Intenzivní bojové operace na Blízkém východě výrazně zatížily zásoby americké armády

Intenzivní bojové operace na Blízkém východě výrazně zatížily zásoby americké armády

Shutterstock.com

NY Times: Konflikt s Íránem oslabuje vojenskou připravenost USA

Intenzivní bojové operace na Blízkém východě výrazně zatížily zásoby americké armády. Podle dostupných informací se to promítá i do její celkové připravenosti.

čtk

Válka s Íránem, která začala koncem února, výrazně vyčerpala zásoby některých klíčových a velmi drahých zbraní americké armády. Podle představitelů vlády i Kongresu to snížilo připravenost USA čelit potenciálním protivníkům, jako jsou Rusko a Čína, napsal deník The New York Times s odkazem na interní odhady Pentagonu a informace od zákonodárců.

Spojené státy od začátku konfliktu podle listu spotřebovaly přibližně 1100 vysoce přesných střel dlouhého doletu typu JASSM-ER, které byly původně určeny pro případný konflikt s Čínou. To se blíží počtu, který USA mají ještě k dispozici ve svých zásobách. Armáda zároveň vystřelila více než 1000 střel Tomahawk, tedy zhruba desetinásobek ročního nákupu. Použila také přes 1200 raket systému protivzdušné obrany Patriot, který je určen k ničení letadel a balistických střel. Cena raket Patriot přesahuje čtyři miliony dolarů (asi 83,5 milionů Kč) za kus.

Pentagon kvůli válce musel přesunout část munice a výzbroje ze základen v Asii a Evropě na Blízký východ. To podle amerických činitelů oslabilo připravenost čelit hrozbám i v těchto regionech. Nejvíce je podle nich zasažena indo-pacifická oblast, odkud USA přesunuly například prostředky protivzdušné obrany včetně systému THAAD a raket Patriot, původně určených k obraně proti Severní Koreji.

Podle dvou nezávislých analýz dosahují náklady na 38denní válku zhruba jedné miliardy dolarů (zhruba 21 miliard Kč) denně.

Pentagon oficiálně nezveřejnil podrobnosti o spotřebě munice. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová tvrzení o nedostatku zbraní odmítla s tím, že Spojené státy mají dostatečné zásoby k obraně země i k vedení vojenských operací. Podobně se vyjádřil i mluvčí Pentagonu Sean Parnell, který odmítl komentovat konkrétní údaje s odvoláním na bezpečnost operací.

Podle senátora Jacka Reeda může při současném tempu výroby trvat roky, než se zásoby doplní na původní úroveň. Analytici upozorňují, že některých druhů munice a protiraketové obrany měly USA nedostatek už před válkou a že situace je nyní ještě horší.

Válka podle listu The New York Times zároveň odhalila závislost americké armády na velmi drahé přesné munici a vyvolala debatu o potřebě rychleji vyvíjet levnější alternativy, například útočné drony. Pentagon již dříve uzavřel dlouhodobé dohody s výrobci zbraní o zvýšení produkce, jejich realizace však podle úředníků vázne kvůli nedostatku dodatečných finančních prostředků od Kongresu.

Napětí pociťují i američtí velitelé v Evropě, kde podle informací Pentagonu došlo k omezení některých cvičení a oslabení schopnosti čelit Rusku. Vysoké operační tempo a přesuny techniky podle The New York Times zatěžují i údržbu vybavení a personál.