ÚS odmítl stížnost společnosti ESHG, která zpochybňovala umístění 11 staveb tvořících nový jaderný zdroj v Dukovanech na Třebíčsku

ÚS odmítl stížnost společnosti ESHG, která zpochybňovala umístění 11 staveb tvořících nový jaderný zdroj v Dukovanech na Třebíčsku

Foto: Tomáš Novák, Hrot

Výstavba Dukovan může pokračovat. Ústavní soud zamítl námitky firmy ESHG

Společnost ESHG neuspěla ani u Ústavního soudu se snahou zpochybnit přípravu nových jaderných bloků v Dukovanech. Soud odmítl také její návrh na zrušení části stavebního zákona upravující povolování strategických staveb.

čtk

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost společnosti ESHG, která zpochybňovala umístění 11 staveb tvořících nový jaderný zdroj v Dukovanech na Třebíčsku. Firma vlastní pozemky v ploše vymezené pro rozšíření jaderné elektrárny. Neúspěšně navrhla zrušit také část novely stavebního zákona, která fakticky přenesla rozhodovací pravomoc z třebíčského stavebního úřadu na ministerstvo průmyslu a obchodu. Ústavní soudci stížnost označili za neopodstatněnou, zjistila ČTK z usnesení.

Firma se sídlem v Hradci Králové ve stížnosti uvedla, že sporná část zákona ve spojení s přechodným ustanovením je sice formulovaná obecně, avšak reálně ovlivňuje jen jeden konkrétní projekt, a to Dukovany. Obecnost zákona je při tom jedním z důležitých ústavních principů. Normy nemají být "šité na míru" konkrétním lidem či situacím.

Podle ÚS však zákonná úprava zavedla obecný režim, který se uplatňuje v případě staveb klíčové infrastruktury celostátního významu. „V nyní posuzovaném případě bylo z hlediska naplnění požadavku obecnosti právní normy podstatné, jak byla tato norma formulována,“ stojí v usnesení. Soudy prý nebyly povinné zkoumat, na jakou množinu případů právní úprava reálně dopadne.

ESHG také tvrdila, že ministr i podřízení úředníci jsou systémově podjatí, protože stát je zároveň investorem projektu. S poukazem na podjatost však neuspěla u Městského soudu v Praze, Nejvyššího správního soudu ani Ústavního soudu.

Stížnost proti stejným soudním rozhodnutím podaly také Děti Země, ovšem z jiných důvodů. Ministerstvo totiž rozhodlo, že výsadba stromů, které zmírní vizuální dopad na krajinný ráz, se dořeší až později. Děti Země usilovaly o to, aby byla výsadba ochranných dřevin jasně specifikovaná ještě před skončením územního řízení, tedy za účasti spolků. U soudů ale neuspěly. O ústavní stížnosti Dětí Země ještě není rozhodnuto.

Zakázku na stavbu v Dukovanech získala korejská společnost KHNP. V současnosti na místě pokračuje geologický průzkum. První blok by měl být hotový v roce 2036. Náklady při aktuálně preferované výstavbě dvou reaktorů v Dukovanech při cenách z loňského roku činí 407 miliard korun.