Laser se soustředí na konkrétní dron

Laser se soustředí na konkrétní dron

Shutterstock.com

Americká armáda mění boj proti dronům. Nasadí lasery i zbraň proti celým rojům

Americká armáda zahajuje roční testování nové generace protidronových zbraní přímo na domácích základnách. Tři systémy využívají výkonné lasery, čtvrtý mikrovlnné záření. Pentagon chce zjistit, zda mohou levněji a účinněji čelit stále početnějším dronovým útokům.

Tomáš Tománek

Americká armáda začíná testovat novou generaci zbraní proti dronům přímo na domácích vojenských základnách. Pentagon vybral čtyři systémy, které se v rámci ročního pilotního programu dostanou do reálného provozu. Tři využívají vysoce výkonný laser, čtvrtý vysílá silné mikrovlnné záření schopné vyřadit elektroniku dronů.

Vybrány byly Palletized High-Energy Laser od AeroVironment, laser Firefly společnosti Kord, Compact Laser Weapon System od Boeingu a mikrovlnný systém Leonidas od firmy Epirus. Program vede armádou řízená Joint Interagency Task Force 401, která koordinuje obranu proti dronům napříč americkými ozbrojenými složkami a dalšími úřady.

Systémy mají být rozmístěny na pěti základnách: Fort Huachuca v Arizoně, Fort Bliss v Texasu, Naval Base Kitsap ve státě Washington a leteckých základnách Grand Forks v Severní Dakotě a Whiteman v Missouri. Pentagon zatím neuvedl, který systém zamíří kam ani kolik kusů bude nasazeno.

Hlavním lákadlem energetických zbraní jsou nízké provozní náklady. Laser potřebuje pouze elektrickou energii, nikoli jakoukoli munici. U mikrovln je princip podobný. Proti klasické raketě tak může být jeden zásah výrazně levnější.

Armáda ale upozorňuje, že samotná cena jednoho výstřelu nestačí. Pokud systém stojí miliony dolarů a během roku vystřelí jen jednou, nelze jeho efektivitu počítat pouze na základě ceny energie spotřebované při zásahu. Právě skutečné náklady na provoz, údržbu a obsluhu má roční pilotní program zjistit.

Lasery a mikrovlny navíc řeší trochu jiný problém. Laser se soustředí na konkrétní dron a paprsek musí na cíli určitou dobu působit, aby poškodil jeho konstrukci nebo elektroniku. Mikrovlnný Leonidas může naopak jediným impulzem zasáhnout více dronů najednou a vyřadit jejich elektroniku. Je proto určen především proti rojům.

Mezi vybranými systémy je například 30kilowattový Locust X3 od AeroVironment. Jeho mobilní verze je umístěna na samostatné paletě, kterou lze přepravovat nákladním automobilem nebo lodí. Firma už při testech prokázala schopnost systému sestřelovat drony a americká armáda jí v září přidělila kontrakt v hodnotě 464,8 milionu dolarů na výrobu systému Locust X3.

Experiment nasazený v praxi

Leonidas má za sebou zase test proti velkým rojům. Epirus v roce 2025 uvedl, že jeho systém během pěti scénářů vyřadil všech 61 testovacích dronů, v jednom případě dokonce roj 49 strojů jediným impulzem.

Nasazení ale provázejí i bezpečnostní otázky. V únoru musel být kvůli použití protidronového laseru poblíž Fort Bliss krátce uzavřen vzdušný prostor nad El Pasem. Následné testy s Federálním úřadem pro letectví ukázaly, že při správných bezpečnostních opatřeních systémy nepředstavují nepřiměřené riziko pro dopravní letadla.

Pentagon chce během prosince vyzkoušet i další lasery a mikrovlnné zbraně. Pokud se osvědčí, úspěšné systémy mohou podle armády rychle získat objednávky a přejít do sériové výroby. USA tak postupně mění energetické zbraně z experimentální technologie v běžnou součást obrany proti stále početnějším dronovým útokům.