Spojené státy argumentují, že chtějí těžební sektor modernizovat a dostat ho pod kontrolu legálních struktur
Shutterstock.com
Nerostné bohatství
USA míří na venezuelské zlato. Po ropě posilují vliv nad další klíčovou surovinou
Vedle ropy se do centra zájmu USA dostává venezuelské zlato. Obchod za desítky milionů dolarů otevírá cestu investicím, ale i sporům o „krvavé“ suroviny z problémových oblastí.
editor
Spojené státy po lednové intervenci ve Venezuele rychle rozšiřují svůj vliv nad tamními přírodními zdroji. Vedle ropy se nově zaměřují i na zlato, které začínají ve větším objemu dovážet. Tento krok je součástí širší strategie obnovy venezuelské ekonomiky – ale také posílení amerického vlivu v regionu.
Venezuela, která disponuje jedněmi z největších zásob ropy na světě, se po letech úpadku snaží přilákat zahraniční investory. Nové vedení země v čele s prozatímní prezidentkou Delcy Rodríguezovou otevřelo ropný i těžební sektor zahraničním firmám a spolupracuje s Washingtonem.
Vedle ropy ale roste i význam zlata. USA v březnu schválily speciální licenci, která umožňuje státní společnosti Minerven vyvážet cenný kov na americký trh.
Už nyní se podle představitelů Spojených států podařilo převézt zlato v hodnotě zhruba 100 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Jde o první podobnou transakci za více než 20 let, připomíná web Oilprice.com.
Do obchodů se zapojují i globální hráči. Komoditní gigant Trafigura plánuje nakoupit stovky kilogramů polozpracovaného zlata, které bude následně rafinováno v USA. Washington zároveň jedná s desítkami těžařských společností o investicích do venezuelského nerostného bohatství.
Americká administrativa tak opouští předchozí politiku sankcí a nahrazuje ji aktivním ekonomickým zapojením. Cílem je stabilizovat zemi a obnovit produkci, která se v posledních letech propadla kvůli nedostatku investic i špatnému řízení.
Tato strategie ale vyvolává kontroverze. Kritici upozorňují, že USA si fakticky nárokují kontrolu nad venezuelskými zdroji, přestože mezinárodní právo garantuje státům plnou suverenitu nad jejich nerostným bohatstvím.
Závažné jsou i ekologické a humanitární dopady těžby. Klíčovou oblastí je tzv. Orinocký těžební oblouk, rozsáhlý region bohatý na zlato a další suroviny. Ten je dlouhodobě spojován s nelegální těžbou, působením ozbrojených skupin i rozsáhlou devastací přírody.
Podle zpráv OSN se v oblasti objevují i závažná porušení lidských práv včetně nucené práce či obchodování s lidmi. Někteří experti proto varují, že obchod s drahocenným kovem z této oblasti může znamenat podporu tzv. „krvavého zlata“.
Spojené státy argumentují, že chtějí těžební sektor modernizovat a dostat ho pod kontrolu legálních struktur. Realita však ukáže, zda se podaří skloubit ekonomickou obnovu s ochranou životního prostředí a lidských práv.
