pomocí genetické manipulace dokázali aktivitu těchto neuronů dočasně utlumit. Výsledek je překvapil. Starší dělnice přestaly vykonávat úkoly typické pro svůj věk a začaly se znovu starat o královnu a larvy, jako by byly o několik týdnů mladší.
Když vědci nervové okruhy znovu aktivovali, včely se vrátily ke svému běžnému chování.
Podle autorů studie to ukazuje, že rozdělení práce v úlu není pevně dané věkem, ale řídí ho konkrétní nervové obvody v mozku.
Mozek místo „šéfa úlu“
Výzkum zároveň vysvětluje, proč včelstva dokážou fungovat bez jakéhokoliv centrálního řízení.
Jednotlivé včely nedostávají příkazy od královny ani jiné „vedoucí“ včely. O tom, jakou práci budou vykonávat, rozhoduje komunikace mezi různými nervovými okruhy v jejich mozku.
Podle vedoucího výzkumu Martina Beyeho otevírá objev nové možnosti studia vrozeného sociálního chování a spolupráce u živočichů. Podobné mechanismy by totiž mohly vysvětlovat, jak bez centrálního plánování fungují i další společenské druhy.
Studie zároveň naznačuje, že tajemství mimořádně efektivní organizace včelích kolonií se skrývá především ve způsobu, jakým spolu komunikují jednotlivé části jejich mozku.
