Tvorba pracovních míst v USA se v září téměř zastavila
Vygenerováno v Nano Banana Pro
Americký trh práce prudce zpomalil. V září vzniklo jen 29 tisíc míst
Tvorba pracovních míst v USA se v září téměř zastavila. Počet nových pracovních míst zaostal za odhady analytiků, zatímco míra nezaměstnanosti vzrostla na 4,2 procenta. Ekonomové ale zatím nevidí známky masivního propouštění.
čtk
Americká ekonomika v září vytvořila mimo zemědělský sektor asi 29 000 pracovních míst, což je výrazné zpomalení proti srpnovému růstu, který po zpřesnění dat činil 133 000, i proti očekávání analytiků. Míra nezaměstnanosti se pak zvýšila o desetinu procentního bodu na 4,2 procenta, uvedlo dnes americké ministerstvo práce. Podle analytiků ale výraznější zpomalení tvorby pracovních míst pravděpodobně neznamená zásadní změnu na trhu práce.
Analytici podle agentury Reuters očekávali, že v září vzniklo asi 90 000 míst. Původní údaj za srpen ukazoval na růst o 162 000 míst, což bylo nejvíce za pět měsíců. Odhady zářijové tvorby míst se pohybovaly od 35 000 po 150 000. Analytici také očekávali, že srpnový údaj bude zpřesněn směrem dolů.
Míra nezaměstnanosti se sice mírně zvýšila, zůstává ale nízká. Odchody zaměstnanců do důchodu a přísná imigrační opatření administrativy prezidenta Donalda Trumpa totiž snižují nabídku pracovní síly. Ekonomové odhadují, že ekonomika musí vytvářet 50 000 až 80 000 pracovních míst měsíčně, aby držela krok s růstem populace v produktivním věku.
Vývoj zaměstnanosti mohl být ovlivněn sezonním očišťováním dat, které americká vláda používá k odstranění pravidelných výkyvů. Ekonomové upozorňují, že počet pracovních míst má tendenci růst pomaleji, když svátek práce, tedy Labor Day, připadne na pozdější část měsíce, což letos nastalo. Zatím přitom nejsou patrné známky výraznějšího růstu propouštění.
Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti se drží poblíž nejnižších hodnot za posledních 57 let, zisky firem zůstávají vysoké a domácí poptávka odolná. Ekonomové ale předpokládají, že sílící dopady americko-izraelské války s Íránem, včetně vysokých cen energií a napjatých dodavatelských řetězců, začnou narušovat trh práce koncem tohoto roku a v roce příštím.
Americká centrální banka (Fed) v září zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 3,75 až 4,00 procenta. Bylo to první zvýšení za tři roky. Naznačila také, že v budoucnu by mohly úroky dál růst. Pravděpodobnost dalšího zvýšení sazeb v tomto měsíci se ale snížila kvůli mírnější inflaci. Před zveřejněním zprávy o zaměstnanosti finanční trhy dávaly růstu úroků na zasedání Fedu 28. října pravděpodobnost zhruba 22 procent.
