USA tlačí na Evropu kvůli drahé ropě. Chce, aby rychleji sahala do nouzových zásob
Shutterstock.com
USA tlačí na Evropu kvůli drahé ropě. Chce, aby rychleji sahala do nouzových zásob
Spojené státy vyzvaly evropské země, aby splnily své dřívější závazky a rychleji uvolňovaly ropu a ropné produkty z nouzových zásob. Ceny ropy i nafty zůstávají kvůli problémům s dodávkami z Blízkého východu vysoko a Washington současně připravuje další uvolnění 40 milionů barelů ze své strategické rezervy. Situace je nepříjemná i pro Evropu: velkou část dovážené nafty dnes získává právě ze Spojených států.
šéfredaktor
Washington zvýšil tlak na evropské spojence kvůli tempu, jakým pouštějí na trh své nouzové zásoby ropy. Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že zatímco Spojené státy a Japonsko své závazky plní, několik evropských členů Mezinárodní energetické agentury uvolnilo jen část slíbených zásob. Vyzval je proto k naplnění březnové dohody o společné intervenci.
Spojené státy zároveň vypsaly další tendr na výměnu až 40 milionů barelů ropy ze Strategic Petroleum Reserve. Nejde ale o nový závazek nad rámec dosavadního programu. Těchto 40 milionů barelů je další částí už dříve oznámeného amerického příspěvku ve výši 172 milionů barelů do mezinárodní akce koordinované IEA. Firmy mají ropu později vrátit i s dodatečným objemem jako prémií.
Největší uvolnění rezerv v historii IEA
Členské země Mezinárodní energetické agentury se v březnu dohodly na uvolnění přibližně 400 milionů barelů ropy, což je největší koordinovaná intervence ze strategických zásob v historii organizace. Důvodem byly výpadky dodávek způsobené konfliktem na Blízkém východě a omezením provozu přes Hormuzský průliv.
Problém je, že značná část slíbené ropy se na trh ještě nedostala. Šéf IEA Fatih Birol tento týden uvedl, že na trh dorazily asi dvě třetiny plánovaného objemu a zbývající třetina má teprve přijít. Proto podle něj další nové koordinované uvolnění zásob zatím není prioritou.
Evropská komise současně upozorňuje, že zásobování Evropské unie zatím zůstává stabilní. Problémem jsou především ceny nafty a leteckého paliva. Evropské nouzové zásoby podle Komise zůstávají na vysoké úrovni, evropské rafinerie ale zároveň pracují téměř na maximální kapacitu.
Země EU musí podle evropských pravidel držet nouzové zásoby odpovídající nejméně 90 dnům čistého dovozu nebo 61 dnům domácí spotřeby, podle toho, která hodnota je vyšší. Zásoby mají sloužit právě pro situace, kdy dojde k vážnému narušení dodávek. Povinnost stanovuje evropská směrnice o nouzových zásobách ropy.
Evropa platí více, ale energie navíc nedostává
Napětí na trhu se výrazně promítá do evropského účtu za energii.
Eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen v Dublinu uvedl, že Evropská unie letos zaplatila za dovážené energie o více než 100 miliard eur navíc, aniž by za vyšší částku získala dodatečný objem ropy nebo plynu.
Tomu odpovídají také data Eurostatu. Ve druhém čtvrtletí letošního roku se hodnota dovozu ropy do EU meziročně zvýšila o 55,8 procenta, zatímco fyzický objem dovozu byl proti průměru roku 2025 vyšší jen o 1,2 procenta. Evropa tak za zhruba stejné množství suroviny platí podstatně více.
Spojené státy jsou přitom v současnosti největším jednotlivým dodavatelem ropy do EU. Ve druhém čtvrtletí měly podle Eurostatu na evropském dovozu ropy podíl 18,8 procenta, následovalo Norsko se 14,3 procenta a Kazachstán se 13,4 procenta.
USA chtějí evropskou naftu. Evropa se přitom bojí amerického omezení vývozu
Situace má jednu zvláštní rovinu. Washington po Evropě žádá, aby rychleji uvolnila mimo jiné zásoby nafty, zatímco Trumpova administrativa současně diskutuje o možnostech omezit americký vývoz tohoto paliva.
Bílý dům podle agentury Reuters naléhá na EU, aby sáhla do nouzových zásob nafty, protože vysoké ceny paliv představují problém také pro americkou ekonomiku.
Debata ve Washingtonu o omezení vývozu je ale nejednoznačná. Donald Trump se veřejně vyslovil pro myšlenku zákazu exportu nafty, zatímco ministr energetiky Wright varoval, že úplný zákaz by mohl mít opačný účinek a zdražit v USA benzin i letecké palivo. Bílý dům následně popřel zprávy, že by už bylo rozhodnuto o konkrétním 90denním zákazu. Wright označil úplný zákaz exportu za nefunkční nástroj.
Pro Evropu by omezení amerických dodávek bylo citlivé. Fatih Birol v Dublinu uvedl, že kontinent dnes získává ze Spojených států přibližně polovinu dovážené nafty. Tradiční zdroje v Rusku a na Blízkém východě jsou podle něj současně narušené právě ve chvíli, kdy Evropa míří do zimní sezony.
Česko se zavázalo uvolnit 2,2 milionu barelů
Březnové intervence IEA se účastní také Česká republika.
Podle oficiálního rozpisu Mezinárodní energetické agentury se Česko zavázalo dát k dispozici 2,2 milionu barelů ropy ze státních zásob. Celý český příspěvek měl tvořit surovou ropu z veřejných rezerv. IEA zveřejnila příspěvky jednotlivých zemí 19. března.
Česká republika má zároveň proti dřívějšku výrazně diverzifikovanější možnosti dovozu. Po dokončení projektu TAL-PLUS může západní trasou přes ropovody TAL a IKL získávat dostatek neruské ropy pro domácí potřebu. Nouzové zásoby mají podle české vlády za standardních podmínek pokrýt fungování země přibližně po dobu 90 dnů.
Diverzifikace přepravních tras ale nechrání Česko před pohybem světových cen. Pokud ropa nebo rafinované produkty zdraží na globálním trhu, projeví se změna postupně také v nákupních cenách českých rafinerií a následně u pohonných hmot.
