Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa posilují svou pozici na Balkánském poloostrově
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Americký plyn
Energetika jako geopolitika: USA posilují vliv na Balkáně miliardovými projekty
Spojené státy rozjíždějí miliardové energetické projekty na Balkáně, aby omezily závislost regionu na Rusku a posílily export LNG do Evropy.
editor
Západní Balkán se rychle mění v nové geopolitické bojiště. Spojené státy zde rozjíždějí miliardové investice do energetiky, infrastruktury i technologií s cílem omezit vliv Ruska a zároveň posílit vlastní ekonomickou a bezpečnostní stopu v regionu.
Středobodem nové strategie je projekt plynovodu Southern Interconnection za 1,5 miliardy dolarů (přes 30 miliard korun), který propojí Bosnu a Hercegovinu s Chorvatskem.
Ten umožní přístup k terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) na ostrově Krk a napojení na širší evropskou síť. Právě tudy proudí do Evropy i americký plyn.
Pro Bosnu, která je plně závislá na ruských dodávkách, jde o zásadní krok. Země ročně dováží ze země prezidenta Vladimira Putina zhruba 225 milionů kubíků plynu a vlastní produkci nemá. Diverzifikace zdrojů je proto klíčová nejen ekonomicky, ale i politicky, píše web Oilprice.com.
Washington vnímá energetiku v regionu jako otázku národní bezpečnosti. Podle expertů se z ní stává nástroj vlivu, který má zabránit pronikání Ruska i Číny. Nová americká legislativa navíc podporuje hlubší ekonomickou spolupráci s Balkánem.
Vedle plynovodu se rozbíhají i další projekty. Albánie uzavřela dvacetiletou smlouvu na dovoz amerického LNG v hodnotě šesti miliard dolarů. V Chorvatsku se připravuje obří investice do datových center a umělé inteligence. Další infrastruktura vzniká i v Kosovu.
Rychlost a způsob, jakým jsou projekty prosazovány, ale vyvolávají napětí s Evropskou unií. Brusel kritizuje zejména to, že některé kontrakty obcházejí standardní výběrová řízení a regulatorní rámce. V případě Bosny byla dokonce přijata speciální legislativa, která umožnila přímé zapojení americké firmy bez tendru, uvádí Oilprice.com.
Evropská komise varuje, že takový postup může ohrozit přístup země k evropským fondům i její integraci do jednotného energetického trhu. Kritiku přidávají i organizace jako Transparency International, které mluví o nebezpečném precedentu.
Balkánské státy však argumentují pragmaticky: Evropa podle nich dlouhodobě selhávala v poskytování financí a projekty se zpožďovaly. Americké investice proto vnímají jako rychlejší cestu k modernizaci a energetické bezpečnosti.
Region tak balancuje mezi dvěma přístupy – evropským důrazem na pravidla a americkým tlakem na rychlou realizaci.
