USA a Saúdská Arábie zaútočily na proíránské skupiny v Iráku. Írán mezitím odmítl ománský plán pro Hormuz a požaduje větší kontrolu.
Shutterstock.com
Americko-saúdská operace otevřela další frontu konfliktu s Íránem
Americké a saúdskoarabské bojové letouny zasáhly logistická a zbrojní místa proíránských ozbrojených skupin na iráckém území. Operace následovala po více než třiceti dronových útocích, které americké velitelství připisuje íránským revolučním gardám a jejich spojencům. Írán současně odmítl ománský návrh na rozdělení plavebních tras Hormuzským průlivem a požaduje uspořádání, které by mu poskytlo větší kontrolu nad provozem.
Americké velitelství CENTCOM uvedlo, že americké a saúdské letouny v úterý 28. července zasáhly několik logistických a zbrojních objektů na východě Iráku. Podle prohlášení citovaného agenturou Associated Press šlo o reakci na více než třicet dronových útoků během předchozích 72 hodin, které měly mířit na americké jednotky a saúdskou energetickou infrastrukturu. CENTCOM útoky připsal íránským revolučním gardám a jejich spojencům, veřejně dostupné nezávislé důkazy o řízení všech jednotlivých útoků Teheránem ale nepředložil.
Saúdské ministerstvo obrany účast na operaci potvrdilo a uvedlo, že království neusiluje o další eskalaci, ale bude reagovat na útoky proti svému území. Rijád už o den dříve oznámil, že jeho protivzdušná obrana zachytila drony mířící na ropná zařízení ve východní části země a v oblasti hlavního města. Saúdská strana tvrdí, že stroje odstartovaly z Iráku a vyslaly je skupiny napojené na Írán. Jde o oficiální saúdské tvrzení, které irácká vláda začala prověřovat.
PMF hlásí 20 mrtvých, odpovědnost za drony odmítá
Irácké Lidové mobilizační síly oznámily, že při náletech na jejich objekty v několika oblastech Iráku zahynulo nejméně dvacet příslušníků a dalších 32 bylo zraněno. Bilanci zveřejnila samotná organizace a v době publikace nebyla nezávisle potvrzena iráckou vládou, Spojenými státy ani Saúdskou Arábií. Původní údaj o osmi mrtvých a čtyřech zraněných je tak podle novější zprávy AP zastaralý.
Lidové mobilizační síly jsou formálně součástí iráckého bezpečnostního aparátu, zároveň však sdružují řadu skupin s rozdílnou mírou autonomie a různě silnými vazbami na Írán. Některé z nich účast na dronových útocích proti Saúdské Arábii odmítly a tvrdí, že odpovědnost nesou jemenští Húsíové. Ti se zároveň přihlásili k útokům na saúdské cíle v Rudém moři. Označení všech složek PMF jednoduše za „íránské milice“ proto nevystihuje jejich právní ani politické postavení.
Irácký premiér nařídil bezpečnostním složkám prošetřit saúdská tvrzení o původu dronů. Bagdád podle oficiální Irácké tiskové agentury zopakoval, že nedovolí využívat irácké území jako výchozí bod pro útoky proti sousedním zemím, a slíbil právní kroky proti případným pachatelům. Pro vládu jde o citlivou situaci: musí bránit svou suverenitu proti zahraničním náletům a současně ukázat, že dokáže kontrolovat ozbrojené skupiny působící uvnitř země.
Eskalace pokračovala také raketovými útoky. Jordánská armáda ve středu oznámila, že zachytila pět raket vypálených z Íránu. Íránské revoluční gardy uvedly, že mířily na leteckou základnu Muwaffaq Salti a velitelství amerických sil v Jordánsku. CENTCOM zároveň tvrdí, že byly zachyceny všechny íránské střely mířící proti americkým jednotkám v regionu. Úplný počet odpálených raket, jejich typ ani přesný podíl jednotlivých systémů protivzdušné obrany nebyly zveřejněny.
Írán odmítl ománský návrh pro Hormuz
Nové vojenské útoky přišly ve chvíli, kdy Omán usiloval o dočasnou dohodu umožňující bezpečnější obnovení plavby Hormuzským průlivem. Íránský náměstek ministra zahraničí Kazem Gharíbábádí ale potvrdil, že Teherán odmítl ománský návrh na přibližně rovnoměrné rozdělení tranzitních tras mezi obě pobřežní země.
Írán místo toho navrhuje, aby celý jeden směr lodní dopravy a část opačného směru vedly vodami pod jeho kontrolou. Gharíbábádí podle agentury Reuters uvedl, že dosavadní model neřeší bezpečnostní obavy Teheránu a že průliv zůstane uzavřený, pokud Omán íránský protinávrh odmítne. Írán rovněž prohlásil, že už neuznává dosavadní systém oddělených plavebních tras schválený Mezinárodní námořní organizací.
Přesnější proto není tvrdit, že Írán odmítl společnou „správu“ celého průlivu. Spor se týká především vedení tranzitních koridorů, kontroly pohybu lodí a bezpečnostních pravomocí. Výsledek jednání je přesto zásadní: průliv mezi Íránem a Ománem představuje jednu z nejdůležitějších energetických tras světa.
Podle amerického Úřadu pro energetické informace jím v prvním pololetí roku 2025 procházelo v průměru 20,9 milionu barelů ropy a ropných produktů denně. To odpovídalo přibližně pětině světové spotřeby ropných kapalin a čtvrtině veškerého námořního obchodu s ropou. Hormuzem zároveň proudilo 11,4 miliardy kubických stop LNG denně, tedy více než pětina světového obchodu se zkapalněným plynem.
Česku ropa nedojde, konflikt ale může zdražit dopravu i paliva
Pro Evropu není bezprostředním rizikem okamžitý fyzický nedostatek energií, ale především další růst cenové a pojistné přirážky. Evropská komise ještě 13. července uváděla, že EU nemá okamžitý problém se zabezpečením plynu pro zimu 2026 až 2027. Ceny však zůstávaly nad úrovní před začátkem konfliktu a evropské země od února utratily za dovoz fosilních paliv přibližně o 53 miliard eur více.
Evropská unie získává největší část plynu z Norska a Spojených států, zatímco Katar představoval v roce 2025 přibližně čtyři procenta celkového dovozu plynu do Unie. Výpadek nebo omezení katarského LNG by proto Evropu neodřízly od dodávek, zvýšily by ale konkurenci s asijskými odběrateli a mohly by zvednout ceny nákladů dostupných na světovém trhu.
Česká republika má díky rozšíření ropovodu TAL technickou kapacitu pokrýt svou celoroční spotřebu neruskou ropou přiváděnou západní trasou přes Terst. Projekt TAL-PLUS umožňuje do Česka přepravit až osm milionů tun ropy ročně. To snižuje riziko fyzického nedostatku, nechrání ale české domácnosti a podniky před růstem světové ceny ropy, námořního pojištění, dopravy a rafinérských marží.
