Války a dražší energie mohou znovu zvýšit ceny potravin. Zdravou stravu si podle OSN nemůže dovolit téměř 2,7 miliardy lidí.
Shutterstock.com
Války znovu tlačí na cenu jídla. Zdravou stravu si nemůže dovolit 2,7 miliardy lidí
Hladovění ve světě třetím rokem mírně ustupuje, pokrok ale může rychle zvrátit další růst cen energií a hnojiv. Nová zpráva OSN počítá s tím, že v roce 2030 bude chronicky podvyživených stále 510 až 520 milionů lidí. Zdravá strava je už nyní finančně nedostupná pro téměř třetinu světové populace.
šéfredaktor
Válka nezdražuje pouze ropu, plyn nebo námořní přepravu. Přes cenu nafty a zemního plynu se přelévá také do výroby hnojiv, zavlažování, sklizně, zpracování a dopravy potravin. Právě tato vazba může podle prezidenta Mezinárodního fondu pro rozvoj zemědělství Álvara Laria přinést světu další potravinový inflační šok.
Zpráva o stavu potravinové bezpečnosti a výživy ve světě, kterou společně vydaly FAO, IFAD, UNICEF, Světový potravinový program a Světová zdravotnická organizace, přináší na první pohled pozitivní zprávu. V roce 2025 čelilo hladu přibližně 645 milionů lidí, tedy 7,8 procenta světové populace. Proti roku 2024 jich bylo skoro o 14 milionů méně.
Pokrok je ovšem nerovnoměrný a stále velmi vzdálený cíli odstranit hlad do roku 2030. Oficiální shrnutí FAO počítá také s dopadem konfliktu na Blízkém východě, který může přes dražší energie a hnojiva zvýšit potravinovou inflaci. V předkonfliktním scénáři by v roce 2030 hladovělo zhruba 503 milionů lidí, v nových variantách zpráva uvádí 510 až 520 milionů.
Z ropy se zdražení přelévá až na talíř
Jedním z nejcitlivějších míst světového potravinového systému je Hormuzský průliv. Jeho narušení může omezit energetické dodávky i pohyb surovin potřebných pro výrobu hnojiv. IFAD a FAO už na začátku července upozorňovaly, že blízkovýchodní krize zvyšuje tlak na trhy s potravinami, hnojivy a energiemi, zejména v chudších zemích závislých na dovozu.
Vyšší ceny pohonných hmot zdražují práci zemědělců hned několikrát. Nafta pohání zavlažovací čerpadla, traktory, sklízecí stroje i nákladní dopravu. Zemní plyn je zároveň důležitým vstupem při výrobě dusíkatých hnojiv. Když jeho cena roste nebo jsou dodávky nejisté, farmářům se zvyšují náklady ještě předtím, než plodina vyroste.
Nejzranitelnější jsou drobní pěstitelé, kteří mají omezené finanční rezervy a jen malou možnost nakupovat paliva nebo hnojiva dopředu. Mohou proto omezit jejich použití, snížit osevní plochu nebo dosáhnout horšího výnosu. Cenový šok se tak nepřenáší pouze do dražší výroby, ale může omezit i budoucí nabídku potravin.
Lario v rozhovoru pro Associated Press varoval, že delší energetické a přepravní otřesy mohou vystavit hladu další miliony lidí. Dopad se přitom nemusí projevit okamžitě. Dražší hnojiva mohou snížit jejich používání až při příštím osevu a promítnout se do sklizně o měsíce později.
Zdravé jídlo zdražilo, přesto si ho může dovolit více lidí
Průměrné minimální náklady na zdravou stravu dosáhly v roce 2025 podle OSN 4,28 dolaru v paritě kupní síly na osobu a den. V roce 2021 činily 3,44 dolaru a v roce 2017 jen 2,94 dolaru. Jde o jednotku upravenou o rozdíly v cenové hladině mezi zeměmi, nikoli o částku, kterou lze jednoduše převést současným měnovým kurzem.
Nejdražší byl zdravý jídelníček v Latinské Americe a Karibiku, kde dosahoval 4,91 dolaru v paritě kupní síly. Největší problém s dostupností má ale Afrika. Zdravou stravu si tam v roce 2025 nemohlo dovolit 66,6 procenta obyvatel, tedy více než dvojnásobný podíl oproti Asii nebo Latinské Americe a Karibiku.
Celosvětově přesto počet lidí bez finančního přístupu ke zdravé stravě klesl. V roce 2021 jich bylo 2,97 miliardy, loni přibližně 2,69 miliardy. Jejich podíl na světové populaci se snížil z 37,4 na 32,7 procenta. Vyšší cena zdravého jídelníčku tedy automaticky neznamená, že se jeho dostupnost všude zhoršila. Roli hraje také růst příjmů, zaměstnanost, sociální podpora a regionální vývoj cen.
Zpráva zároveň připomíná, že cenu jídla neurčuje pouze zemědělská výroba. Činnosti po opuštění farmy tvoří přibližně 70 až 75 procent konečné ceny pro spotřebitele. Samotné zpracování, logistika a velkoobchod mohou představovat až 40 procent celkových nákladů. Investice do silnic, skladů, chlazení a efektivnějšího obchodu tak mohou dostupnost zdravých potravin ovlivnit stejně výrazně jako výnosy na poli.
Afrika předstihla Asii
Nejviditelnější geografická změna nastala v Africe. Kontinent má nyní přibližně 309 milionů hladovějících, zatímco v Asii jich zpráva eviduje 292 milionů. Afrika se tak poprvé stala regionem s nejvyšším absolutním počtem lidí trpících hladem. Do roku 2030 by tam mohlo žít téměř 60 procent všech chronicky podvyživených obyvatel planety.
Nejde pouze o války. Potravinovou bezpečnost současně narušují sucha, povodně, extrémní vedra, slabá infrastruktura a ubývající rozvojová i humanitární pomoc. Více než polovina obyvatel Afriky v roce 2025 zažívala středně závažnou nebo závažnou potravinovou nejistotu. V Severní Americe a Evropě to bylo 8,7 procenta populace.
Pro světové ceny potravin je proto podstatné nejen to, kolik obilí, zeleniny nebo masa zemědělci vyprodukují. Stejně důležité je, kolik stojí jejich doprava, skladování a zpracování a zda mají domácnosti dostatečné příjmy. Další energetický šok může potraviny zdražit i v době, kdy celková světová produkce dál roste.
